Svařené víno
Svařené víno neboli svařák je teplý nápoj vyráběný typicky z červeného vína nejrůznější kvality smícháním s bylinným odvarem. V dřívějších dobách se takto „napravovalo“ nekvalitní víno. V současnosti se často doslazuje cukrem a podává s plátky citrónu.
Svařené víno patří neodmyslitelně k zimnímu období a Vánocům, kdy tento horký nápoj dokáže zahřát.[1] Kromě zahřátí dokáže při správném dávkování nabídnout i celou řadu léčivých účinků. Mezi některé z nich patří například rozšíření cév, což pomáhá k prevenci kardiovaskulárních onemocnění, antiseptické účinky, pomáhá bojovat s chudokrevností a s trávením a má pozitivní vliv na náš imunitní systém.
Bílé/růžové svařené víno[editovat | editovat zdroj]
Kromě obyčejného červeného svařeného vína je možné se setkat i se „svařákem“ bílým nebo růžovým. Každé z nich má své specifické vlastnosti – bílé víno bývá silnější a sladší, růžové zase ovocnější. Svařené víno lze opravdu vyrobit z jakéhokoliv druhu vína.
Přidáním pomerančového džusu lze získat jednu z variant punče.
Výroba svařeného vína[editovat | editovat zdroj]
Mezi nejčastější metodu patří smíchání všech ingrediencí dohromady. Je to způsob nejsnazší a nejméně pracný. Víno s cukrem a zvoleným kořením se nechá zlehka zahřívat, dokud nedojde k bodu varu. Bod varu je možné poznat podle bublání vína. Při této teplotě se začíná z vína vypařovat alkohol, což je nežádoucí jev. Proto je potřeba plamen ztlumit a nechat volně vařit dalších 5–10 minut. Během této doby se do vína promne vůně a chuť koření a případného ovoce. Jakmile budou všechny chutě propojeny (cca po 10 minutách), necháme svařené víno cca 5 minut odležet. Druhý a pracnější způsob výroby svařeného vína spočívá v karamelizaci cukru a vytvoření odvaru s kořením a zvoleným ovocem. Prudce zahřejeme cukr s malým množstvím vody a necháme zkaramelizovat. Jakmile vznikne karamel, je potřeba jej naředit 200 ml vody a vařit společně s kořením a ovocem. Zároveň necháme ohřívat víno na mírném plamenu. Jakmile bude odvar hotov (všechen karamel se rozpustí a voda začne vonět po koření), slijeme jej s vínem. Následný svařák opět necháme minimálně 5 minut odležet. Při tomto způsobu výroby je ve svařeném víně více cítit chuť koření a ovoce. Nicméně se jedná o poměrně složitý proces, proto se spíše používá první varianta.
Procento alkoholu[editovat | editovat zdroj]
Procento alkoholu je možné ovlivnit přidáním kvalitního rumu/pálenky nebo whiskey. Pro snížení alkoholu je možné víno nechat bublat nějakých 5 minut tak, aby se z něj vypařil alkohol. Případně je možné svařené víno naředit bylinným odvarem z meduňky či čistou vodou.
Pasterizace[editovat | editovat zdroj]
Svařování vína bylo v minulosti jedním ze způsobů, jak je ochránit před zkysnutím. Svaření ale změnilo chuťové vlastnosti vína, proto nebylo příliš oblíbené. Nalezení postupu, který víno sterilizuje a zároveň nezmění jeho chuťové vlastnosti se podařilo až v polovině 19. století Louisi Pasteurovi. Na jeho počest se nazývá pasterizace.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu svařené víno na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo svařené víno ve Wikislovníku
Kniha Wikikuchařka/Svařené víno ve Wikiknihách- Svařené víno na Dotekyvina.cz
