Boleslav II. Smělý

Boleslav II. Smělý asi 1042 - 2. nebo 3. dubna 1081/1082
Polský kníže a král
Panovník 1058–1079 předchůdce Kazimír I. Obnovitel nástupce Vladislav I. Heřman
narozen okolo r. 1042 zemřel 2. nebo 3. dubna 1081 nebo 1082
Otec Kazimír I. Obnovitel Matka Dobroněga Kyjevská Manželka Vyšeslava Kyjevská?

Boleslav II. (pol. Bolesław II; okolo r. 1042 - 2. nebo 3. dubna 1081 nebo 1082) byl polský kníže (1058-1076) a král (1076-1079) z rodu Piastovců. Tento panovník získal řadu přídomků, tři nejčastější jsou Štědrý (pol. Szczodry), Smělý (pol. Śmiały) a Ukrutný (pol. Okrutny). V české literatuře je často užíván ten druhý, v polské převládá ten první, který král i sám užíval. Byl synem polského knížete Kazimíra I. a jeho ženy Dobroněgy Kyjevské.

Vláda

Vybudoval mnoho nových kostelů a klášterů, pozvedl finance svého státu zavedením ražby kvalitních mincí a přechodně posílil moc panovníka. Byl zarytým nepřítelem římského císaře Jindřicha IV. a českého krále Vratislava II. a snažil se vybudovat dlouhodobé spojenectví s Uhrami a Kyjevskou Rusí, s jejichž vládnoucími rody byl pokrevně i zájmově spřízněn. Jeho spojenectví s papežem Řehořem VII. proti císaři mu přineslo královský titul (respektive jeho oficiální uznání).

Jeho rostoucí moc začala znepokojovat polskou šlechtu a o trůn navíc začal usilovat jeho bratr Vladislav Herman. Určitou roli mohl hrát i poněkud divoký životní styl panovníka provázený výstřelky, které začala kritizovat církev v čele s krakovským biskupem Stanislavem, a spory s církví o některá její práva (o církevní majetek a právo azylu).

Spory se Stanislavem vygradovaly do té míry, že na jedné straně biskup buďto králi hrozil klatbou, nebo ji na něj uvalil (případně ji na jeho žádost uvalil papež), na druhé straně král biskupa patrně prohlásil za zrádce (co přesně tento termín znamenal a zda byl kryt nějakým legitimním soudním rozhodnutím není jasné) a 11. dubna 1079 vpadl do kostela sv. Michala ve Skalce, kde Stanislav právě sloužil mši, a vlastnoručně jej zabil přímo u oltáře.

Bezprostředně poté vypuklo v zemí povstání, které krále vyhnalo do Uher. O dva roky později (1081/82) Boleslav II. zemřel za záhadných okolností, zřejmě byl otráven.

Literatura

Obrázky, zvuky či videa k tématu Boleslav II. Smělý na Wikimedia Commons

• Gallus Anonymus. Kroniky a činy polských knížat a vládců. Praha: Argo, 2009. 162 s. ISBN 978-80-257-0206-2. 

Předchůdce:	[[Soubor:{{{obrázek}}}|50px]]	{{{titul}}}	[[Soubor:{{{obrázek}}}|50px]]	Nástupce:
		1058–1076
		1076–1079