Spišský Štvrtok
| Spišský Štvrtok | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°0′7″ s. š., 20°28′4″ v. d. |
| Nadmořská výška | 560 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Prešovský |
| Okres | Levoča |
  Spišský Štvrtok | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 14,24 km² |
| Počet obyvatel | 2 441 (31. 12. 2011) |
| Hustota zalidnění | 171,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Ján Greš |
| Vznik | 1263 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 053 |
| PSČ | 053 14 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | LE |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Spišský Štvrtok (maď. Csütörtökhely, nem. Donnersmarkt) je obec na Slovensku, v okrese Levoča v Prešovském kraji. Obec leží a jihozápadním okraji Levočských vrchů a v severozápadní části Hornádské kotliny. V jejím blízkém sousedství je národní park Slovenský ráj.[1]
V roce 2011 zde žilo 2 441 obyvatel.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Okolí obce bylo osídleno už od pravěku. Archeologické nálezy potvrzují osídlení již v mlaší době bronzové a v období halštatské kultury.
Největší význam má významná archeologická lokalita Myší Hôrka (západně od obce). Asi před 3500 lety zde stávalo opevněné městečko.
V blízkosti obce pak byly objeveny archeologické nálezy dokládající slovanské osídlení již v raném středověku.
Na místě dnešní obce byla stará tržní osada, v níž se konaly trhy ve čtvrtek, z čehož pochází i její jméno.
Koncem 11. století byla obec pojmenována podle uherského krále sv. Ladislava: Villa sancti LADISLAO - Obec sv. Ladislava, což také svědčí o jejím významu. Sv. Ladislav se stal patronem obce a jeho obrněná postava se dostala i do pečeti, která pochází z 15. století.[1]
Spišský Štvrtok býval již od 13, stol. městem a členem Společenství spišských Sasů. Od roku 1412 stál v čele měst, která nepřipadla jako záloha Polsku. Úpadek nastal po roce 1465. kdy se stal poddanským městem Zápolských.[3]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Ladislava[editovat | editovat zdroj]
Kostel patří mezi nejstarší kostely Spiše. Jeho architektura je ukázkou postupného pronikání klasické gotiky do pozdního románského slohu. Zajímavostí kostela bylo, že ho dal Jan Jiskra kolem roku 1445 spolu s nejbližším okolím náležitě opevnit. Farnost se v písemných dokladech vzpomíná už v roce 1244. Při požáru v roce 1869 shořely střechy věže, kostela, kaple i kláštera a zcela vyhořela nedaleká dřevěná škola.
Věž kostela byla v průběhu dějin vícekráte přestavována jak románském, tak i gotickém slohu. Podle fotografie z 18. stol. byla nižší a měla cibulovitých tvar. Po požáru dostala dočasně tvar jednoduchého nízkého čtyřbokého jehlanu, což dokazuje i fotografie z roku 1901. Při opravě v horní části byla zasazena románská sdružené okna. Po dokončení prací dostala dnešní tvar pseudogotického vysokého jehlanu se čtyřmi štíhlými věžičkami v rozích zdí věže. Po obvodu základny jehlanu byla vytvořena zakryta chodba se zábradlím a tím možností vyhlídky na všechny světové strany.
Křídlový gotický oltář sv. Kateřiny z roku 1490 byl v roce 1806 přemístěn do Turian nad Váhom.
Nynější barokní hlavní oltář je z roku 1704. Boční barokní oltáře (sv. Františka z Assisi a sv. Antonína Paduánského) z 18. stol. jsou poznamenány silným vlivem řezbářské dílny Olafa Engelholma z Levoče.[4]
Kaple Zápolských[editovat | editovat zdroj]
Gotická patrová kaple byla vybudována v roce 1473. Je uváděno, že pro sebe i svou rodinu ji dal postavit Štěpán Zápolský, dědičný spišský župan, tehdejší uherský palatín.Podle nejnovějších názorů však jejími staviteli byli spíš Thurzovci.[3] Stavba kaple souvisí s vídeňskou svatoštěpánskou hutí. Dolní i horní kaple je zaklenuta síťovou žebrovou klenbou. Hlavní oltář křídlového typu je pseudogotický z konce 19. století, uprostřed je gotický obraz Smrt Panny Marie, tempera na dřevě z období kolem roku 1450. Je to zbytek bývalého gotického hlavního oltáře kostela a připisuje se norimberskému malíři Tucherovského oltáře. Pozdněgotický reliéf Piety z poloviny 16. stol. pochází z okruhu dílny mistra Pavla z Levoče, v dolní kapli je Pieta, pozdněbarokní polychromovaná lidová dřevořezba z konce 18. stol.[5]
Klášter[editovat | editovat zdroj]
Budova bývalého minoritského kláštera je raně barokní, postavená po roce 1668, později byla upravovaná. Je to dvoupodlažní obdélníková budova, uprostřed s rajskou zahradou. Dnes zde sídlí sociální ústav[6]
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Mikuláš Dzurinda (* 4. února 1955) - slovenský politik, bývalý předseda strany SDKÚ-DS. V minulosti působil jako předseda vlády Slovenska (1998–2006) a jako ministr zahraničních věcí Slovenské republiky (2010–2012).
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b História - Oficiálné stránky obce Spišský Štvrtok. www.spisskystvrtok.sk [online]. [cit. 2019-11-06]. Dostupné online.
- ↑ Štatistický úrad Slovenskej republiky Archivováno 21. 9. 2013 na Wayback Machine. (ZIP 128,1 kB)
- ↑ a b LUDVÍK, Petr; DAVID, Petr ml. Slovensko křížem krážem. Východní Slovensko. Praha: Knižní klub, 2010. 256 s. ISBN 978-80-242-2736-8. S. 84–85.
- ↑ Kostol sv. Ladislava - Oficiálné stránky obce Spišský Štvrtok. www.spisskystvrtok.sk [online]. [cit. 2019-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-06.
- ↑ Zápoľského kaplnka - Oficiálné stránky obce Spišský Štvrtok. www.spisskystvrtok.sk [online]. [cit. 2019-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-06.
- ↑ Kláštor minoritov - Oficiálné stránky obce Spišský Štvrtok. www.spisskystvrtok.sk [online]. [cit. 2019-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-06.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Spišský Štvrtok na Wikimedia Commons
