Diskuse:Plejády

Článek týdne

Tento článek byl v 8. týdnu 2023 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

WP:Q

Mirek256

• chybí nejnovější měření vzdálenosti astrometrickou družicí Gaia

Vyřešeno Doplněno. Díky za tip!

• Taygeta je další trojhvězdou v této hvězdokupě a podobně jako Atlas je hlavní dvojhvězda spektroskopická s magnitudami 4,6 a 6,1 s oběžnou dobou 1 313 dní. - trošku nesrozumitelná věta

Vyřešeno Zesrozumitelněno.

• že kolem hvězdy HD 23514 v Plejádách vznikají nebo už vznikly terestrické planety jako důsledek obří srážky planet nebo protoplanet. - zde by to asi chtělo více vyslvětlit

Vyřešeno Vysvětleno.

• z ní budou vymrštěni po blízkém míjení hvězd ???

Vyřešeno Vysvětleno.

To je ode mne vše .Mirek256 7. 12. 2018, 13:37 (CET)

Díky za připomínky! --Pepe357 (diskuse) 3. 1. 2019, 15:31 (CET)

Utar

I

• Jakmile bylo zjištěno, že hvězdy jsou nebeská tělesa podobná Slunci – stále jsme ve starověku nebo jak?

Vyřešeno Uvedená věta opravdu zhruba odpovídá středověku, a to právem. Předchozí dvě věty totiž pojednávají o starověku a konečné souvětí uvádí poznatky zjištěné v novověku. Větu jsem upravil, snad to bude lepší.

• dva řetízky malých hvězd – raději „slabších“?

Vyřešeno Nebo ještě lépe „méně jasných“?

• Největší dalekohledy – raději něco jako „dalekohledy od toho a toho rozměru dokáží“

Vyřešeno Přidána informace o nejjasnější části mlhoviny.

• do čtyřúhelníku tvořeného hvězdami Alcyone, Electra, Merope a Taygeta – zatím nebyly zmíněny, tak mi chybí dovětek, něco jako „jež tvoří hlavní lichoběžník vozíku“

Vyřešeno Upraveno

Historie pozorování

• jejich výstup nad východní obzor v červnu označuje začátek maorského nového roku – zdroj?

Vyřešeno Zdrojem je „Le Pleiadi: tra rito e realtà“, a to souhrnně pro všechny věty, které tomuto zdroji předchází. Upraveno.

• Zmínil se o ní také Hésiodos kolem roku 700 př. n. l. a v Bibli je o ní zmínka dokonce na třech místech. – zdroj?

Otázka Podobný případ jako předchozí bod. Tady ovšem reference neplatí pro celý odstavec. Mám dát stejnou referenci za každou větu?

Za mne z pohledu WP:Ověřitelnost raději ano. Za ještě lepší považuji, když se podaří sestavit text tak, aby se různé zdroje prostřídaly a žádný nebyl použit výrazně vícekrát než ostatní, ale ne vždy to jde. --15. 1. 2019, 09:23 (CET), Utar (diskuse)

Vyřešeno Doplněny zdroje

• odstavec Kromě vědeckých textů stojí za zmínku – mohlo by být zdůrazněno (poznámkou v citační šabloně či poznámkou za referencí), že ta referenci na konci odstavce platí na celý odstavec?

Vyřešeno Zdůrazněno

Zatím takto --6. 1. 2019, 23:12 (CET), Utar (diskuse)

Zatím děkuji a těším se na případné pokračování.--Pepe357 (diskuse) 10. 1. 2019, 15:51 (CET)

II

Složení

• zářivá hvězda – termín?

Vyřešeno Upraveno

• Přenos hmoty z hmotnější hvězdy na průvodce – a proč ne z průvodce na hlavní hvězdu?

Vyřešeno Je to doslovný překlad původního článku. Nerozumím předmětu otázky: jde o názvosloví (hlavní hvězda místo hmotnější hvězda) nebo o směr přenosu hmoty?

Ne, o názvosloví nešlo. Přišlo mi jen trochu divné, že se hovoří o přenosu hmoty z hmotnější hvězdy na průvodce a že není jasné, jak má ten přenos vlastně fungovat, když jednodušší by bylo brát, že hmota se u dvojhvězd přesouvá opačně, od průvodce k hmotnější hvězdě. Ale asi to je tedy takto obráceně potřeba pro ten vznik bílého trpaslíka. Aspoň jsem to tedy pochopil, že bílý trpaslík vzniká z toho původního průvodce. Bylo by to jasnější s úpravou té věty „Předpokládá se tedy“ na něco jako „Možným vysvětlením je, že se vyvinuli z průvodců hlavních hvězd ve dvouhvězdných soustavách, přičemž potřebnou hmotu dodala hlavní hvězda.“, načež naváže ono „Přenos hmoty z hmotnější hvězdy na průvodce … není jasný“?

Znovu jsem prozkoumal zdroj a celou zmíněnou část přepracoval tak, aby přesněji popisovala daný problém.

