Tchaj-cu (Sung): Porovnání verzí
m r2.7.2+) (Robot: Přidávám uk:Тайцзу (Сун) |
m typo a drobnosti |
||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| popisek = |
| popisek = |
||
| vláda =[[4. únor]]a [[960]] – [[14. listopad]]u [[976]] |
| vláda =[[4. únor]]a [[960]] – [[14. listopad]]u [[976]] |
||
| éra =Ťien-lung (建隆, 960–963)<br />Čchien-te (乾德, 963–968)<br />Kchaj-pao (開寶, 968–976) |
| éra =Ťien-lung ({{Cizojazyčně|zh|建隆}}, 960–963)<br />Čchien-te ({{Cizojazyčně|zh|乾德}}, 963–968)<br />Kchaj-pao ({{Cizojazyčně|zh|開寶}}, 968–976) |
||
| korunovace = |
| korunovace = |
||
| tituly = |
| tituly = |
||
| celé jméno =Čao Kchuang-jin (趙匡胤) |
| celé jméno =Čao Kchuang-jin ({{Cizojazyčně|zh|趙匡胤}}) |
||
| chrámové jméno =Tchaj-cu (太祖) |
| chrámové jméno =Tchaj-cu ({{Cizojazyčně|zh|太祖}}) |
||
| posmrtné jméno =Čchi-jün li-ťi-wu žuej-wen šen-te šeng-kung č'-ming ta-siao chuang-ti (啓運立極英武睿文神德聖功至明大孝皇帝) |
| posmrtné jméno =Čchi-jün li-ťi-wu žuej-wen šen-te šeng-kung č'-ming ta-siao chuang-ti ({{Cizojazyčně|zh|啓運立極英武睿文神德聖功至明大孝皇帝}}) |
||
| regent = |
| regent = |
||
| předchůdce = |
| předchůdce = |
||
Řádek 28: | Řádek 28: | ||
| hymna = |
| hymna = |
||
| motto = |
| motto = |
||
| otec = Čao Chung-jin (趙弘殷) |
| otec = Čao Chung-jin ({{Cizojazyčně|zh|趙弘殷}}) |
||
| matka = paní Tu (杜) |
| matka = paní Tu ({{Cizojazyčně|zh|杜}}) |
||
| narozen =[[21. březen]] [[927]] |
| narozen =[[21. březen]] [[927]] |
||
| místo narození = |
| místo narození = |
||
Řádek 41: | Řádek 41: | ||
== Předkové, mládí, generál == |
== Předkové, mládí, generál == |
||
Předkové Čao Kchuang-jina patřili v druhé polovině 9. století k úředníkům střední úrovně. Čao Tching (828–874) byl úředníkem v [[Čuo-čou]] v dnešním [[Che-pej]]i, u kterého žila i jeho rodina. jeho synové Čao Ting (851–928) a Zhao Ťing (872–933) také sloužili na úřednických postech v Che-peji. Čao Ťingův syn Čao Chung-jin (趙弘殷, 899–956) odmítl civilní kariéru a stal se důstojníkem v armádě císaře [[Čuang-cung]]a říše [[Pozdní Tchang]]. |
Předkové Čao Kchuang-jina patřili v druhé polovině 9. století k úředníkům střední úrovně. Čao Tching (828–874) byl úředníkem v [[Čuo-čou]] v dnešním [[Che-pej]]i, u kterého žila i jeho rodina. jeho synové Čao Ting (851–928) a Zhao Ťing (872–933) také sloužili na úřednických postech v Che-peji. Čao Ťingův syn Čao Chung-jin ({{Cizojazyčně|zh|趙弘殷}}, 899–956) odmítl civilní kariéru a stal se důstojníkem v armádě císaře [[Čuang-cung]]a říše [[Pozdní Tchang]]. |
||
Čao Chung-jin svým synům dal vojenskou výchovu, Čao Kchuang-jin při ní údajně vynikal. V jednadvaceti letech se Čao Kchuang-jin osamostatnil a dva roky se pohyboval po zemi, přičemž poznal život různých vrstev společnosti. Poté nastoupil v armádě [[Kuo Wej]]e, generála říše [[Pozdní Chan]]. Roku 951 Kuo Wej povstal proti chanskému císaři, porazil ho a založil říši [[Pozdní Čou]]. V bojích Čao Kchuang-jin vynikl a byl rychle povyšován. Během několika let se stal velitelem palácové gardy a mimořádně vlivným čouským generálem. |
