Stejnopohlavní manželství na Novém Zélandu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Stejnopohlavní manželství je na Novém Zélandu legální od 19. srpna 2013. Návrh příslušného zákona přijala Sněmovna reprezentantů 17. dubna 2013. Pro hlasovalo 77 poslanců, proti 44. Královský souhlas obdržel 19. dubna a účinným se stal 19. srpna. Během legisvakanční lhůty musel novozélandský resort vnitra přijmout nezbytné změny týkající se manželských licencí a dalších dokumentů. Nový Zéland se tak stal první oceánskou a patnáctou světovou zemí, která otevřela institut manželství homosexuálním párům. V rámci jižní polokoule byl čtvrtý.

Registrované partnerství mohou uzavírat jak homosexuální, tak i heterosexuální páry. Parlament Nového Zélandu je oprávněn měnit manželskou legislativu pouze v rámci svého území, včetně Rossovy dependence (Antarktida).[1] Zbylá tři teritoria tvořící Novozélandské království Cookovy ostrovy, Niue a Tokelau neuznávají stejnopohlavní manželství, ani registrované partnerství.

Registrované partnerství[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Registrované partnerství na Novém Zélandu.

Zákon o registrovaném partnerství (maorsky: honoga ā-ture) je na Novém Zélandu účinný od 26. dubna 2005.[2] Vstupovat do něj mohou všechny páry bez ohledu na pohlaví.[3] Páry žijící v registrovaném partnerství disponují některými právy a povinnostmi vyplývajícími z manželství, včetně imigrace, statusu blízké osoby, sociálních benefitů, společného majetku a dalších.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stejnopohlavní soužití v Oceánii
     Sňatek osob stejného pohlaví
     Uznává se homosexuální sňatek uzavřený v zahraničí
     Páry stejného pohlaví nemají právní status
     Manželství striktně vymezeno jako svazek muže a ženy
     De jure trestný, ale zákon se de facto nevynucuje
     Homosexuální pohlavní styk je protiprávní

Quilter proti Generálnímu prokurátorovi[editovat | editovat zdroj]

Případ Quilter vs. Generální prokurátor pochází z počátku roku 1996, kdy novozélandské úřady odmítly vydat třeme lesbickým párům žijícím v trvalých svazcích manželské licence s odvoláním se na jeho definici v anglosaském právu coby svazku muže a ženy. Případem si v květnu 1996 vzal na starost Nejvyšší soud Nového Zélandu. Žalující argumentovaly zákonem o manželství z roku 1955 (Marriage Act 1955), který stejnopohlavní manželství nezakazoval, a novozélandské zákony o lidských právech a občanských svobodách zakazujících diskriminaci na základě sexuální orientace.[4]

Obě strany se shodly, že když byl v 50. letech přijímán zákon o manželství nikdo nepochyboval o jeho jiné definici než jako svazku muže a ženy, což byl ostatně důvod, proč přímo nezakazoval stejnopohlavní manželství. Žalobkyně se proto opíraly o zákon o lidských právech (Human Rights Act 1993) zakazující diskriminaci jiných sexuálních orientací a sekce 6 a 19 zákona o občanských právech (Bill of Rights Act). Novozélandská vláda se odvolávala na sekci 5 zákona o občanských právech o legitimních omezeních, která v zájmu ochrany svobodné a demokratické společnosti připouští jistá oprávněná omezování a jiná zacházení. Na základě tohoto rozhodl novozélandský nejvyšší soud ve prospěch novozélandské vlády a potvrdil definici manželství podle anglosaského práva jako svazku jednoho muže a jedné ženy.[4][5]

Žalobkyně rozhodnutí Nejvyššího soudu napadly u Odvolacího soudu Nového Zélandu (Court of Appeal of New Zealand) v prosinci 1997. Ten ale potvrdil verdikt soudu nižší instance.[4]

Juliet Joslinová a další proti Novému Zélandu[editovat | editovat zdroj]

30. listopadu 1998 se dva páry, které se už předtím angažovaly v kauze Quilter vs. Generální prokurátor, rozhodly podat na Nový Zéland stížnost u Rady OSN pro lidská práva s odůvodněním, že Nový Zéland zákazem stejnopohlavního manželství porušuje jejich lidská práva garantovaná Mezinárodním paktem o občanských a politických právech. 17. července 2002 byla jejich žádost zamítnutá.[6]

Volby 2005[editovat | editovat zdroj]

Během voleb do Poslanecké sněmovny Nového Zélandu se novozélandská premiérka Helen Clarková nechala slyšet, že považuje za diskriminační zakazovat homosexuálním párům vstup do manželství, ale že na tom nezamýšlí nic měnit.[7]

Novela zákona o manželství (2005)[editovat | editovat zdroj]

V r. 2005 novozélandský centristický poslanec Gordon Copeland (United Future) spolupodepsal návrh novely zákona o manželství, který by jej jasně definoval jako svazek muže a ženy, a který by v souladu s tím novelizoval i dosavadní zákon o občanských právech, respektive jeho část týkající se rodiny. Proti se postavila řadu kritiků, včetně generálního prokurátora Michaela Cullena, podle jehož názoru se jednalo o útok na princip zákona o občanských právech. Součástí návrhu nové legislativy by byl i přímý zákaz uznávání zahraničních homosexuálních sňatků ze strany Nového Zélandu. Někteří právní experti varovali, že návrh novely zákona je v rozporu se sekcí 7 zákona o občanských právech zakazující homofobní diskriminaci.

