Hohenlohové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: Odebírám de,ja,pl,bg,fr,ru,es,en,tr,sv,nl,it (strongly connected to cs:Hohenlohe) |
|||
| Řádek 49: | Řádek 49: | ||
[[Kategorie:Hrabství Svaté říše římské]] |
[[Kategorie:Hrabství Svaté říše římské]] |
||
[[Kategorie:Bádensko-Württembersko]] |
[[Kategorie:Bádensko-Württembersko]] |
||
[[bg:Хоенлое]] |
|||
[[de:Hohenlohe (Adelsgeschlecht)]] |
|||
[[en:Hohenlohe]] |
|||
[[es:Hohenlohe (familia)]] |
|||
[[fr:Maison de Hohenlohe]] |
|||
[[it:Hohenlohe]] |
|||
[[nl:Hohenlohe]] |
|||
[[ja:ホーエンローエ家]] |
|||
[[pl:Hohenlohe (ród)]] |
|||
[[ru:Гогенлоэ]] |
|||
[[sv:Huset Hohenlohe]] |
|||
[[tr:Hohenlohe]] |
|||
Verze z 19. 1. 2013, 15:13
Hohenlohe je jméno staré německé šlechtické rodiny původem z Franska a zároveň i jméno jejich říšského hrabství a později knížectví. Jméno rodu je odvozeno od hradu Holloch z 12. století, ležícího nedaleko Uffenheimu.
Historie rodu
Prvním známým hrabětem z Hohenlohe byl Jindřich (Heinrich) (1180). Jindřich III. z Hohenlohe (1244–1249) a Gottfried z Hohenlohe (1297–1302) byli velmistry řádu Německých rytířů. V roce 1450 byli povýšeni na bezprostřední říšská hrabata. Rod se v průběhu věků rozdělil na několik větví a v roce 1744 byli povýšeni na říšská knížata. V roce 1806 byl jejich státeček v důsledku Napoleonských válek zabrán Württemberským královstvím.
Roku 1840 větev Hohenlohe-Schillingsfürst získala Ratibořské knížectví.
Členové rodu
- Alexandr z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (princ Leopold Alexandr František Emmerich z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu; 1794–1849), katolický duchovní a zázračný léčitel, titulární biskup ze Sardiky a opat u Sv. Michaela v Gaborjanu
- Chlodovík z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1819–1901), bratr Viktora, v letech 1894–1900 říšský kancléř Německého císařství a pruský předseda vlády
- Gustav Adolf z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1823–1896), bratr Viktora, kardinál, v letech 1879–1884 biskup z Albana
- Konstantin z Hohenlohe-Schillingsfürst (1828–1896), bratr Viktora, rakouský první vrchní hofmistr a generál kavalerie ve Vídni
- Max z Ratiboře a Korbeje (1856–1924), německý diplomat
- Karel princ z Ratiboře a Korbeje (1860–1931), německý politik
- Konrád z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1863–1918), syn Konstantina, politik, od roku 1906 předseda vlády Rakouska-Uherska
- Gottfried z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1867–1932), syn Konstantina, velvyslanec Rakouska-Uherska v Berlíně v letech 1914–1918
- Bedřich František z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (1879–1958), německo-maďarský aristrokat
- Štěpánka z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (1891–1972), německá špionka
- Konstantin z Hohenlohe-Langenburgu (1893–1973) německý malíř, kunsthistorik a ředitel muzea
- Karl Hohenlohe, též Karel Albrecht Hohenlohe-Schillingsfürst (* 1960), rakouský navinář a podnikatel v oblasti médií
Literatura
- Evropa v proměnách staletí. Praha: Libri, 2001. 766 s. ISBN 80-7277-025-X.