František Karel Kolár: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Odkazy: +Vodákova kritika na Wikizdrojích do Literatury
Turnovský - odkaz
Řádek 2: Řádek 2:
'''František Karel Kolár''' ([[29. ledna]] [[1829]] [[Zahájí u Lesné|Zahájí]] (obec [[Lesná (okres Tachov)| Lesná u Tachova]]) – [[4. prosince]] [[1895]] [[Praha]]), někdy uváděný i jako '''Kolář''', byl český [[herec]], [[režisér]] a [[Výtvarné umění|výtvarník]], významná postava [[České divadlo|českého divadla]] 70. a 80. let 19. století.
'''František Karel Kolár''' ([[29. ledna]] [[1829]] [[Zahájí u Lesné|Zahájí]] (obec [[Lesná (okres Tachov)| Lesná u Tachova]]) – [[4. prosince]] [[1895]] [[Praha]]), někdy uváděný i jako '''Kolář''', byl český [[herec]], [[režisér]] a [[Výtvarné umění|výtvarník]], významná postava [[České divadlo|českého divadla]] 70. a 80. let 19. století.


Narodil se v obci Waldheim<ref name=ZlPha1886>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = František Kolár | periodikum = Zlatá Praha | odkaz na periodikum = Zlatá Praha (časopis) | rok = 1886 | měsíc = 12 | ročník = 3 | číslo = 52 | strany = 830 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=ZlataPrahaII/3.1885-1886/52/830.png| issn = }}</ref> na [[Tachov]]sku (po 2. světové válce přejmenovaná na Zahájí, zanikla r. 1952)<ref>[http://www.obeclesna.cz/index.php?nid=1902&lid=CZ&oid=198860 Historie obce Lesná]</ref> v rodině finančního úředníka.<ref name=ZlPha1886/> Po studiích na gymnáziu v Praze absolvoval v letech 1845 – 51 pražskou [[Akademie výtvarných umění v Praze|malířskou akademii]].<ref name=ZlPha1886/> Během studia hrál ve Švestkově ochotnickém divadle v Mikulášském domě.<ref name=Svet1887>{{Citace periodika | příjmení = Turnovský | jméno = Josef Ladislav | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = František Kolár | periodikum = Světozor | odkaz na periodikum = Světozor | rok = 1886 | měsíc = 12 | ročník = 21 | číslo = 3 | strany = 33 - 34 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=SvetozorII/21.1887/3/33.png | issn = }}</ref> Zlom v jeho kariéře nastal 30. listopadu 1851, kdy ho strýc [[Josef Jiří Kolár]] uvedl do [[Stavovské divadlo|Stavovského divadla]].<ref name=Svet1895>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = František Kolár | periodikum = Světozor | odkaz na periodikum = Světozor | rok = 1895 | měsíc = 12 | ročník = 30 | číslo = 5 | strany = 57 - 58 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/getimg?path=SvetozorII/30.1895-1896/5/57.png | issn = }}</ref> Určitou dobu mu ale trvalo, než získal zkušenost a přesvědčil vedení divadla, že dokáže i náročnější úlohy. První, nepříliš atraktivní rolí byl pán z Nemanic v [[Heinrich Clauren|Claurenově]] veselohře ''Amerikánský ženich aneb Brambory na loupačku''. Velkou příležitost dostal roku 1852 v Shakespearově hře ''[[Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete]]'', když původně obsazený herec Grabinger kvůli sporu s ředitelem nečekaně opustil soubor. Tehdy teprve nadřízení poznali jeho talent a získali důvěru, že zvládne i náročné charakterní role. V letech 1854 – 58 hrál v řadě dalších Shakespearových dramat.<ref name=Svet1887 />
Narodil se v obci Waldheim<ref name=ZlPha1886>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = František Kolár | periodikum = Zlatá Praha | odkaz na periodikum = Zlatá Praha (časopis) | rok = 1886 | měsíc = 12 | ročník = 3 | číslo = 52 | strany = 830 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=ZlataPrahaII/3.1885-1886/52/830.png| issn = }}</ref> na [[Tachov]]sku (po 2. světové válce přejmenovaná na Zahájí, zanikla r. 1952)<ref>[http://www.obeclesna.cz/index.php?nid=1902&lid=CZ&oid=198860 Historie obce Lesná]</ref> v rodině finančního úředníka.<ref name=ZlPha1886/> Po studiích na gymnáziu v Praze absolvoval v letech 1845 – 51 pražskou [[Akademie výtvarných umění v Praze|malířskou akademii]].<ref name=ZlPha1886/> Během studia hrál ve Švestkově ochotnickém divadle v Mikulášském domě.<ref name=Svet1887>{{Citace periodika | příjmení = Turnovský | jméno = Josef Ladislav | autor = | odkaz na autora = Josef Ladislav Turnovský | spoluautoři = | titul = František Kolár | periodikum = Světozor | odkaz na periodikum = Světozor | rok = 1886 | měsíc = 12 | ročník = 21 | číslo = 3 | strany = 33 - 34 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=SvetozorII/21.1887/3/33.png | issn = }}</ref> Zlom v jeho kariéře nastal 30. listopadu 1851, kdy ho strýc [[Josef Jiří Kolár]] uvedl do [[Stavovské divadlo|Stavovského divadla]].<ref name=Svet1895>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = František Kolár | periodikum = Světozor | odkaz na periodikum = Světozor | rok = 1895 | měsíc = 12 | ročník = 30 | číslo = 5 | strany = 57 - 58 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/getimg?path=SvetozorII/30.1895-1896/5/57.png | issn = }}</ref> Určitou dobu mu ale trvalo, než získal zkušenost a přesvědčil vedení divadla, že dokáže i náročnější úlohy. První, nepříliš atraktivní rolí byl pán z Nemanic v [[Heinrich Clauren|Claurenově]] veselohře ''Amerikánský ženich aneb Brambory na loupačku''. Velkou příležitost dostal roku 1852 v Shakespearově hře ''[[Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete]]'', když původně obsazený herec Grabinger kvůli sporu s ředitelem nečekaně opustil soubor. Tehdy teprve nadřízení poznali jeho talent a získali důvěru, že zvládne i náročné charakterní role. V letech 1854 – 58 hrál v řadě dalších Shakespearových dramat.<ref name=Svet1887 />