• disk tvořený prachovými částicemi či prvotní prachový disk – hodil by se tam někam dát odkaz na Protoplanetární disk, Prstenec prašných částic nebo nějaký zatím neexistující Prachový disk (tématicky zastřešující ty dva první návrhy)?

Vyřešeno Hodily se tam oba stávající odkazy, každý jsem dal na jeho vhodné místo.

• Na níže zobrazeném snímku v nepravých barvách – kde?

Vyřešeno Obrázek přiblížen

--15. 1. 2019, 09:23 (CET), Utar (diskuse)

Jsme v polovině článku. Dáme ještě pokračování? =) --Pepe357 (diskuse) 16. 1. 2019, 10:03 (CET)

III

Hlavní členové

• zvláštní spektrální čáry ionizované rtuti – zvláštní rtuťové čáry nebo zvláštní vůbec tím, že jde o rtuť?

Vyřešeno Upraveno

• hranice roztržení – odkaz? je na to nějaká fyzikální rovnice?

Vyřešeno Doplněno

Reflexní mlhovina

• odráží světlo jasných horkých hvězd – z této hvězdokupy? nutně horké?

Vyřešeno Upřesněno. Myslím, že horká hvězda je používané vyjádření hvězd s vyšší než obvyklou teplotou. Zkusil jsem tento pojem zadat na „astro.cz“ a vrátilo mi to dost odkazů.

• NGC 1432 je tedy to samé, co Ced 19?

Vyřešeno Upřesněno.

• Za zmínku ještě stojí mlhovina IC 349 – proč zrovna ona? byla jedna z prvních zaznamenaných nebo co je na ní zajímavého?

Vyřešeno Rozvedeno.

• prach této reflexní mlhoviny – tedy opět ta hlavní reflexní mlhovina kolem Plejád, která se skládá z výše zmiňovaných podmlhovin? má nějaké jméno?

Vyřešeno Upřesněno.

• soustředí se ve dvou vrstvách směřujících podél směru pohledu ze Země – možná by se hodil obrázek, nějak si to nedokážu představit

Vyřešeno Přepracováno podle zdroje.

• Tyto vrstvy mohly být vytvořeny díky tlaku záření, který částice zpomalil při jejich pohybu směrem ke hvězdám – nějakým určitým hvězdám?? myslí se, že prach je gravitací přitahován ke hvězdám Plejád a ještě na ně nespadl, protože záření tlačí opačným směrem? před tím se říká, že „by měl být téměř všechen původně přítomný prach odehnán tlakem záření“, tak jaká varianta (záření silnější nebo gravitace silnější) je tedy brána jako základ?

Vyřešeno Ve zdroji tato informace není - smazáno. Roztřídění částic podle velikosti, které způsobuje tlak záření, je nově popsáno o dva odstavce výše.

Vzdálenost

• vzdálenost Plejád naměřená touto družicí byla zatížena – jenom Plejád? podle odstavce se zdá, že z nějakého důvodu zrovna u Plejád měřil Hipparcos dost blbě

Vyřešeno Upřesněno: chyba nebyla dosud plně objasněna, ostatní měření družice byla v pořádku

• měřením jediné hvězdy ve hvězdokupě – nějaké konkrétní známé?

Vyřešeno Upřesněno, opraven počet hvězd.

Stáří a budoucí vývoj

• modely, které zahrnují jev nazývaný „konvektivní přestřelování“ – takže jedna skupina teoretických modelů dává výrazně vyšší výsledky než ostatní možné modely, takže využití všech modelů dohromady je zatížené chybou, která je nejasná? když se tu prezentuje získané stáří a ne ta přesnost, nemá to raději být ve stylu „různé teoretické modely dávají různé výsledky“ než „různé teoretické modely mají různou přesnost“?

Vyřešeno Opravdu byly myšleny hodnoty, nikoli přesnost odhadu. Celá kapitola byla přepracována.

• poskytují mnohem vyšší hodnoty – jaké?

Vyřešeno Doplněno

• Teplota hoření lithia je velmi nízká, kolem 2,5 milionu Kelvinů – nejmenuje se to nějak jinak, aby se to nepletlo s bodem varu? 2,5 MK není zrovna malá hodnota, nějaké malé porovnání (něco jako „oproti jiným prvků stačí pro zažehnutí jaderné fúze lithia relativně nižší teplota, asi 2,5 MK, takže i hmotnější hnědí trpaslíci jej nakonec dokážou spálit“?)

Vyřešeno Upraveno

• takže by ji viděl přecházet pod nohou souhvězdí Orionu – není jasné, jaký posun oproti současnému stavu toto představuje

Vyřešeno Odstraněno. Kdo ví, jak bude za 250 milionů vypadat souhvězdí Orionu, a Plejády budou tou dobou rozpadlé.