Návrh zákona byl zamítnut ihned po skončení prvního čtení 7. prosince 2005. Pro hlasovalo 47 poslanců, proti 73.[8][9][10]

Novela zákona o manželství 2013[editovat | editovat zdroj]

14. května 2012 slíbila novozélandská labouristická poslankyně Lousie Wallová, že je připravená navrhnout zákon, který by umožnil homosexuálním párům uzavřít manželství.[11] 30. května 2012 jej prezentovala na poslaneckém klubu.[12] 29. srpna 2012 a 13. března 2013 byl návrh zákona o stejnopopohlavním manželství přijat v prvním a druhém čtení.[13][14] 17. dubna 2013 byl zákon přijat ve finálním hlasování. Pro hlasovalo 77 poslanců, proti 44.[15][16] Podporovatelé změny výsledek hlasování na galerii pro hosty uvítali, tleskali a zpívali maorskou tradiční píseň "Pokarekare Ana". Připojila se k nim i část poslanců.[17] Konzervativní lobbistická skupina Rodina na prvním místě (Family First) řekla, že takové chování považuje za arogantní projev kulturního vandalismu.[18] 19. dubna získal nový zákon souhlas královny Alžběty II. prostřednictvím generálního guvernéra Jerryho Mateparaeho. Účinným se stal 19. srpna 2013.[19][20]

Novela zákona o manželství z roku 2013 změnila dosavadní právní úpravu manželství z roku 1955 (maorsky: Te Ture Mārenatanga 1955) tak, aby sňatek mohly uzavírat i homosexuální páry. Nová zákonná definice manželství zní: „Manželstvím se myslí svazek dvou lidí bez ohledu na pohlaví, sexuální orientaci a genderovou identitu“.[21] Předtím žádný zákon jednoznačně definující manželství neexistoval.

V prosinci 2016 se uskutečnila první tisková konference s novým novozélandským premiérem Billem Englishem a předsedou Novozélandské národní strany, který oznámil, že podporuje stejnopohlavní manželství, a že by hlasoval pro něj. „Dnes bych pravděpodobně hlasoval o stejnopohlavním manželství jinak. Nemyslím si, že by ohrožovalo manželství jiných lidí,“ řekl English. English hlasoval dříve proti stejnopohlavnímu manželství i registrovanému partnerství, a pak změnil názor.[22][23]

Současná novozélandská premiérka Jacinda Ardernová podporuje stejnopohlavní manželství.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Same-sex marriage in New Zealand na anglické Wikipedii.

  1. Section 2: Interpretation -- Births, Deaths, Marriages, and Relationships Registration Act 1995 [online]. Parliamentary Counsel Office [cit. 2013-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 March 2016. 
  2. Pānui mō te hononga ā-ture kua whakaritea, Notice of intended civil union [online]. [cit. 2019-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-02. 
  3. Civil Unions Bill passed. The New Zealand Herald. 9 December 2004. Dostupné online. 
  4. a b c Quilter v. Attorney-General [1998] 1 NZLR 523 [online]. New Zealand Court of Appeal, 17 December 1997 [cit. 2012-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 January 2016. 
  5. Reflections on the Bill of Rights after Quilter v. Attorney-General [online]. Dostupné online. 
  6. Communication No 902/1999 : New Zealand. 2002-07-30 [online]. United Nations Human Rights Committee, 17 July 2002 [cit. 2012-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 November 2015. 
  7. Act discriminatory, but no amendment [online]. 14 September 2005 [cit. 2019-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 8 November 2005. 
  8. Marriage (Gender Clarification) Amendment Bill [online]. New Zealand Parliament [cit. 2016-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 March 2016. 
  9. Marriage (Gender Clarification) Amendment Bill – First Reading [online]. New Zealand Parliament, 7 December 2005 [cit. 2012-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 February 2016. 
  10. Marriage (Gender Clarification) Amendment Bill [online]. New Zealand Parliamentary Votes Database [cit. 2016-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-08. 
  11. HARTEVELT, John; LEVY, Dayna. MP drafting gay marriage bill. Stuff.co.nz. 14 May 2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 January 2016. 
  12. Marriage (Definition of Marriage) Amendment Bill – Proposed Members' Bills – Legislation [online]. New Zealand Parliament, 30 May 2012 [cit. 2012-07-18]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  13. SHUTTLEWORTH, Kate; YOUNG, Audrey. Marriage bill passes first reading. The New Zealand Herald. 29 August 2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 November 2011. 
  14. WATKINS, Tracy. Passions fly as MPs vote on gay marriage. Stuff.co.nz. 14 March 2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 February 2016. 
  15. SCHWARTZ, Dominique. NZ legalises same-sex marriage [online]. 17 Apr 2013 [cit. 2016-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 January 2016. 
  16. MPs vote to legalise same sex marriage [online]. Television New Zealand, 17 April 2013 [cit. 2016-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 20 April 2013. 
  17. New Zealand parliament breaks into song after legalising gay marriage. The Guardian. 18 April 2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 March 2016. 
  18. 77 Politicians Commit Act of 'Cultural Vandalism', Media Release 12 April 2013 [online]. Family First NZ [cit. 2013-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 February 2016. 
  19. August 19 for first gay weddings. 3 News NZ. 23 April 2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 March 2016. 
  20. WADE, Amelia; THEUNISSEN, Matthew; TAPALEAO, Vaimoana. Same-sex couples celebrate wedded bliss. The New Zealand Herald. 19 August 2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 November 2011. 
  21. Marriage (Definition of Marriage) Amendment Act 2013, Section 5 Retrieved 23 October 2016
  22. Incoming Prime Minister Bill English U-turns on gay marriage [online]. The New Zealand Herald, 12 December 2016. Dostupné online. 
  23. Parliamentary Conscience Votes Database: Civil Unions Act. votes.wotfun.com [online]. [cit. 2019-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-20. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]