Přeskočit na obsah

Svatý Anastasius

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svatý Anastasius
Úmrtí304
Příčina úmrtíutonutí
Státní občanstvístarověký Řím
Vyznáníkatolická církev
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Svatý Anastasius (Staš) ze Salony (chorvatsky Sveti Anastazije /Staš/ Solinski, 2. polovina 3. století, Akvilej26. srpna 304 nebo 308, Salona) byl křesťanský světec a mučedník. Jeho svátek se slaví 7. září a je uctíván jako spolupatron města Split.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pozůstatky starověkého města Salona
Pozůstatky starověkého města Salona - bazilika Manastirine

Povoláním tkadlec původem z Akvileje. Během pronásledování křesťanů za vlády císaře Diokleciána se uchýlil do dalmatské Salony a ve východní části města si otevřel řemeslnou dílnu.

Protože na svůj dům nakreslil nebo vyřezal znamení kříže, byl nahlášen úřadům. Poté byl zatčen a postaven před soud. Byl obviněn z nerespektování státních orgánů a císařského majestátu.[1] Během věznění byl mučen a nakonec ho římský guvernér Julus nechal popravit utopením v moři s mlýnským kamenem na krku.[2]

Urozená křesťanka Asclepia nechala jeho tělo vytáhnout z vody a pohřbít ve svém domě. Teprve po vydání milánského ediktu o toleranci křesťanství v roce 313, ho mohla pohřbít v mauzoleu na svém panství (Marusinac u Manastiriny) za městskými hradbami.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sveti Anastazije na chorvatské Wikipedii.

  1. Šušnjar, Bogdan, Sveti Dujam i salonitanski mučenici, str. 58.
  2. Opća i nacionalna enciklopedija u 20 svezaka, str. 208.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Opća i nacionalna enciklopedija u 20 svezaka, sv. I, Zagreb, 2005. ISBN 953-7224-01-5
  • Šušnjar, Bogdan, Sveti Dujam i salonitanski mučenici, Naklada Bošković, Split, 2004. ISBN 953-7090-44-2
  • Anđelko Badurina i Tomislav Galović, Sv. Dujam i sv. Anastazije u hagiotopografiji Hrvatske, Književni krug, Split, 2014.
  • M. Jarak, Passio sancti Anastasii martyris, Radovi Arheološkog zavoda, Vol.21 No.1, prosinac 1997.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]