Tábor (hora v Galileji)
| Tábor הַר תָּבוֹר | |
|---|---|
 | |
| Vrchol | 575 m n. m. |
| Poloha | |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Izrael |
| Pohoří | Dolní Galilea |
| Souřadnice | 32°41′11″ s. š., 35°23′35″ v. d. |
  Tábor | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hora Tábor (hebrejsky הר תבור, Har Tavor, řecky Όρος Θαβώρ, Horos Thabór) se nachází v oblasti Galileje, na východní hranici Jizre'elského údolí, 17 km západně od Galilejského jezera (jezera Kineret) a dosahuje výšky 575 metrů nad mořem. Židovský národní fond zde vysadil les.
Okolí a přístup
Jde o izolovaný vrch, na západní straně s ní ovšem téměř sousedí vrch Har Dvora. Jižně od hory jí míjí vodní tok Nachal Tavor, který odvodňuje tento region směrem do řeky Jordán.
Pod horou Tábor vede silnice číslo 65 spojující Chaderu a Kirjat Šmonu. Prochází též přes Afulu a Golanské výšiny. Z této silnice jsou na horu dva přístupy - jednak přes obec Daburija a dále přes Šibli-Umm al-Ganam. Přístup je též přes Iksal.
Hora Tábor v Bibli
Hora Tábor je poprvé zmíněna v Bibli v knize Jozue (19,22) jako hranice mezi třemi kmeny - Zebulun, Issachar a Naftali. Dále je hora zmíněna v Knize soudců 4,6 ve vyprávění, jak prorokyně Debora přikázala izraelskému vůdci Barakovi: „Sám Hospodin, Bůh Izraele, ti přikazuje: táhni hned na horu Tábor a vezmi s sebou deset tisíc mužů…“ a Barak pak z této hory drtivě porazil kanánské vojsko.
Podle křesťanské tradice se na hoře Tábor událo Proměnění Páně které popisuje Nový zákon (Matouš 17:1-6; Marek 9:9-18; Lukáš 9:28-36), který však přímo nezmiňuje jméno hory. V průběhu Proměny promlouval Ježíš k Mojžíšovi a Elijášovi, který předpověděl jeho smrt. Na paměť této události byl na hoře později vystavěn kostel Proměnění Páně a františkánský klášter.
Jméno Tábor v češtině
Husité pojmenovali Tábor své vojenské město. Za husitských dob a pod vlivem husitství získalo několik českých kopců jméno Tábor; tyto názvy jsou z biblickou horou spojovány. Krom toho české slovo tábor má i obecné významy vojenské ležení, shromáždění lidu a nejnověji i místo pro rekreaci ve stanech či chatkách, přičemž jazykovědci vedou mnohaleté disputace o tom, do jaké míry označení pochází přímo z názvu biblické hory a do jaké míry z tureckého slova, které by mohlo mít prastaré tatarsko-mongolské kořeny a do češtiny se dostalo přes maďarštinu. Maďarský turkolog J. Németh naopak v roce 1953 prokazoval, že osmanské slovo „tabur“ označovalo specificky křesťanské ležení uzavřené vozy spojenými řetězy, v jiných turkických jazycích se nevyskytuje a do turečtiny se dostalo v období bojů v Podunají v 16. století, zatímco turecké slovo mongolského původu tabqur pro vojenské kolony splynulo se slovem „tabur“ až v 19. století. Do roku 1420 není v Čechách ani jazycích okolních národů doloženo slovo tábor v obecném významu, v brzké době se však rozšířilo a v německých zdrojích tak bylo označováno například i ležení na hoře Vítkov. Jeden z prvních doložených výskytů jména je v latinské kronice Vavřince z Březové z roku 1419, kde je pod jménem Thabor zmiňován šachta u Kutné Hory, do níž byli házeni Husovi přívrženci.[1]
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tábor na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ Bohuslav Havránek: Původ slova tábor „ležení“, Naše řeč 1-2, ročník 38/1955
Externí odkazy
- (anglicky) Oficiální stránka Jicchak Sade