Špičácký tunel: Porovnání verzí
+infobox,+požadavek na obrázek |
m napřímení 2 odkazů |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
| velikost obrázku = |
| velikost obrázku = |
||
| popis obrázku = |
| popis obrázku = |
||
| stát ={{flagicon|Česko}} [[Česká republika]] |
| stát ={{flagicon|Česko}} [[Česko|Česká republika]] |
||
| místo =pod vrchem [[Špičák (Železnorudská hornatina)|Špičák]], |
| místo =pod vrchem [[Špičák (Železnorudská hornatina)|Špičák]], |
||
vesnice [[Špičák (Železná Ruda)]] |
vesnice [[Špičák (Železná Ruda)]] |
||
| provozovatel =[[SŽDC]] |
| provozovatel =[[Správa železniční dopravní cesty|SŽDC]] |
||
| portál 1 =severní ([[Brčálník|brčálnický]]) |
| portál 1 =severní ([[Brčálník|brčálnický]]) |
||
| nadmořská výška 1 = cca 840 |
| nadmořská výška 1 = cca 840 |
||
Verze z 8. 4. 2012, 16:38
Šablona:Infobox Železniční tunel Špičácký tunel je železniční tunel na trati Železná Ruda - Klatovy, mezi stanicí Špičák a zastávkou Brčálník. Byl postaven v letech 1874 - 1876, slavnostně otevřen byl v roce 1877. Má délku 1747 m a až do roku 2007 by nejdelším železničním tunelem v Česku. Poté byl předstižen Březenským tunelem, který je o 11 m delší.
Vede pod Špičáckým sedlem na východním svahu hory Špičák. Na stavbě se podíleli dělníci z nejrůznějších zemí tehdejšího Rakouska-Uherska (z Bosny, Dalmácie, Chorvatska, Tyrol). Při stavbě jich několik desítek zahynulo. Pohřbíváni byli na hřbitov Barabů, který se nachází asi 100 m za kapličkou svatého Antonína a svaté Barbory. Kaple stojí pod železniční zastávkou Železná Ruda - město, při silnici směrem na Špičák a pochází z let 1836 - 1839. V ní se odehrávaly pohřební obřady dělníků, je zasvěcena svaté Barboře, patronce horníků.
Související články
Externí odkazy
