Rentgenová krystalografie: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
fakt? na ekvivalentní název: rtg krystalografie, jedná se o rtg strukturní analýza?
rozšíření, doložení zdroje, +Commons +obr
Řádek 1: Řádek 1:
[[File:Pulveraufnahmen.jpg|thumb|Klasické difrakční spektrum práškového materiálu]]
'''Rentgenová strukturní analýza''' ('''rentgenová krystalografie'''{{Fakt/dne|20130111181526}}, anglicky '''X-ray crystallography''') je fyzikálně-chemická metoda zabývající se studiem interakce [[krystal]]ických vzorků s [[rentgenové záření|rentgenovým zářením]]. Při průchodu tohoto záření krystalem dochází k [[difrakce|difrakci]] záření, a to následně dopadá na stínítko (digitální detektor). Pro každý krystal vznikne unikátní difrakční vzor na stínítku. Tento difrakční vzor je analyzován počítačem, který podle určitého algoritmu vytvoří mapu elektronové hustoty zkoumané látky. V dalším kroku je syntézou dat z mapy elektronové hustoty a chemické struktury dané látky počítačem vytvořen skutečný 3D model molekuly.
'''Rentgenová strukturní analýza''' ('''rentgenová krystalografie'''<ref name = "kodicek">
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kodíček
| jméno = Milan
| url = http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002_v1/hesla/krystalografie_rentgenova.html
| titul = Biochemické pojmy - výkladový slovník
| kapitola =
| vydavatel = Vysokáškola chemicko-technologická v Praze
| datum vydání = 2004
| datum přístupu = 2013-2-10
}}</ref> nebo '''rentgenkrystalografická analysa''', {{Vjazyce2|en|X-ray crystallography}}) je fyzikálně-chemická metoda zabývající se studiem interakce [[krystal]]ických vzorků s [[rentgenové záření|rentgenovým zářením]]. Jde o jednu z [[analytická chemie|analytických]] metod umožňujících určit [[molekulární struktura|strukturu molekul]].


== Historie ==
== Princip ==
Při průchodu monochromatického rentgenového záření krystalem nebo obecně pevnou látkou s určitou strukturou dochází k ohybu ([[difrakce|difrakci]]) záření. Krystal při tom působí jako [[mřížka]] v klasické [[spektroskopie|spektroskopii]].<ref name = "kodicek" /> Záření následně dopadá na [[stínítko]] (digitální detektor), kde pro každý krystal vznikne unikátní difrakční vzor.
První použití rentgenové krystalografie je datováno do roku 1959, kdy byla analyzována prostorová struktura u molekuly [[hemoglobin]]u.


Tento difrakční vzor je analyzován [[počítač]]em, který podle určitého algoritmu vytvoří mapu [[elektronová hustota|elektronové hustoty]] zkoumané látky. V dalším kroku je syntézou dat z mapy elektronové hustoty a chemické struktury dané látky počítačem vytvořen skutečný 3D model molekuly.
== Využití ==
Tato metoda se používá k určení prostorové struktury bílkovin a určení funkce různých [[vitamín]]ů, [[lék]]ů, [[enzym]]ů a nukleových kyselin.


== Související články ==
== Historie a použití ==
První použití rentgenové krystalografie je datováno do roku [[1959]], kdy byla analyzována prostorová struktura u molekuly [[hemoglobin]]u.

Tato metoda se používá k určení prostorové struktury [[protein|bílkovin]] a určení funkce různých [[vitamín]]ů, [[lék]]ů, [[enzym]]ů a [[nukleová kyselina|nukleových kyselin]].

== Odkazy ==
{{Commonscat|X-ray diffraction}}
=== Reference ===
<references />

=== Související články ===
[[Rentgenové záření]]
[[Rentgenové záření]]



Verze z 10. 2. 2013, 22:12

Klasické difrakční spektrum práškového materiálu

Rentgenová strukturní analýza (rentgenová krystalografie[1] nebo rentgenkrystalografická analysa, anglicky X-ray crystallography) je fyzikálně-chemická metoda zabývající se studiem interakce krystalických vzorků s rentgenovým zářením. Jde o jednu z analytických metod umožňujících určit strukturu molekul.

Princip

Při průchodu monochromatického rentgenového záření krystalem nebo obecně pevnou látkou s určitou strukturou dochází k ohybu (difrakci) záření. Krystal při tom působí jako mřížka v klasické spektroskopii.[1] Záření následně dopadá na stínítko (digitální detektor), kde pro každý krystal vznikne unikátní difrakční vzor.

Tento difrakční vzor je analyzován počítačem, který podle určitého algoritmu vytvoří mapu elektronové hustoty zkoumané látky. V dalším kroku je syntézou dat z mapy elektronové hustoty a chemické struktury dané látky počítačem vytvořen skutečný 3D model molekuly.

Historie a použití

První použití rentgenové krystalografie je datováno do roku 1959, kdy byla analyzována prostorová struktura u molekuly hemoglobinu.

Tato metoda se používá k určení prostorové struktury bílkovin a určení funkce různých vitamínů, léků, enzymů a nukleových kyselin.

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu rentgenová strukturní analýza na Wikimedia Commons

Reference

  1. a b KODÍČEK, Milan. Biochemické pojmy - výkladový slovník [online]. Vysokáškola chemicko-technologická v Praze, 2004 [cit. 2013-02-10]. Dostupné online. 

Související články

Rentgenové záření