Přeskočit na obsah

Srpokřídlec trnkový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxSrpokřídlec trnkový
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Podtřídakřídlatí (Pterygota)
Řádmotýli (Lepidoptera)
Čeleďsrpokřídlecovití (Drepanidae)
Rodsrpokřídlec (Cilix)
Binomické jméno
Cilix glaucata
Scopoli, 1763
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Srpokřídlec trnkový (Cilix glaucata) je noční motýl z čeledi srpokřídlecovitých. Je to nejmenší srpokřídlec žijící na území ČR, od ostatních srpokřídleců se ale vzhledově dosti odlišuje – tvarem těla i způsobem skládání křídel připomíná spíše můřice, které jsou ostatně srpokřídlecům příbuzné.[1][2]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Vyhledává především teplé biotopy, jako jsou výslunné stráně a náspy, okraje lesů a paseky, ale objevuje se i na vřesovištích.[1][2]

Odpočívající motýl
Housenka

Rozpětí křídel dospělce se pohybuje od 27 do 35 mm. Přední křídla jsou bílá s lesklými ploškami a hruškovitou tmavší skvrnou uprostřed plochy. Vnější okraj křídla je obrouben hnědými skvrnkami. Zadní křídla jsou bílá s nevýrazným šedohnědým lemem. V klidu jsou křídla složena střechovitě nad tělem.[1]

Housenka je červenohnědá, s hrbolky na hrudních článcích. Hrbolky na 3. článku jsou největší a mají bílé hroty. Na konci těla je z přeměněného posledního páru panožek vytvořen špičatý výběžek černohnědé barvy.[1]

Ve střední Evropě se srpokřídlec trnkový vyskytuje ve dvou generacích (duben–červen, červenec–srpen). Motýli sedí přes den na větvičkách křovin, v noci pak vyletují (často se s nimi lze setkat u umělých zdrojů světla).[1]

Housenky se vyvíjejí od června do července (1. generace) a následně od srpna do září (2. generace). Živnou rostlinou bývá především trnka a švestka, případně hloh. Ještě na podzim se housenky kuklí a kukla následně přezimuje do dalšího roku.[1][2]

  1. a b c d e f PONEC, Jozef. Motýle. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1982. 384 s. 
  2. a b c ZAHRADNÍK, Jiří. Naši motýli. Praha: Albatros, 1997. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]