--17. 1. 2019, 07:23 (CET), Utar (diskuse)

Pokračování příště --Pepe357 (diskuse) 18. 1. 2019, 15:13 (CET)

Další část hotova --Pepe357 (diskuse) 23. 1. 2019, 14:33 (CET)

IV

Tradice a písemnictví

• tu první sekci (maximálně bez upraveného úvodu, kam by se přidala třeba ta obecná ’’Heliakální východ nebeských objektů hrál důležitou roli’’) bych nadepsal Evropané a neevropské záležitosti odsunul níže do odpovídající sekce, akorát mne hned nenapadlo, jak z textu ty neevropské záležitosti vhodně vydělit

Vyřešeno Jednotlivé národy roztříděny podle kontinentů

• kterou unesl měsíční muž Kidili oproti kterou téměř znásilnil měsíční muž „Wadi Bira“ v Historie pozorování (navíc detaily se hodí asi spíše sem do Tradic)

Vyřešeno Názvosloví sjednoceno a detaily ohledně tradic přesunuty

• Severoamerický indiánský kmen Lakotů uchovával legendu – to která spojovala původ Plejád se skalním útvarem Devils Tower. je už všechno? místo té legendy se dozvíme o legendě kmene Seri a poté o legendě Kajovů, která je podobná té lakotské

Vyřešeno Legendy spojeny

• článek je v kategorii Kategorie:Rameno Orionu, ale to není v textu zmíněno

Vyřešeno Doplněno

Toť vše, projito. --19. 1. 2019, 01:32 (CET), Utar (diskuse)

Hotovo, díky za důkladnou recenzi! --Pepe357 (diskuse) 24. 1. 2019, 14:02 (CET)

Pavouk

Jelikož tématu nerozumím a článek míří zatím na DČ, tak nebudu (zatím) recenzovat. Jen zde (a platí i pro aktuálně na NČ nominovaný Messier 87) dávám svůj názor, že poznámka pod čarou, k čemu se vztahuje reference, je zcela nadbytečná, spíše mate čtenáře. Podívejte se na doporučené pravidlo Nápověda:Reference "Reference se vkládají do textu přímo za dokládanou informaci, např. za číselný údaj, za celou větu (za tečku) nebo na konec celého odstavce." Čtenář pochopí, že když je reference na konci odstavce, že je to reference celého odstavce. Pokud by platila (nová) praxe muselo by se spousta i nej článků přepsat (nebo jim sebrat NČ), všude tam, kde se referuje na konci daného odstavce, např. Kuiperův pás, Barnardova_šipka, Haumea (trpasličí planeta), i Tosca (reference 109), až po Vznik a vývoj sluneční soustavy. Pravda, v textu Wikipedie:Reference (což není ten samý, co jsem zmiňoval výše) se píše "V jiných případech (reference se vztahuje na celý odstavec) je třeba tuto skutečnost uvést.", ale je to v rozporu se zdejší praxí, na české Wiki, ale i na dalších Wikinách, se kterými občas pracuji. Anglicky píšící kolegové uvádí v anglické obdobě článku en:Wikipedia:Citing sources "If a word or phrase is particularly contentious, an inline citation may be added next to that word or phrase within the sentence, but it is usually sufficient to add the citation to the end of the clause, sentence, or paragraph, so long as it's clear which source supports which part of the text. ", aneb i na konci odstavce bude jasné, že to zdrojuje celý odstavec. --Pavouk (diskuse) 17. 1. 2019, 01:12 (CET)

V recenzní části vývoje článku nechceš recenzovat (?). Nebo si pleteme pojmy? --Pepe357 (diskuse) 17. 1. 2019, 07:40 (CET)

Moje chyba, měl jsem dát příspěvek mimo sekci recenze, aby to nemátlo. Omlouvám se. --Pavouk (diskuse) 17. 1. 2019, 10:46 (CET)

Takže recenzi uštědříš jenom takovému článku, který míří na NČ, a to aniž bys tématu rozuměl? OK. Ale spíš jsem to myslel tak, že Plejády jsou teď ve stavu recenzování, tak proč je nevylepšit hned a čekat až na kandidaturu pro NČ (kterou mám určitě v plánu)? --Pepe357 (diskuse) 17. 1. 2019, 11:44 (CET)

Recenze je silné slovo, pokud tématu nerozumím. Spíše náměty pro autory od laika. Ale sám jsem si řekl, že se budu snažit přispívat ke zlepšení všech článků, které miří k nejvyšší metě. (Což, pochopitelně z výrokové logiky neomezuje recenzi u článku mířícího na DČ, nebo obecně jen k jistému vylepšení. Speciálně, jsem-li jmenovitě požádán, tak vyhovím (snad) vždy.) Pokud tedy míříte na NČ a je zájem, tak se na celý článek rád podívám (budu-li mít čas). --Pavouk (diskuse) 17. 1. 2019, 12:42 (CET)

Shrnutí

@Mirek256, Pavouk: Navržené úpravy a připomínky vyřízeny, po 14 dní se další neobjevily. Nejistotu ohledně zápisu referencí za odstavcem, jak rozebírá Pavouk, vyřešíme na centrálnějším místě (ještě si ujasním, kde to bude, a dám vědět). Věřím, že i když se dohodneme pro tyhle situace na jiném zápisu, než je teď v článku použit, bude potřebná úprava jednoduchá, tedy ani s bodem Stabilita zde není problém. Uděluji stříbrný puclík. --2. 2. 2019, 18:54 (CET), Utar (diskuse)