Tetrarcha

Tetrarchové: římská plastika, porfyr, 3. století; Benátky

Tetrarcha byl starověký titul římského vládce čtvrtiny území říše.

Historie

Vládní systém tetrarchie zavedl v prvním období Herodes Veliký v Palestině a ve druhém římský císař Dioklecián od roku 293 n. l. Římští dobyvatelé nových, severoafrických nebo asijských zemí, rozčlenili dobyté území na čtyři části – tetrarchie – a vládli v nich podle zásady rozděl a panuj. V čele tetrarchie stáli čtyři tetrarchové, dva starší s titulem augustus a dva mladší s titulem caesar (císař). Po smrti nebo odstoupení augustů postoupili na jejich místo dosavadní caesaři. Systém měl zabránit úpadku Římské říše, ale pouze jej oddálil.

Sled tetrarchů

První období (1.– 2. století)

• Salomé, sestra Heroda I. Velikého
• Herodes Antipas II.
• Archelaos
• Filip
• Lysanias II.

Druhé a třetí období (3.– 4. století)

• Dioklecián, Maximian, Galerius, Constantius I. Chlorus (284–301)
• Maximian Herkulius
• Galerius
• Constantius I. Chlorus
• Maximinus Daia
• Flavius Severus

Památky

Dobrým příkladem je sousoší čtyř tetrarchů, kteří ve 3. století ovládali větší část Malé Asie a Egypt. Bylo vytesané na objednávku císaře Diokleciána z porfyru a umístěné v chrámu Filadelfionu v Konstantinopoli. Augusty byli Dioklecián a Maximián, caesary Galerius a Konstantin, kteří později postoupili na místa augustů a caesary se stali Severus a Maximinus Daia. Po dobytí města křižáky roku 1204 sousoší přivezli jako válečnou kořist Benátčané a osadili je na nároží baziliky San Marco, kde se dochovalo dosud.

Odkazy

Literatura

• KUCHARSKÝ, Pavel. heslo Tetrarcha. In: kolektiv autorů. Slovník antické kultury. Praha: Svoboda, 1974. S. 604.

Externí odkazy

Portály: Antika | Lidé | Starověký Řím