Čen-cung
| Čen-cung | |
|---|---|
| císař říše Sung | |
 Čen-cung | |
| Doba vlády | 8. května 997 – 23. března 1022 |
| Éra vlády | Sien-pching (咸平, 998–1003) Ťing-te (景德, 1004–1007) Ta-čung-siang-fu (大中祥符, 1008–1016) Tchien-si (天禧, 1017–1021) Čchien-sing (乾興, 1022) |
| Úplné jméno | Čao Tche-čchang (趙德昌), Čao Jüan-siou (趙元休, od 983) Čao Jüan-kchan (趙元侃, od 986), Čao Cheng (趙恆, od 995) |
| Chrámové jméno | Čen-cung (真宗) |
| Posmrtné jméno | Jing-fu ťi-ku šen-kung žang-te wen-ming wu-ting čang-šeng jüan-siao chuang-ti (膺符稽古神功讓德文明武定章聖元孝皇帝)[pozn. 1] |
| Narození | 23. prosince 968 Kchaj-feng |
| Úmrtí | 23. března 1022 Kchaj-feng |
| Předchůdce | Tchaj-cung |
| Nástupce | Žen-cung |
| Manželky | císařovna Pchan císařovna Kuo císařovna Liou císařovna Li |
| Potomci | Čao Tchi, kníže z Wen; Čao Jou, korunní princ z Tao-sien; Čao Č', kníže z Čchang; Čao Čung, kníže ze Sin; Čao Kuej, kníže z Čchin; Čao Čen (císař Žen-cung) a dvě dcery |
| Rod | Čao |
| Dynastie | Sung |
| Otec | Tchaj-cung |
| Matka | císařovna Jüan-te |
| Příbuzní | Princess Tengguo, Princess Binguo Dazhang, Princess Yongguo Dazhang, Princess Weiguo Dazhang, Princess Xuguo Dazhang, Zhao Shi, Grand Princess Imperial of Jingguo, Zhao Yuanzuo, Zhao Yuanxi, Zhao Yuanfen, Zhao Yuanjie, Zhao Yuanwo, Zhao Yuancheng, Zhao Yuanyan a Zhao Yuanyi (sourozenci) Zhao Fang[1], Zhao Xin[1], Zhao Xi[1], Tang, Shang, Xu, Luguo, Princess Qingshou[1], Chen, Fukang[1], Zhen, Gun[1], Yu, Deng, Chu a Baoshou[1] (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čen-cung (čínsky pchin-jinem Zhēnzōng, znaky 真宗; 23. prosince 968 – 23. března 1022), vlastním jménem Čao Cheng (čínsky pchin-jinem Zhào Héng, znaky zjednodušené 赵恒, tradiční 趙恆) z dynastie Sung v letech 997–1022 vládl čínské říši Sung. Byl třetím synem sungského císaře Tchaj-cunga, roku 995 byl jmenován následníkem trůnu, po smrti otce se stal císařem.
Vláda
[editovat | editovat zdroj]Čen-cungova vláda přinesla konsolidaci moci a posílení říše Sung. Země prosperovala, její vojenská síla vzrostla. Nicméně trvaly problémy s kitanskou říší Liao na severovýchodě. Od roku 999 Kitané podnikali nájezdy na sungské území. Roku 1004 při rozsáhlé invazi pronikli na 160 km od sungského hlavního města Kchaj-fengu. Panovník v čele armády vyrazil proti Kitanům. Přes počáteční úspěchy roku 1005 Čen-cung uzavřel s císařem říše Liao mírovou smlouvu. Tato dohoda, Čchanjüannská mírová smlouva, přinesla více než století míru mezi oběma státy. Cena byla pro říši Sung vysoká, Čen-cung byl nucen uznat nadřazené postavení svého kitanského partnera, a zavázal se ke každoroční výplatě 100 tisíc liangů stříbra a 200 tisíc štůčků hedvábí.
Čen-cung roku 1004 založil slavné porcelánky v Ťing-te-čenu, tamní výrobci dodávali porcelán na císařský dvůr až do pádu říše Čching počátkem 20. století. Podporoval i rozvoj zemědělské výroby, v letech 1011–1012 přikázal dodat značné množství (přes 800 tun) rané rýže z Fu-ťienu do oblasti dolního toku Jang-c'-ťiang.
Císař podporoval taoismus, za jeho vlády byly údajně objeveny takzvané „Nebeské texty“, oslavující rod Čao. Čen-cung poté provedl oficiální oběť na hoře Tchaj. V letech 1013–1015 vydal dekrety přiznávající božství Nefritovému císaři jako nejvyššímu vládci na Nebesích.[2]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Hodnosti císařovny se postupně dočkalo pět manželek Čen-cunga:
- Paní Pchan (968–989), osmá dcera Pchan Meje, zemřela před Čen-cungovým nástupem na trůn, posmrtně byla povýšena na císařovnu Čang-chuaj (章怀皇后);
- Císařovna Kuo (975–1007), druhá dcera Kuo Šou-wena (郭守文), matka Čao Joua, posmrtným jménem císařovna Čang-mu (章穆皇后);
- Císařovna Liou (968–1033), dcera Liou Tchunga (劉通), posmrtným jménem císařovna Čang-sien-ming-su (章獻明肅皇后);
- Císařovna Li (987–1032), dcera Li Žen-te (李仁德), matka Čao Čena, pozdějšího císaře Žen-cunga, posmrtným jménem císařovna Čang-i (章懿皇后);
- Císařovna Jang (984–1036), dcera Jang Č'-jena (楊知儼), posmrtným jménem císařovna Čang-chuej (章惠皇后).
Čen-cungovy manželky mu daly šest synů a dvě dcery:
- Čao Tchi (趙褆), kníže z Wen (溫王), zemřel v dětství;
- Čao Jou (趙祐, 995–1003), korunní princ Tao-sien (悼獻太子);
- Čao Č' (趙祇), kníže z Čchang (昌王), zemřel v dětství;
- Čao Čung (趙祉), kníže ze Sin (信王), zemřel v dětství;
- Čao Kuej (趙祈), kníže z Čchin (欽王), zemřel v dětství;
- Čao Čen (趙禎, 1010–1063), od 1022 císař Žen-cung;
- princezna Chuej (惠國公主), zemřela mladá;
- princezna Šeng (升國大長公主), předtím princezna Lu (魯國大長公主), zpočátku princezna Wej (衛國長公主).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Konečná verze jména z roku 1047.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emperor Zhenzong of Song na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g Biografická databáze čínských historických postav.
- ↑ SPENCE, Jonathan D. God's Chinese Son : The Taiping Heavenly Kingdom of Hong Xiuquan. New York: W.W. Norton, 1996. Dostupné online. ISBN 0393315568, ISBN 9780393315561. S. 42. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China and Its Precursors, 907-1279 AD. 1. vyd. Cambridge, New York, Melbourne, Madrid, Cape Town, Singapore, Sao Paulo, Delhi: Cambridge University Press, 2009. 1128 s. ISBN 0521812488, ISBN 978-0521812481. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čen-cung na Wikimedia Commons - THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. [cit. 2012-09-23]. Kapitola Chinese History - Song Dynasty 明朝 (1368-1644) event history. Dostupné online. (anglicky)
