Teplárna České Budějovice
| Teplárna České Budějovice | |
|---|---|
 Výtopna na Okružní silnici | |
| Základní údaje | |
| Právní forma | akciová společnost |
| Datum založení | 1994 |
| Sídlo | České Budějovice, Česko |
| Adresa sídla | Novohradská 398/32, České Budějovice, 370 01, Česko |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | teplárenství |
| Obrat | 981,6 mil. Kč (2021)[1] 870,4 mil. Kč (2020)[1] |
| Provozní zisk | 29,2 mil. Kč (2021)[1] 27,5 mil. Kč (2020)[1] |
| Výsledek hospodaření | 19,4 mil. Kč (2021)[1] 19,2 mil. Kč (2020)[1] |
| Celková aktiva | 2,7 mld. Kč (2021)[1] 2,5 mld. Kč (2020)[1] |
| Vlastní kapitál | 1,8 mld. Kč (2021)[1] 1,8 mld. Kč (2020)[1] |
| Zaměstnanci | 230 (2021)[1] |
| Majitel | České Budějovice (100 %) |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | www |
| IČO | 60826835 |
| LEI | 315700EPODWIS43R1132 |
| OpenCorporates ID | cz/60826835 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Teplárna České Budějovice, a.s. je teplárenský a elektrárenský provoz kombinující výrobu tepla a elektřiny.[2] Společnost má sídlo v Novohradské ulici a působí pouze na území města.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Od založení do roku 1945
[editovat | editovat zdroj]Historie tepelné elektrárny se váže ke smlouvě z roku 1907, kterou město ve Vídni uzavřelo se společností Internationale Elektrizität Gesellschaft (později AEG), která zahrnovala plán vybudovat městskou parní elektrárnu na jihovýchodním okraji města[4] v dnešní městské části U Novohradské,[5] protože se nacházel v blízkosti železniční dráhy a umožňoval tak vybudování vlečky. Odběr vody byl zajištěn z Mlýnské stoky. První kotle a parní stroje byly instalovány roce 1909, o čtyři roky později byl přidán turbogenerátor.[4]
Po roce 1945
[editovat | editovat zdroj]Po válce začala příprava výstavby nového podniku a parovodní sítě už v rámci národního podniku Jihočeské elektrárny. Jižní větev parovodu dodávající energii do některých podniků ve městě začala pracovat roku 1948,[2] V roce 1962 byla zahájena výstavba nové teplárny na Novohradské ulici, v roce 1964 byla zahájena výstavba nového komínu, v roce 1965 byl uveden do provozu kotel K9 o výkonu 75t/h, v roce 1966 kotel K10 o výkonu 75t/h s turbínou TG2 o výkonu 12MWe, v roce 1972 kotel K11 o výkonu 150t/h, v roce 1973 uvedena do provozu turbína TG3 o výkonu 12MWe.V roce 1974 začal provoz parovodního napáječe Elektrárna Mydlovary – České Budějovice[4]. Na teplárnu se začaly napojovat místní průmyslové závody a vzhledem k narůstajícímu počtu obyvatel v nových částech města byla až do roku 1976 využívána během zimních špiček i stará elektrárna. V roce 1979 byl uveden do provozu kotel K12 s výkonem 150t/h, v roce 1980 byl uveden do provozu turbína TG4 o výkonu 25MWe.
V roce 1989 byl zahájen provoz výtopny na Okružní ulici ve Vrátě s jedním instalovaným uhelným kotlem o výkonu 75t/h.[2] K začátku roku 1994 se českobudějovická teplárna osamostatnila převedením na nově založenou akciovou společnost.[3][2] Roku 1996 proběhla rekonstrukce výtopny Vráto, při které byl navýšen její parní výkon na 100t/h. V roce 2000 teplárna ukončila dodávky páry přes mydlovarský napáječ z důvodu technického dožití Elektrárny Mydlovary .[2] V roce 2011 byla uvedena do provozu kondenzační turbína TG6 o výkonu 12MWe, která je využívána v letním období ke stabilizaci kombinované výroby tepla a elektřiny. Teplárna Novohradská a výtopna Vráto spotřebovala v roce 2013 celkem 340 tisíc tun hnědého uhlí ze Sokolovské uhelné. Odsíření obou kotlů K11 a K12 bylo uvedeno do zkušebního provozu 15.11.2015, zkolaudováno 3.1.2017. Součástí investice byla instalace primárních a sekundárních opatření na kotli K11, které sníží emise oxidu dusíku.
V roce 2019 začala stavba 26 km dlouhého horkovodního přivaděče z jaderné elektrárny v Temelíně, který má od roku 2020 pokrýt asi 30% výroby tepla.[6] V září roku 2022 byla zahájena přestavba kotle K12 po 43 letech provozu v podobě retrofitu, který umožní spalovat dřevní štěpku. Práce vyjdou na 1,5 miliardy Kč, hotovo bude v roce 2024 se sníženým výkonem kotle na 55t/h.
