Sputnik (plastika)
Sputnik | |
---|---|
Základní údaje | |
Autor | Zdeněk Němeček |
Rok vzniku | 1960 |
Popis | |
Materiál | beton, laminát[1] |
Umístění | |
Umístění | Stromovka (1960–2008) dům Palička (2009–dosud) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sputnik je plastika vytvořená roku 1960 v bruselském stylu sochařem Zdeňkem Němečkem. Svým tvarem odkazovala na sovětskou družici Sputnik 1 a závody do vesmíru. Sloužila jako dětská prolézačka se skluzavkou.[2] Umístěna byla v pražské Stromovce a později v zahradě domu Palička v osadě Baba v Dejvicích.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Plastiku Sputnik vytvořil roku 1959 sochař Zdeněk Němeček (1931–1989). První umělá družice Sputnik 1 přitom odstartovala o pouhé dva roky dříve. Z jeho tvorby se poněku vymyká, neboť Němeček se zaměřoval především na sportovní témata (např. sochařské výzdoby stadionů[2]). Roku 1960 byla umístěna v pražské Stromovce v ulici Nad Královskou oborou.[3] Tam sloužila veřejnosti téměř padesát let. Postupem času plastika vinou nedostatečné údržby chátrala. Roku 2003 na ni byl zakázán vstup s odkazem na nesplnění moderních bezpečnostních norem pro herní prvky. Vlezy do koule byly opatřeny mříží. Uvnitř plastiky přespávali bezdomovci a narkomani. Roku 2008 museli hasiči vyprostit čtyřletého chlapce, který do mříže strčil hlavu a uvázl v ní. Následně byla plastika odstraněna se záměřem její likvidace. Nikoho přitom nenapadlo, že plastika může mít uměleckou hodnotu.[2]
Sputnik zachránil sběratel umění Rudolf Břínek, který získal souhlas magistrátu s přesunem plastiky do soukromé zahrady pod podmínkou, že nebude umístěna na veřejném prostranství.[2] Plastiku fakticky získal za odvoz.[4] Břínek plastiku zrekonstruoval ve spolupráci s Němečkovou rodinou.[2] Aby vyhověl podmínkám magistrátu, umístil ji do zahrady soukromého domu Palička v osadě Baba.[2]
Roku 2012 měla být plastika součástí výstavy Století dítěte v Muzeu moderního umění v New Yorku, kvůli jejím značným rozměrům a hmotnosti však bylo od jejího přesunu za oceán upuštěno. Na výstavě ji nakonec reprezentovala velkoformátová fotografie v plné velikosti.[2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Plastiku tvoří dutá betonová koule, nacházející se na ocelové konstrukci zhruba tři metry nad zemí. Dovnitř se leze po žebříku a opustit ji lze též po betonové skluzavce s laminátovým povrchem. Hmotnost plastiky je téměř pět tun.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Sputnik [online]. Sochy a města [cit. 2021-01-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h SVOBODOVÁ, Kateřina. Sputnik a spol. aneb Osudy výjimečných dětských hřišť [online]. Lidovky.cz, rev. 2013-11-01 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online.
- ↑ Sputnik [online]. Vetřelci a volavky [cit. 2021-01-06]. Dostupné online.
- ↑ Zajímavost: Legendární Sputnik odpočívá na soukromé zahradě [online]. Suchdolské noviny, rev. 2018-02-15 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- 220 míst AVU. Praha: Akademie výtvarných umění, 2019. 303 s. ISBN 978-80-87108-93-2. Kapitola Sputnik Zdeňka Němečka, s. 135.
- KAROUS, Pavel. Vetřelci a volavky: atlas výtvarného umění ve veřejném prostoru v Československu v období normalizace (1968-1989). 2. vyd. Praha: Pavel Karous, 2015. 467 s. ISBN 978-80-260-9094-6.
- ŠRÁMEK, Jan. Zvláštní okolnosti ve veřejném prostoru: ilustrovaný průvodce zaniklými, odstraněnými a přemístěnými realizacemi ve veřejném prostoru z období socialismu. Praha: PageFive, 2016. 79 s. ISBN 978-80-214-5427-9.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sputnik na Wikimedia Commons