Vteřina: Porovnání verzí
buditel |
|||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
Název ''sekunda'', což je latinská řadová číslovka s významem ''druhá'', je odvozen od toho, že se jedná po [[minuta|minutách]] o druhé dělení [[hodina|hodiny]] – [[latina|latinsky]] ''pars minuta secunda''. (Minuta tak byla ''pars minuta prima'' – „první zmenšená část“; používala se ještě další dělení např. ''pars minuta tertia'', dnes se však zpravidla sekunda už dále dělí desetinně; v některých jazycích se však slovo pro šedesátinu sekundy zachovalo, ačkoliv se neužívá, např. v [[polština|polštině]] [[:pl:tercja (czas)|''tercja'']] či v [[arabština|arabštině]] {{cizojazyčně|ar|ثالثة}}, ''tálita''.) |
Název ''sekunda'', což je latinská řadová číslovka s významem ''druhá'', je odvozen od toho, že se jedná po [[minuta|minutách]] o druhé dělení [[hodina|hodiny]] – [[latina|latinsky]] ''pars minuta secunda''. (Minuta tak byla ''pars minuta prima'' – „první zmenšená část“; používala se ještě další dělení např. ''pars minuta tertia'', dnes se však zpravidla sekunda už dále dělí desetinně; v některých jazycích se však slovo pro šedesátinu sekundy zachovalo, ačkoliv se neužívá, např. v [[polština|polštině]] [[:pl:tercja (czas)|''tercja'']] či v [[arabština|arabštině]] {{cizojazyčně|ar|ثالثة}}, ''tálita''.) |
||
Výraz ''vteřina'' poprvé použil [[Klášter Teplá|tepelský premonstrát]], český buditel a vlastenec Josef Vojtěch Sedláček v roce 1822 v díle '' |
Výraz ''vteřina'' poprvé použil [[Klášter Teplá|tepelský premonstrát]], český buditel a vlastenec Josef Vojtěch Sedláček v roce 1822 v díle ''Základowé měřictvij čili Geometrye''. Jde o jeho [[neologismus]], nápodobu slova ''sekunda'' utvořenou z řadové číslovky ''vterý'' (viz též heslo [[Úterý]]) - ta byla z češtiny vytlačena slovem ''druhý'' (od ''druh'', kamarád). Má se za to, že Sedláček znal slovo ''vterý'' z [[Rukopis královédvorský|Rukopisu královédvorského]], zveřejněného v roce 1817, a že jeho pravděpodobný autor [[Václav Hanka]] toto slovo nejspíše (znovu)vytvořil podle dosud živého [[ruština|ruského]] slova ''vtoroj'' téhož významu. <ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Machek |
| příjmení = Machek |
||
| jméno = Václav |
| jméno = Václav |
||
Verze z 23. 2. 2013, 16:55
Vteřina je jednou z jednotek úhlu (1/60 úhlové minuty).[1] Pro úhlovou vteřinu se používá značka “. Stejná značka se používá i pro palec.
V běžném jazyce se stejným slovem označuje i jednotka času, jejíž odborný a legální název je (od přijetí systému jednotek SI roku 1974)[2] ale správně sekunda.[1][3]
Etymologie
Název sekunda, což je latinská řadová číslovka s významem druhá, je odvozen od toho, že se jedná po minutách o druhé dělení hodiny – latinsky pars minuta secunda. (Minuta tak byla pars minuta prima – „první zmenšená část“; používala se ještě další dělení např. pars minuta tertia, dnes se však zpravidla sekunda už dále dělí desetinně; v některých jazycích se však slovo pro šedesátinu sekundy zachovalo, ačkoliv se neužívá, např. v polštině tercja či v arabštině ثالثة, tálita.)
Výraz vteřina poprvé použil tepelský premonstrát, český buditel a vlastenec Josef Vojtěch Sedláček v roce 1822 v díle Základowé měřictvij čili Geometrye. Jde o jeho neologismus, nápodobu slova sekunda utvořenou z řadové číslovky vterý (viz též heslo Úterý) - ta byla z češtiny vytlačena slovem druhý (od druh, kamarád). Má se za to, že Sedláček znal slovo vterý z Rukopisu královédvorského, zveřejněného v roce 1817, a že jeho pravděpodobný autor Václav Hanka toto slovo nejspíše (znovu)vytvořil podle dosud živého ruského slova vtoroj téhož významu. [4][5][6][7]
Odkazy
CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.
Reference
- ↑ a b Vyhláška č. 264/2000 Sb. o základních měřicích jednotkách a ostatních jednotkách a o jejich označování
- ↑ http://www.minutasencyklopedii.cz/index.php?minuta=260 - Vteřina versus sekunda
- ↑ Směrnice EU 80/181/EEC - http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:1980L0181:20090527:cs:PDF
- ↑ MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Academia, 1971. 868 s. ISBN není. Kapitola "úterý", "vteřina", s. 671, 703.
- ↑ http://www.ujc.cas.cz/poradna/odpo.html#vts
- ↑ http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3045
- ↑ http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5967
