Liščí ostrovy
| Liščí ostrovy | |
|---|---|
 Mapa Liščích ostrovů | |
| Geografie | |
| Poloha | 53°28′12″ s. š., 166°21′ z. d. |
| Souostroví | Aleutské ostrovy |
| Rozloha | 9200 km² |
| Počet ostrovů | 13 |
| Hlavní ostrov | Unalaska (ostrov) |
| Země | |
| Stát | Spojené státy americké |
| Provincie | stát Aljaška |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 5099 (2000) |
| Hustota zalidnění | 0,55 osob / km² |
  Liščí ostrovy | |
Liščí ostrovy (anglicky Fox Islands, rusky Лисьи острова) je skupina ostrovů ve východní části Aleutských ostrovů, administrativně jsou součástí amerického státu Aljaška.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Liščí ostrovy jsou nejbližšími ostrovy z Aleutského souostroví k americkému kontinentu a nachází se bezprostředně na východ od Ostrovů čtyř hor. Prakticky celoroční mlha, neustálé špatné počasí a četné útesy znesnadňují navigaci u ostrovů. Největšími Liščími ostrovy jsou od západu na východ tyto ostrovy: Umnak, Unalaska, Amaknak, Akutan, Akun, Unimak a Sanak.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Do příchodu prvních Evropanů byly ostrovy obývány po staletí Aleuty. Ostrovy poprvé navštívil dánský navigátor v ruských službách Vitus Bering v roce 1741 během své Velké severní expedice. Vitus Bering umíral, proto s ním námořníci spěchali na Kamčatku a u nově objevených ostrovů nevystoupili na břeh a ani nezakotvili. V letech 1759–1762 objevil ruský navigátor Stěpan Gavrilovič Glotov ostrov Umnak a také většinu dalších ostrovů ze skupiny Liščích ostrovů. Glotov vytvořil první podrobnou mapu Liščích ostrovů. Rusové se na domorodcích snažili tvrdě vymáhat jasak, až v letech 1763–1765 došlo k aleutskému povstání, při němž Aleuti vyvraždili téměř celé čtyři posádky lodí. Rusové pod vedením Stěpana Glotova podnikli protiútok, který skončil vyvražděním 3 až 5 tisíc Aleutů, včetně žen a dětí.
V roce 1772 byla na Unalasce založena první ruská obchodní osada. Během své třetí objevitelské cesty doplul k Liščím ostrovů v roce 1778 i James Cook, na Unalasce se setkal s ruským navigátorem Gerasimem Izmajlovem a vyměnili si mapy svých objevů. V roce 1794 začala Liščí ostrovy spravovat Rusko-americká společnost. V roce 1818 navštívil ostrovy ruský vládní auditor, kapitán Golovnin, aby zkontroloval kvalitu řízení ostrova. Vypracoval studii o prosperujících ostrovech a zmínil, že domorodí Aleuté se stali závislými na spolupráci s Rusy, bez nich by už nedovedli sami žít. Na základě této studie se od 20. let 19. století začalo řešit zlepšování životní situace domorodců. Zakládaly se první ruské školy a nemocnice pro Aleuty, z pevniny přicházely potravinové zásoby. V roce 1824 zahájila ruská pravoslavná církev misijní činnost na ostrovech. Na ostrově Unalaska byl postaven první kostel a Aleuťaně byli ve velkém počtu křtěni.
V roce 1867 Rusko prodalo Aljašku včetně Aleutských ostrovů Spojeným státům americkým. Tím skončila ruská přítomnost na Liščích ostrovech.
Ve fikci[editovat | editovat zdroj]
Liščí ostrovy jsou zmíněny ve videohře Metal Gear Solid, kdy se na fiktivním Shadow Moses Island v tomto souostroví nachází tajné jaderné zařízení.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Aleutská základní škola na ostrove Umnak (rok 2006)
-
Kaldera Okmoku na Umnaku (rok 2005)
-
Ostrov Akutan (rok 2008)
-
Útesy na ostrově Akutan (rok 2009)
-
Rybářské domy na ostrově Sanak (cca 1920-1930)
-
Ostrov Sanak (rok 2004)
-
Unalaska 1972
-
Dutch Harbor v Unalasce (rok 1972)
.jpeg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Лисьи острова na ruské Wikipedii.
- ↑ GNIS Detail - Fox Islands. geonames.usgs.gov [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online.