Čao Chung-jin svým synům dal vojenskou výchovu, Čao Kchuang-jin při ní údajně vynikal. V jednadvaceti letech se Čao Kchuang-jin osamostatnil a dva roky se pohyboval po zemi, přičemž poznal život různých vrstev společnosti. Poté nastoupil v armádě [[Kuo Wej]]e, generála říše [[Pozdní Chan]]. Roku 951 Kuo Wej povstal proti chanskému císaři, porazil ho a založil říši [[Pozdní Čou]]. V bojích Čao Kchuang-jin vynikl a byl rychle povyšován. Během několika let se stal velitelem palácové gardy a mimořádně vlivným čouským generálem. |
||
Řádek 59: | Řádek 59: | ||
== Rodina == |
== Rodina == |
||
Otec Čao Chung-jin (趙弘殷, 899–956) posmrtně jmenoval císařem Süan-cu (宣祖), matka příjmením Tu (杜) obdržela posmrtné jméno „císařovna vdova Čao-sien“ (昭憲太后). |
Otec Čao Chung-jin (趙弘殷, 899–956) posmrtně jmenoval císařem Süan-cu ({{Cizojazyčně|zh|宣祖}}), matka příjmením Tu (杜) obdržela posmrtné jméno „císařovna vdova Čao-sien“ ({{Cizojazyčně|zh|昭憲太后}}). |
||
Hodnost císařovny obdržely tři z Tchaj-cuových manželek. Jeho první manželka, paní Che (賀, 929–958) se císařovnou Siao-chuej (孝惠皇后) stala posmrtně. Po nástupu na trůn obdržela hodnost císařovny paní Wang (942–963), jako císařovna Siao-ming (孝明皇后), a po její smrti se paní Sung (952–995) stala císařovnou Siao-čang (孝章皇后). |
Hodnost císařovny obdržely tři z Tchaj-cuových manželek. Jeho první manželka, paní Che ({{Cizojazyčně|zh|賀}}, 929–958) se císařovnou Siao-chuej ({{Cizojazyčně|zh|孝惠皇后}}) stala posmrtně. Po nástupu na trůn obdržela hodnost císařovny paní Wang (942–963), jako císařovna Siao-ming ({{Cizojazyčně|zh|孝明皇后}}), a po její smrti se paní Sung (952–995) stala císařovnou Siao-čang ({{Cizojazyčně|zh|孝章皇后}}). |
||
{| class=wikitable style="text-align:center" |
{| class=wikitable style="text-align:center" |
||
Řádek 75: | Řádek 75: | ||
| |
| |
||
|1. |
|1. |
||
|'''Čao Te-siou''' (趙德秀) |
|'''Čao Te-siou''' ({{Cizojazyčně|zh|趙德秀}}) |
||
|zemřel v dětství |
|zemřel v dětství |
||
| |
| |
||
Řádek 83: | Řádek 83: | ||
|císařovna Che |
|císařovna Che |
||
|2. |
|2. |
||
|'''Čao Te-čao''' (趙德昭) |
|'''Čao Te-čao''' ({{Cizojazyčně|zh|趙德昭}}) |
||
|951–979 |
|951–979 |
||
|I |
|I |
||
Řádek 91: | Řádek 91: | ||
| |
| |
||
|3. |
|3. |
||
|'''Čao Te-lin''' (趙德林) |
|'''Čao Te-lin''' ({{Cizojazyčně|zh|趙德林}}) |
||
|zemřel v dětství |
|zemřel v dětství |
||
| |
| |
||
Řádek 99: | Řádek 99: | ||
| |
| |
||
|4. |
|4. |
||
|'''Čao Te-fang''' (朱瞻埈) |
|'''Čao Te-fang''' ({{Cizojazyčně|zh|朱瞻埈}}) |
||
|959–981 |
|959–981 |
||
|Kchang-chuej |
