Teofil Pavlykiv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Teofil Pavlykiv
Teofil Pavlykiv
Teofil Pavlykiv

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1891

Poslanec Haličského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1876
Stranická příslušnost
Členství Rusínský klub

Narození 7. srpna 1821
Berežany
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 17. července 1905
Lvov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater Lvovská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Teofil Pavlykiv, cyrilicí Теофіл Павликів, polsky též Teofil Pawłykiw (7. srpna 1821 Berežany[1]17. července 1905 Lvov[1][2]), byl rakouský řeckokatolický duchovní a politik rusínské (ukrajinské) národnosti z Haliče, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Byl synem řeckokatolického faráře a děkana v Berežanech, jehož post sám později převzal.[2] Od roku 1837 studoval filozofii a teologii na Lvovské univerzitě. V roce 1846 byl vysvěcen na kněze. Od roku 1848 byl farářem v Berežanech. Během revolučního roku 1848 byl zpočátku v Berežanech členem polské národní rady. Od května 1848 byl organizátorem a tajemníkem rusínského děkanátu, od srpna 1848 rusínské děkanátní rady v Berežanech. Zde vyučoval na gymnáziu ukrajinský jazyk. Od roku 1857 působil jako farář (v kostele panny Marie ve Lvově[2]), od roku 1858 byl kanovníkem v bazilice svatého Jiří, od roku 1865 čestným kanovníkem. Zastával úřad referenta metropolitní konzistoře pro školní a nadační otázky. Od roku 1871 zasedal v chudinské komisi při místodržitelství.[1]

Byl aktivní i politicky. Od 60. let patřil k rusofilskému směru mezi haličskými Ukrajinci, od roku 1875,[1] podle jiného zdroje už od roku 1870,[2] byl předsedou spolku Ruská rada. V letech 1880–1884 byl členem organizace Tovarystvo imeni Michaila Kačkovskoho.[1] V letech 1861–1876 zasedal jako poslanec Haličského zemského sněmu. V roce 1871 byl spoluautorem rusínské petice, která požadovala přímé volby do parlamentu, revizi únorové ústavy a legislativu na ochranu rusínské národnosti.[1]

Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu), kam usedl v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii venkovských obcí v Haliči, obvod Berežany, Rohatyn, Podhayce atd.[3] V roce 1873 se uvádí jako Theophil Pawlikow, řeckokatolický kněz, bytem Lvov.[4] Náležel mezi deset tehdejších rusínských poslanců z řad řeckokatolického kléru.[5] Rusíni zpočátku v roce 1873 tvořili jen volnou skupinu, která v parlamentu vystupovala jako spojenec německorakouské centralisticky a liberálně orientované Ústavní strany. Brzy však vznikl samostatný Rusínský klub.[6] Jako člen Rusínského klubu se uvádí i v roce 1878.[7] V rámci rusínského politického tábora představoval staroruský proud.[2]

Zemřel v červenci 1905.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 7. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Pavlikóv (Pawlikow, Pawłykiw), Theophil (1821-1905), Seelsorger und Politiker, s. 362. (německy) 
  2. a b c d e f Ze Lvova. Národní listy. Duben 1878, roč. 45, čís. 198, s. 1. Dostupné online. 
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=296&size=45
  5. Poláci na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1874, čís. 85, s. 1. Dostupné online. 
  6. Senatspräsident i. P. Basil Ritter v. Kowalski. Neue Freie Presse. Březen 1911, čís. 16730, s. 12. Dostupné online. 
  7. Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online.