Svádov (hrad)
| Svádov | |
|---|---|
 Plán hradu z roku 1720 | |
| Základní informace | |
| Přestavba | počátek 17. století |
| Zánik | 1894 |
| Stavebník | Přemyslovci |
| Další majitelé | Vartenberkové |
| Poloha | |
| Adresa | Svádov čp. 13, Ústí nad Labem,  Česko |
| Souřadnice | 50°39′50,6″ s. š., 14°6′6,59″ v. d. |
  Svádov | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrad Svádov stál do 19. století na návrší (140 m n. m.) na pravém břehu Labe v místní části Svádov města Ústí nad Labem. Na místě zaniklého hradu stojí dům čp. 13.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Hrad zřejmě založil některý z přemyslovských panovníků během 13. století.[1] Písemné prameny ho poprvé zmiňují roku 1283. Od přelomu 13. a 14. století patřil Vartenberkům. Zikmund Děčínský z Vartenberka musel hrad z finančních důvodů před rokem 1414[2] prodat Mikuláši z Okoře. Jeho rodina o hrad později vedla spory s Bohužem ze Zvěřince, ale patřil jí až do roku 1452, kdy ho získal Jan z Vartenberka. Následovalo období, kdy hrad vystřídal mnoho majitelů, až ho v roce 1548 koupil Mikuláš ze Salzhausenu, jehož potomek Bedřich ho přestavěl na renesanční zámek. Zámek byl poškozen během třicetileté války. V šedesátých a sedmdesátých letech 17. století byl opravován a rozšířen v barokním slohu.[3]
Na přelomu 18. a 19. století byla v zámku místní škola. V roce 1814 částečně vyhořel a přestal být udržován. Neudržované budovy se roku 1894 zřítily, a byly proto strženy. Na jejich místě byla postavena vila.
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Podobu hradu známe díky plánu z roku 1720 otištěném v Sedláčkově díle, kterému odpovídá i současná půdorysná situace pozemku. Staveniště hradu bylo zřejmě chráněno příkopem, přes který se vstupovalo do obdélného předhradí. Za ním se nacházelo pětiboké jádro, ve kterém stál bergfrit a obytný palác. Během pozdější přestavby byla k zadní straně přistavěna další budova. Je možné, že byla postavena v původním parkánu.[1] Vila, která na místě hradu stojí, zřejmě obsahuje zdivo hradního paláce nebo zámku.[4]
Hrad byl během své existence označován také jako tvrz či pouhý dvůr. Je možné, že starší královský hrad zanikl a na jeho místě postavili Vartenberkové hrad bergfritového typu.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Svádov, s. 530.
- ↑ LEHKÝ, Ivan; SÝKORA, Milan. Kalich a Panna. Hrady Jana Žižky. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2016. 316 s. ISBN 978-80-86531-17-5. S. 265.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Svádov – zámek, s. 451.
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů: Dodatky 2. Praha: Libri, 2005. 164 s. ISBN 80-7277-262-7. Heslo Svádov, s. 106.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Svádov – zámek, s. 451.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: František Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Svadov hrad, s. 373–374.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svádov na Wikimedia Commons - Svádov na Hrady.cz