|Kchang-chuej |
||
Řádek 115: | Řádek 115: | ||
!Manžel |
!Manžel |
||
|- |
|- |
||
| rowspan="2"|císařovna Che ||1.|| princezna '''Wej''' (魏國大長公主) || || || generál Wang Čcheng-jen |
| rowspan="2"|císařovna Che ||1.|| princezna '''Wej''' ({{Cizojazyčně|zh|魏國大長公主}}) || || || generál Wang Čcheng-jen |
||
|- |
|- |
||
| 2.|| princezna '''Lu''' (魏國大長公主) || || || generál Tan Pao-ťi |
| 2.|| princezna '''Lu''' ({{Cizojazyčně|zh|魏國大長公主}}) || || || generál Tan Pao-ťi |
||
|- |
|- |
||
| ||3.|| princezna '''Čchen''' (陳國大長公主) || || || |
| ||3.|| princezna '''Čchen''' ({{Cizojazyčně|zh|陳國大長公主}}) || || || |
||
|} |
|} |
||
Řádek 133: | Řádek 133: | ||
| příjmení2 = Smith |
| příjmení2 = Smith |
||
| jméno2 = Paul Jakov |
| jméno2 = Paul Jakov |
||
| titul = The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The |
| titul = The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China and Its Precursors, 907-1279 AD |
||
| vydání = 1 |
| vydání = 1 |
||
| vydavatel = Cambridge University Press |
| vydavatel = Cambridge University Press |
Verze z 4. 2. 2013, 21:42
Tchaj-cu (čínsky pchin-jinem Tàizǔ, znaky 太祖; 21. března 927 – 14. listopadu 976), vlastním jménem Čao Kchuang-jin (čínsky pchin-jinem Zhào Kuāngyìn, znaky tradiční 趙匡胤) byl čínský generál a státník, zakladatel říše Sung a v letech 960–976 první sungský císař.
Předkové, mládí, generál
Předkové Čao Kchuang-jina patřili v druhé polovině 9. století k úředníkům střední úrovně. Čao Tching (828–874) byl úředníkem v Čuo-čou v dnešním Che-peji, u kterého žila i jeho rodina. jeho synové Čao Ting (851–928) a Zhao Ťing (872–933) také sloužili na úřednických postech v Che-peji. Čao Ťingův syn Čao Chung-jin (趙弘殷, 899–956) odmítl civilní kariéru a stal se důstojníkem v armádě císaře Čuang-cunga říše Pozdní Tchang.
Čao Chung-jin svým synům dal vojenskou výchovu, Čao Kchuang-jin při ní údajně vynikal. V jednadvaceti letech se Čao Kchuang-jin osamostatnil a dva roky se pohyboval po zemi, přičemž poznal život různých vrstev společnosti. Poté nastoupil v armádě Kuo Weje, generála říše Pozdní Chan. Roku 951 Kuo Wej povstal proti chanskému císaři, porazil ho a založil říši Pozdní Čou. V bojích Čao Kchuang-jin vynikl a byl rychle povyšován. Během několika let se stal velitelem palácové gardy a mimořádně vlivným čouským generálem.
Roku 960 byl v čele čouské armády vyslán do pole proti útoku říší Liao a Severní Chan. Po odchodu z hlavního města ho jeho vojáci prohlásili císařem. Svůj stát nazval říše Sung, podle prefektury, kterou armáda kontrolovala. U dvora zpráva o vzpouře vyvolala chaos, nakonec se většina úředníků rozhodla neklást odpor a přijmout nového panovníka. Dosavadní dětský císař Kung-ti (953–973, formálně vládl 959–960) byl s matkou poslán do Luo-jangu.
