Třída Prabparapak
Třída Prabparapak | |
---|---|
Obecné informace | |
Uživatel | Thajské královské námořnictvo |
Typ | raketový člun |
Lodě | 3 |
Osud | vyřazeny |
Nástupce | třída Ratcharit |
Technické údaje | |
Výtlak | 232 t (standardní) 263 t (plný) |
Délka | 44,90 m |
Šířka | 7 m |
Ponor | 2,11 m |
Pohon | 4 diesely 4 lodní šrouby |
Rychlost | 41 uzlů |
Dosah | 1 500 nám. mil při rychlosti 16 uzlů |
Posádka | 41 důstojníků a námořníků |
Výzbroj | Po dokončení: 1× 57mm kanón Bofors L/70 1× 40mm kanón Bofors 2× 12,7mm kulomet 2× raketomet (3 hl., 2 hl.) Současná výzbroj: 1× 57mm kanón Bofors L/70 1× 40mm kanón Bofors 2× 12,7mm kulomet |
Třída Prabparapak byla třída raketových člunů Thajského královského námořnictva. Tři jednotky této třídy byly postaveny v Singapuru jako modifikace tamní třídy Sea Wolf, která je sama představitelem typu TNC 45 německé loděnice Lürssen.
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Stavba trojice útočných člunů této třídy byla objednána v Singapuru u tamní loděnice Singapore Marine Technologies. Do služby byly zařazeny v letech 1976–1977.
Jednotky třídy Prabparapak:[1]
Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
---|---|---|---|
Prabparapak (FAC 311) | 29. července 1975 | 28. července 1976 | vyřazena 1. října 2017 |
Hanhak Sattru (FAC 312) | 28. října 1975 | 6. listopadu 1976 | vyřazena 1. října 2018 |
Supharin (FAC 313) | 20. února 1976 | 5. února 1977 | vyřazena 1. října 2018 |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Hlavňovou výzbroj tvoří jeden dvouúčelový 57mm Lodní kanónBofors L/70 Mk1 v dělové věži na přídi, jeden protiletadlový 40mm kanón Bofors a dva 12,7mm kulomety. Jako hlavní údernou výzbroj dříve čluny nesly pět protilodních střel Gabriel. Pohonný systém tvoří čtyři diesely MTU 16V 538 TB90, každý o výkonu 3 500 hp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 41 uzlů. Dosah je 1 500 námořních mil při rychlosti 16 uzlů a autonomie 3 dnů.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ PRABPARAPAK fast attack craft (missile) (1976-1977) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-09-05]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.