Stará radnice (Litoměřice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stará radnice
Litoměřice,-nám.-Mírové-171,Radnice---tzv.-Stará-radnice.jpg
Poloha
Adresa Litoměřice-Město, ČeskoČesko Česko
Ulice Mírové náměstí
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 28848/5-1737 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mírové náměstí v Litoměřicích v roce 2008, pohled z Kalicha k severovýchodu, v popředí vpravo dole Stará radnice, na obzoru v pozadí hora Sedlo

Stará radnice v Litoměřicích je budova původní gotické radnice, která se nachází v jihovýchodním rohu Mírového náměstí na nároží s Dlouhou ulicí naproti kostelu Všech svatých. Budova až do roku 1839 sloužila jako litoměřická radnice, dnes v ní sídlí Oblastní muzeum. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]

Gotické základy budovy jsou středověké, první známá písemná zmínka o ní pochází z roku 1397, zbytky původního zdiva zůstaly zachovány v obloucích zdejšího podloubí na náměstí.

Budova byla velmi vážně poškozena během velkého požáru města v roce 1537.

Do renesančního slohu byla přestavěna v letech 1537-1539 nejprve mistrem Pavlem, po jeho smrti pak mistrem Jiřím, v roce 1662 byla u tohoto objektu snížena jeho střecha.

Na nároží budovy (Mírového náměstí a Dlouhé ulice) byla instalována kopie renesanční plastiky z roku 1539. Jde o podobiznu tzv. Rolanda, ten má zde podobu divého muže s kyjem v ruce, což zde, mimo jiné, také připomíná i zdejší kdysi vzkvétající obchod a trh (například městské právo mílové). Dokládá to i železná maketa staré délkové míry, která je zabudována do pilíře pod touto sochou, jedná se železný tzv. český loket.

V podloubí se nacházejí dva středověké erby, které sem byly přeneseny ze zaniklé Dlouhé brány (která stávala na východním konci dnešní Dlouhé ulice). Oba erby pocházejí přibližně z přelomu 14. a 15. století, jde o městský a říšský znak. Na jižní straně směrem do Dlouhé ulice lze také spatřit zbytky zdejšího pranýře.

V této budově působil český spisovatel a myslitel mistr Pavel Stránský, který byl litoměřickýcm konšelem, od roku 1947 zde má umístěnu svoji pamětní desku.

V roce 1916 došlo k samovolnému zřícení střední části budovy, opravy této katastrofy, kterou patrně způsobilo působení spodních vod, probíhaly až do roku 1926.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

V interiéru budovy se dochovalo zajímavé vnitřní schodiště, z roku 1542 je zachována i dřevem vykládaná zasedací síň litoměřické městské rady. Ta je vyzdobena vyřezávanými reliéfy českých panovníků i významných litoměřických měšťanů. V roce 1547 zde také krátce pobýval král Ferdinand I.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-13]. Identifikátor záznamu 140180 : radnice - tzv. Stará radnice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]