Střešovický rybník
| Střešovický rybník | |
|---|---|
 Střešovický rybník od jihozápadu (v zimě) | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Obvod | Praha 6 |
| Katastrální území | Střešovice |
  Střešovický rybník | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°5′33″ s. š., 14°22′6″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rok | cca 1600 |
| Rozloha | 0,6 ha |
| Délka | 60 m |
| Šířka | 50 m |
| Povodí | Vltava km² |
| Parametry – hráz | |
| Výška | 3 m |
| Ostatní | |
| Typ | rybník |
| Nadm. výška | 311 m n. m. |
| Pobřeží | 0,6 km |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Střešovický rybník, dříve také Nebe (německy Himmel Teich[1]) je památný rybník v západní části území Střešovic v Praze 6, mezi ulicemi Pod novým lesem a Na Petřinách, v těsné blízkosti přírodní památky Střešovické skály, od níž je oddělen silnicí. Je součástí geologického útvaru Pražská plošina.
Situace[editovat | editovat zdroj]
Rybník je v současnosti ukryt v hustém porostu stromů a keřů pod svahem ulice Na Petřinách a Pod Novým lesem, areál je z jihu ohrazen dvojím drátěným plotem, ze severu a východu keramickým plotem. Stromy byly vysázeny většinou hned po druhé světové válce, jsou mezi nimi 80leté kaštany, smuteční vrba, vzácné jehličnany, javory a pochopitelně také náletové dřeviny. Dříve výrazně hlučná fauna (divoké kachny a žáby) po roce 2000 postupně vymizela.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Rybník vznikl v rámci projektu zásobování Pražského hradu pitnou vodou, v němž bylo vybudováno vodovodní potrubí, kamenná vodovodní štola a hradní vodojem. Vedení tohoto vodovodu od Císařského potoka je doloženo mapovými podklady od 17. do 19. století.
Rybník napájí prameny, vyvěrající ze Střešovických skal, které jsou svedeny do jímacích studánek, z nichž nejznámější je západně odtud studánka "Pod Novým lesem", jindy zvaná "Barelka". Jde o poměrně rozsáhlé prameniště podél historického Hradního vodovodu, kterým byla již od doby císaře Rudolfa II. přiváděna voda na Pražský hrad. V současnosti jsou tři udržované vyzděné vstupy vodovodu ve svahu při silnici do Veleslavína, západně od rybníka; užitková voda jimi proudí dosud.
Rybník v minulosti sloužil nejen jako zásobárna užitkové vody pro vesnice Střešovice a Veleslavín, ale i ke koupání. Za druhé světové války byla podle protektorátních předpisů jeho hráz vyzděna a přístupová cesta zpevněna, aby mohl sloužit k požárním účelům. Kolem roku 1975 získalo ČVUT přilehlý západní pozemek, na němž katedra tělesné výchovy a sportu vystavěla saunu a celý areál dala ohradit. Škola provozovala saunu i pro veřejnost do roku 1995, pak ji pronajala soukromému majiteli. Ten ji nějaký čas provozoval jako privátní podnik, po roce 2000 začal celý areál pustnout. Ve výroční zprávě hospodaření ČVUT za rok 2019 je uvedeno, že roku 2018 byla sauna prodána.[2]
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Existence rybníka a přilehlých zalesněných pozemků je v současnosti ohrožena developerským projektem multifunkční sportovní haly. [3]
Obrázky[editovat | editovat zdroj]
-
Z ulice Pod novým lesem -
Pod novým lesem -
-
ZV Pohled od hráze -
Hladina s orobincem -
70letý jehličnan -
Bývalá sauna -
Bývalá sauna od SZ
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- David, Petr - Soukup, Vladimír: Velká turistická encyklopedie. Hlavní město Praha. Praha: Knižní klub, 2011, s. 238, 376. ISBN 978-80-242-3275-1
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Střešovický rybník na Wikimedia Commons - Vegr (zdroj č. 6453): www.eStudanky.eu
