Přeskočit na obsah

Třída Sea Wolf

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Sea Wolf
Třída Sea Wolf
Třída Sea Wolf
Obecné informace
Uživatelvlajka Singapurské námořnictvo
Typraketový člun
Lodě6
Osudvyřazeny
Nástupcetřída Victory
Technické údaje
Výtlak226 t (standardní)
254 t (plný)
Délka44,9 m
Šířka7 m
Ponor2,5 m
Pohon4 diesely
Rychlost35 uzlů (65 km/h)
Posádka40 důstojníků a námořníků
VýzbrojPo dokončení:
1× 57mm kanón Bofors L/70
1× 40mm kanón Bofors
protilodní střela Gabriel

Po modernizaci:
1× 57mm kanón Bofors L/70
protilodní střela Gabriel
raketomet (2 hl.)

protilodní střela Harpoon

raketomet Simbad (2 hl.)

protiletadlové řízené střely Mistral
2× 12,7mm kulomet

Třída Sea Wolf byla třída raketových člunů Singapurského námořnictva. Celkem bylo, podle projektu německé firmy Lürssen, postaveno šest člunů této třídy. Několikrát byly modernizovány. Singapurské námořnictvo je provozovalo v letech 19722008. Všechny byly vyřazeny.

Na základě této třídy byly pro Thajské námořnictvo vyvinuty raketové čluny třídy Prabparapak.

Plavidla této třídy byla navržena německou loděnicí Lürssen na základě její typové řady TNC 45 (číslo značí délku trupu v metrech). První dvě jednotky Sea Wolf (P-76) a Sea Lion (P-77), byly postaveny v Západním Německu a do služby zařazeny roku 1972. Další čtyři, pojmenované Sea Dragon (P-78), Sea Tiger (P-79), Sea Hawk (P-80) a Sea Scorpion (P-81), byly postaveny singapurskou loděnicí ST Marine a do služby zařazeny v letech 19741975.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]

Původní výzbroj člunů tvořil jeden 57mm kanón Bofors L/70 Mk1 v dělové věži na přídi, jeden 40mm kanón Bofors a pět izraelských protilodních střel Gabriel, umístěných za nástavbou. Při modernizaci, realizované na přelomu 80. a 90. let, výzbroj všech člunů doplnily americké protilodní střely Harpoon s výrazně větším dosahem. Pohonný systém tvořily čtyři diesely MTU. Nejvyšší rychlost dosahovala 35 uzlů.

Modernizace

[editovat | editovat zdroj]

Finální výzbroj této třídy tvořil jeden 57mm lodní kanón, dva 12,7mm kulomety, dvě protilodní střely Gabriel, čtyři střely Harpoon a jedno dvojité vypouštěcí zařízení Simbad pro protiletadlové řízené střely krátkého dosahu Mistral. Tento raketový komplet nahradil původní 40mm kanón.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.