Provoz
[editovat | editovat zdroj]Hlavní činnost společnosti se soustředí na výrobu, rozvod a obchodování s teplem, teplou užitkovou vodou a kondenzátem. Teplo se vyrábí spalováním hnědého uhlí a zemního plynu, elektřinu je produkují turbíny umístěné v areálu v Novohradské ulici a od roku 2011 také kondenzační turbína. Elektřinu potom odebírají distribuční společnost. Dodávka tepla ke spotřebiteli využívá teplonosné kvality páry o teplotě 535 °C a tlaku 9,35 MPa, případně horké či teplé vody. Teplota páry ve spotřebitelské síti je snižována na 220 °C o tlaku 0,7 - 0,8 MPa. V roce 2020 teplárna uváděla, že parní rozvody mají délku 97,3 km a rozvody horkovodních jsou dlouhé 22,9 km.[7]
Délka otopného období stanovuje vyhláška č. 194/2007 Sb. ze dne 17. července 2007,[8] která říká, že „otopné období začíná 1. září a končí 31. května následujícího roku“. Tepelná energie se pak začíná dodávat poté, co „průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod +13 °C ve 2 dnech po sobě následujících“.[9]
Další činnost
[editovat | editovat zdroj]Společnost se zabývá řadou souvisejících služeb. Nabízí provádění laboratorních analýz a vyhotovení vyjádření k sítím, prodává vedlejší výrobní produkty a nepotřebné zásoby a provozuje non-stop dispečink.[10]
Od roku 2010 se rekultivuje bývalé odkaliště teplárenského popílku mezi Českými Budějovicemi, Srubcem a Starými Hodějovicemi.[11] Dokončena by měla být v polovině roku 2021. Oblast o rozloze přibližně 50 hektarů bude osázena zelení a na předměstí tak vznikne přírodní lesopark.[12]
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- V areálu na Novohradské ulici je v provozu meteostanice, jejíž hodnoty lze sledovat na webu společnosti. Stránka zároveň uvádí teploty naměřené před 40 lety.[13]
- Na komíně vrátecké výtopny od roku 2017 hnízdí sokoli. Speciálně vyrobená plechová budka je umístěna ve výšce 120 metrů a je možné ji sledovat prostřednictvím webkamery.[14][15][16]
- V těsném sousedství teplárny se nachází Muzeum energetiky společnosti E.ON.[17] Návštěvu lze domluvit na telefonu uvedeném na webových stránkách města.[18]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Vrátecká výtopna za rybníkem Bor -
Pohled na teplárnu z Černé věže -
Komín teplárny za soumraku
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i j k výroční zpráva. Dostupné online.
- ↑ a b c d e teplárna | Encyklopedie Českých Budějovic. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
- ↑ a b Teplárna České Budějovice, a.s.. www.eru.cz [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-25.
- ↑ a b c Historický vývoj [online]. České Budějovice: teplarna-cb.cz, rev. 2016-10-12 [cit. 2020-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-09.
- ↑ ArcGIS Web Application. www.arcgis.com [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Horkovod z Temelína míří k Budějovicím, hotovou část už zahřívají. iDNES.cz [online]. 2019-08-01 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Výroba tepla [online]. Rev. 2016-04-07 [cit. 2020-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-30.
- ↑ Otopné období - kdy začíná a kdy končí ? [online]. Rev. 2015-01-29 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ 194/2007 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tep.... Zákony pro lidi [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Nabídka služeb [online]. teplarna-cb.cz [cit. 2020-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-30.
- ↑ Bývalé odkaliště u Srubce nedaleko Českých Budějovic se mění v přírodní lesopark. České Budějovice [online]. 2020-02-26 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Z bývalého odkaliště na Srubci bude po skončení rekultivace lesopark. Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Meteostanice [online]. teplarna-cb.cz [cit. 2020-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-07.
- ↑ Ptáčata ohroženého sokola vyrůstají na komíně českobudějovické teplárny, můžete je sledovat online. www.jcted.cz [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Na komíně teplárny se usadila samice sokola, díky kameře ji můžete sledovat. České Budějovice [online]. 2017-07-04 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Na komíně budějovické teplárny zahnízdil sokolí pár, má tři mláďata. iDNES.cz [online]. 2019-05-13 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. mapy.cz [online]. mapy.cz [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Muzea. www.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-25.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Teplárna České Budějovice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky Archivováno 28. 6. 2019 na Wayback Machine.
- Webkamera u budky pro sokoly[nedostupný zdroj]
