Stěpan Gavrilovič Glotov
| Stěpan Gavrilovič Glotov | |
|---|---|
 Navigátor Stěpan Glotov | |
| Narození | 1729 JarenskRuské impérium |
| Úmrtí | 5. května 1769 (ve věku 39–40 let) UnimakRuská Amerika |
| Příčina úmrtí | kurděje |
| Národnost | Rus |
| Občanství | Ruské impérium |
| Povolání | navigátor, obchodník |
| Znám jako | Objevitel Liščích ostrovů |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stěpan Gavrilovič Glotov (rusky Степан Гаврилович Глотов, asi 1729? Jarensk – 5. května 1769 Unimak)[1] byl ruský navigátor, objevitel, lovec a obchodník s kožešinami. Byl prvním ruským kapitánem, který vplul do vod východních Aleutských ostrovů a první, kdo objevil ostrov Kodjak a několik dalších aljašských ostrovů.
První cesty[editovat | editovat zdroj]
Glotovova první zaznamenaná plavba je z roku 1746, kdy vyplul z Kamčatky na lov mořských vyder a tuleňů s lodí Ioann (Jan) patřící obchodníkovi Fjodoru Cholodilovovi z Toťmy. Lovci přezimovali na Beringově ostrově a následující jaro vpluli do střední části Aleutských ostrovů, které byly nedlouho před tím objeveny ruskými průzkumníky.
V letech 1758–1762 se spolu s kozáky z Nižněkamčatského ostrogu vydal na lodi Svatý Julián, která patřila moskevskému obchodníkovi Ivanu Nikiforovovi, na velkou expedici, během níž měl objevovat nové ostrovy a od tamějších domorodců vybírat jasak. Dne 2. září 1758 vyplul z Kamčatky, po 9 dnech plavby dorazil ke Komadorským ostrovům, kde přezimoval na Měděném ostrově. Odtud se vydal se východním směrem,[2] do Pacifiku. Dne 1. září 1759 se vylodil na neznámém ostrově, který dnes nese název Umnak[3]. Během vylodění došlo ke střetu s domorodými Aleuťany, během něhož padli dva kozáci a kapitán Glotov byl zraněn. I přes konflikt během vylodění se snažil Glotov s domorodci vyjednat a uzavřít mír. Nakonec na Umnaku strávil tři zimy,[4] během nichž nashromáždil přes tisíc kožešin z lišek (Glotov jako první přivezl do Ruska z Aljašky velké množství liščích kožešin) a také velké množství kůží z mořských vyder. V období 1759–1762 objevil několik dalších ostrovů ze skupiny Liščích ostrovů. Spolu s velitelem kozáků Savinem Ponomarjovem a obchodníkem Petrem Šiškinem vytvořil podrobnou mapu Aleutských ostrovů. Expedice se vrátila na Kamčatku 31. srpna 1762. Glotov ve své zprávě popsal 29 nových ostrovů a jejich faunu.
Expedice v roce 1762[editovat | editovat zdroj]
V říjnu 1762 vyplul na lodi Adrian a Natálie, patřící kupci Lapinovi, z Kamčatky na Aleutské ostrovy. Posádku tvořilo 38 Rusů a 8 Kamčadalů. Glotov opět přezimoval na Měděném ostrově, k Aleutským ostrovům se vydal na jaře následujícího roku. Během této výpravy objevil několik dalších ostrovů, včetně Kodjaku.[3]
Během expedice Glotov a jeho muži potlačili Aleutské povstání na Liščích ostrovech. Aleuti byli nespokojeni s přílivem ruských lovců na jejich ostrovech, nechtěli platit daně a nelíbil se jim ruský přístup – proto povstali proti ruské nadvládě. Aleutům se podařilo vypálit mnoho ruských budov na ostrovech a zničit několik ruských ukotvených lodí.[5]
Během své první expedice na Aleutské ostrovy se Glotov projevil jako diplomat a mírotvůrce. Nyní se rozhodl ukázat jako ten, kdo potlačí povstání. Vypálil několik aleutských vesnic na Umnaku a než byl aleutský odpor zlomen, bylo zabito tři až pět tisíc domorodců, včetně žen a dětí.[6] Touto vzpourou skončila aleutská nezávislost a ostrovy se staly definitivně součástí Ruska.
Poslední plavba a smrt[editovat | editovat zdroj]
V říjnu 1768 se Glotov podílel na expedici vedené Krenicynem a Levašovem, která objevila 200 kilometrů severního pobřeží Aljašského poloostrova a především záliv Port Moller Bay.
Během zimování na ostrově Unimak na jaře 1769 Glotov zemřel na kurděje.
Po Glotovovi je pojmenována hora na ostrově Kodiak a také ulice v jeho rodném Jarensku. V roce 1992 archeologové lokalizovali místo, kde byl Glotov napaden ozbrojenými Unangany.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stepan Glotov na anglické Wikipedii.
- ↑ Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2021-11-11]. Heslo ГЛО́ТОВ. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-18. (rusky)
- ↑ Stěpan Trofimovič Glotov. HedvabnaStezka.cz [online]. 2011-11-24 [cit. 2021-06-17]. Dostupné online.
- ↑ a b HRBEK, Ivan. ABC Cestovatelů, mořeplavců, objevitelů. 1. vyd. Praha: Panorama, 1979. 288 s. S. 106.
- ↑ Russian fur trade expands in the Aleutian Islands - Timeline - Native Voices. www.nlm.nih.gov [online]. [cit. 2021-06-17]. Dostupné online.
- ↑ The Unangan (Aleut) resist Russian occupation - Timeline - Native Voices. www.nlm.nih.gov [online]. [cit. 2021-06-17]. Dostupné online.
- ↑ Гринев А.В. Характер взаимоотношений русских колонизаторов и аборигенов Аляски. annales.info [online]. [cit. 2021-06-17]. Dostupné online.
- ↑ The Unangan (Aleut) resist Russian occupation - U.S. National Library of Medicine. National Institute of Health, United States Department of Health and Human Services. [online]. [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. (anglicky)