Suevit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Suevit pocházející z Rieského kráteru

Suevit je název metamorfované horniny, která byla přeměněna velkým tlakem a teplotou, které vznikají nejčastěji při nárazu meteoritu větších rozměrů. Vzniklý impaktní kráter pak vytvoří nataveninu, která po vychladnutí tvoří zmiňovanou horninu.

Název suevit pochází z latinského pojmenování Švábska Sueva. Hornině, využívané v oblasti Rieského kráteru (německy Nördlinger Ries) v Bavorsku při hranicích Bádenskem-Württemberskem jako stavební kámen, se také přezdívalo Schwabenstein (v doslovném překladu švábský kámen). Název suevit poprvé použil německý mineralog a geolog Adolf Sauer až v roce 1920.[1]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Kromě historického území Švábska v Bavorsku se suevit vyskytuje i jinde na Zemi. Tuto horninu lze nalézt i v dalších místech dopadu impaktů na zemský povrch, jako je například mexický poloostrov Yucatan, Popigajský kráter na Sibiři nebo Sudburský kráter (Sudbury Basin) v kanadské provincii Ontario.[1]

Historické stavby ze suevitu[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Suevit [online]. Steine-und-minerale.de [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. (německy) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]