Terezská brána
| Terezská brána | |
|---|---|
 Pohled na bránu | |
| Základní informace | |
| Pojmenováno po | Marie Terezie Habsburská |
| Poloha | |
| Adresa | Olomouc,  Česko |
| Souřadnice | 49°35′27,97″ s. š., 17°15′2,12″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 13789/8-3786 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Pevnost Olomouc) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Terezská brána (německy Theresientor) je jednou z bran pevnosti Olomouc. Nachází se na západní straně bývalého fortifikačního systému, na Palachově náměstí. Samostatně stojící barokně-klasicistní brána je od roku 1958 chráněna jako památkový objekt městské památkové rezervace Olomouc.[1]
Historie
Barokní cihlová brána s kamenosochařskou výzdobou pochází z 50. let 18. století. Vznikla podle návrhu stavitele Pierra Bechade de Rochepine a svůj název má podle Marie Terezie, na jejíž počest byla pojmenována při příležitosti návštěvy města císařovnou 9. září 1754.[2]
Jednalo se o historicky nejvýznamnější bránu pevnosti, neboť cesta, kterou střežila, směřovala k Brnu a hlavnímu městu Vídni.[3] Terezská brána byla postavena uprostřed městských hradeb mezi dvěma staršími branami, které tvořily vnitřní obranný systém města. V prodloužené ose vjezdu brány směrem k městu existovalo přemostění přes dnes již neexistující Mlýnský potok. Dále vedl od Terezské brány do prostoru průčelí dlouhý dřevěný most přes hradební příkop a přes snížený terén, a to asi v délce 75 metrů. Most byl obklopen systémem příkopů, které se mohly v případě potřeby zatopit vodou.[4]
Jako jediná byla zachována do dnešních dní, ačkoliv v závěru 19. století, kdy bylo rozhodnuto o stržení řady bran bývalé olomoucké pevnosti, se často diskutovalo o jejím odstranění.[5] Pro zachování brány se postavil i urbanista Camillo Sitte, který navrhl urbanistický plán Olomouce na přelomu století. Nakonec byla roku 1898 brána opravena nákladem 600 rakouských korun.[6] Pro pravidelnou dopravu přestala brána sloužit v roce 1883. Roku 2009 byla kompletně rekonstruována. V roce 2016 rozhodlo město Olomouc o dobudování padacího mostu k bráně a vodního příkopu.[7]
Popis
Terezská brána má podobu antického triumfálního oblouku završeného trojúhelníkovým štítem zdobeným plastickým reliéfem císařského orla. Cihlová brána má fasádu z pískovcových kamenů, střecha je pokryta jílovým mazem s trávníkovým drnem. Původně měla tři vstupní otvory: uprostřed byl hlavní vjezd pro povozy, boční menší vstupy sloužily pro pěší a vojenskou stráž. Bohatá výzdoba průčelí z pískovce se symbolikou vojenské zbroje a trofejí je doplněna nápisem (ve směru do parku) umístěným ve vlysu pod římsou, který je proveden z kovových písmen a zní: „MDCCLIII – M. THERESIA – D.G.R.I.G.H.B.R.“[4]
Brána stojí na původním místě, po stranách zůstaly zachovány zbytky cihlových městských hradeb. Od roku 1943, kdy byl branou vyprojektován podélný průchod, je součástí komunikace pro pěší.
Reference
- ↑ Památkový katalog - 1000123637_0005 - Terezská brána. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-03-17]. Dostupné online.
- ↑ Marie Terezie a Olomouc: po patronce zbyla jen brána. Olomoucký deník [online]. 2009-06-28 [cit. 2019-12-26]. Dostupné online.
- ↑ TICHÁK, Milan. Vzpomínky na starou Olomouc. Olomouc: [s.n.], 2013. ISBN 978-80-87274-19-4. S. 141.
- ↑ a b Terezská brána a olomoucká barokní pevnost. Olomouc.eu, oficiální informační portál [online]. [cit. 2019-03-17]. Dostupné online.
- ↑ Voda ničí Terezskou bránu v Olomouci, která prošla milionovou opravou. iDNES.cz [online]. 2013-05-17 [cit. 2019-12-26]. Dostupné online.
- ↑ ZATLOUKAL, Pavel. Meditace o architektuře. [s.l.]: Arbor vitae, 2016. ISBN 978-80-7467-100-5. S. 320.
- ↑ Olomouc se vrátí do středověku: Terezská brána dostane padací most i vodní příkop. Olomouc.City.cz [online]. 2016-10-14 [cit. 2019-12-26]. Dostupné online.
Literatura
- ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy dlouhého století. Olomouc: Muzeum umění + NPÚ Brno, 2002. ISBN 80-85227-49-5. S. 17-21.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Terezská brána na Wikimedia Commons