Vláda
Po roce 960 císař v řadě tažení sjednotil většinu Číny pod svou vládu. Připojil většinu jižní Číny – roku 963 dobyl Ťing-nan, malý stát na středním toku Jang-c'-ťiang a roku 965 Pozdní Šu v S'-čchuanu. Pokus o dobytí státu Severní Chan v Šan-si, podpořeného říší Liao, roku 968 se nezdařil a tak se sungské armády opět obrátily na jih. Roku 971 dobyly říši Jižní Chan v Kuang-tungu a konečně roku 975 připojily Jižní Tchang, uznávající vazalskou závislost už od roku 961. Mimo říši Sung zůstal pouze stát Wu-jüe na jihovýchodním pobřeží, připojený k říši Sung roku 978, a Severní Chan v Šan-si dobytý roku 979. Poté mimo sungskou vládu zůstalo pouze 16 krajů na severovýchodě držených říší Liao.
Tchaj-cu konsolidoval říši. Zlomil moc vojenských guvernérů ťie-tu-š' a armádu pevně podřídil kontrole centrální vlády. Státní správu zaplnil civilními úředníky vybíranými v úřednických zkouškách. Vznikla řada akademií, které přispěly k volnosti diskuzí a myšlení, což podpořilo technický pokrok a hospodářský rozvoj stejně jako literární a umělecké výkony.
Nástupnictví
Císař vládl sedmnáct let, zemřel roku 976 v devětačtyřiceti letech. jeho nástupcem se stal mladší bratr Čao Kchuang-i, přestože žili dva dospělí synové zemřelého císaře – Čao Te-čao, kníže z Jen (951–979) a Čao Te-fang, kníže z Čchin (959–981). Při zdůvodnění nástupnictví kladou tradiční historické záznamy důraz na přání matky obou císařů, která ho měla prosadit krátce po nastolení dynastie (kolem roku 961). Nástupnictví Čao Kchuang-iho bylo tedy podle oficiální historie naplánováno a všeobecně akceptováno dlouho před smrtí císaře.
V lidovém folklóru se udržoval populární příběh „Stíny svíček a zvuk sekyry“, podle kterého nedočkavý Čao Kchuang-i bratra zavraždil, aby se mohl stát císařem.
Rodina
Otec Čao Chung-jin (趙弘殷, 899–956) posmrtně jmenoval císařem Süan-cu (宣祖), matka příjmením Tu (杜) obdržela posmrtné jméno „císařovna vdova Čao-sien“ (昭憲太后).
Hodnost císařovny obdržely tři z Tchaj-cuových manželek. Jeho první manželka, paní Che (賀, 929–958) se císařovnou Siao-chuej (孝惠皇后) stala posmrtně. Po nástupu na trůn obdržela hodnost císařovny paní Wang (942–963), jako císařovna Siao-ming (孝明皇后), a po její smrti se paní Sung (952–995) stala císařovnou Siao-čang (孝章皇后).
Příjmení (titul) matky | # | Jméno | Narození – úmrtí | Posmrtné jméno | Titul | Udělení titulu |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | Čao Te-siou (趙德秀) | zemřel v dětství | kníže z Tcheng | |||
císařovna Che | 2. | Čao Te-čao (趙德昭) | 951–979 | I | kníže z Jen | |
3. | Čao Te-lin (趙德林) | zemřel v dětství | kníže ze Šu | |||
4. | Čao Te-fang (朱瞻埈) | 959–981 | Kchang-chuej | kníže z Čchin |
Příjmení (titul) matky | # | Titul | Narození – úmrtí | Sňatek | Manžel |
---|---|---|---|---|---|
císařovna Che | 1. | princezna Wej (魏國大長公主) | generál Wang Čcheng-jen | ||
2. | princezna Lu (魏國大長公主) | generál Tan Pao-ťi | |||
3. | princezna Čchen (陳國大長公主) |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emperor Taizu of Song na anglické Wikipedii.
Literatura
- TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China and Its Precursors, 907-1279 AD. 1. vyd. Cambridge, New York, Melbourne, Madrid, Cape Town, Singapore, Sao Paulo, Delhi: Cambridge University Press, 2009. 1128 s. ISBN 0521812488, 978-0521812481. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tchaj-cu na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Lokální odkaz: Emperor Taizu
- Wikidata: Emperor Taizu of Song
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. [cit. 2012-09-23]. Kapitola Chinese History - Song Dynasty 明朝 (1368-1644) event history. Dostupné online. (anglicky)