V 60. letech přešel Kolár do [[Prozatímní divadlo|Prozatímního divadla]] a dobře se uplatnil v salonní veselohře v rámci čtveřice Kolár – [[František Ferdinand Šamberk|Šamberk]] – [[Eliška Pešková|Pešková]] – Čermáková.<ref name=Svet1887 /> Jako známý herec pak hrál různé významné úlohy, komické i tragické. Patřil k nim např. Václav I. ([[Ladislav Stroupežnický|Stroupežnického]] ''Velký sen''),<ref name=ZlPha1885>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = František Kolár | periodikum = Zlatá Praha | odkaz na periodikum = Zlatá Praha (časopis) | rok = 1885 | měsíc = 1 | ročník = 2 | číslo = 14 | strany = 174 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=ZlataPrahaII/2.1885/14/174.png | issn = }}</ref> šašek (''[[Král Lear]]''), Polonius (''[[Hamlet]]'') a Napoleon ([[Emanuel Bozděch|Bozděchův]] ''Světa pán v županu''). Podle [[Jan Neruda|Jana Nerudy]] (v článku v ''Osvětě'' z roku 1876) sledoval každou postavu do detailu a nechal ji přirozeně se vyvíjet; svým talentem obsáhl velkolepý okruh úloh, ve kterém se střídali bohatí a chudí, obyvatelé měst i venkova, veselí i smutní, kladní i záporní.<ref name=Svet1895 />
V 60. letech přešel Kolár do [[Prozatímní divadlo|Prozatímního divadla]] a dobře se uplatnil v salonní veselohře v rámci čtveřice Kolár – [[František Ferdinand Šamberk|Šamberk]] – [[Eliška Pešková|Pešková]] – Čermáková.<ref name=Svet1887 /> Jako známý herec pak hrál různé významné úlohy, komické i tragické. Patřil k nim např. Václav I. ([[Ladislav Stroupežnický|Stroupežnického]] ''Velký sen''),<ref name=ZlPha1885>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = František Kolár | periodikum = Zlatá Praha | odkaz na periodikum = Zlatá Praha (časopis) | rok = 1885 | měsíc = 1 | ročník = 2 | číslo = 14 | strany = 174 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=ZlataPrahaII/2.1885/14/174.png | issn = }}</ref> šašek (''[[Král Lear]]''), Polonius (''[[Hamlet]]'') a Napoleon ([[Emanuel Bozděch|Bozděchův]] ''Světa pán v županu''). Podle [[Jan Neruda|Jana Nerudy]] (v článku v ''Osvětě'' z roku 1876) sledoval každou postavu do detailu a nechal ji přirozeně se vyvíjet; svým talentem obsáhl velkolepý okruh úloh, ve kterém se střídali bohatí a chudí, obyvatelé měst i venkova, veselí i smutní, kladní i záporní.<ref name=Svet1895 />

Verze z 18. 6. 2011, 16:13

František Kolár (1881)

František Karel Kolár (29. ledna 1829 Zahájí (obec Lesná u Tachova) – 4. prosince 1895 Praha), někdy uváděný i jako Kolář, byl český herec, režisér a výtvarník, významná postava českého divadla 70. a 80. let 19. století.

Narodil se v obci Waldheim[1] na Tachovsku (po 2. světové válce přejmenovaná na Zahájí, zanikla r. 1952)[2] v rodině finančního úředníka.[1] Po studiích na gymnáziu v Praze absolvoval v letech 1845 – 51 pražskou malířskou akademii.[1] Během studia hrál ve Švestkově ochotnickém divadle v Mikulášském domě.[3] Zlom v jeho kariéře nastal 30. listopadu 1851, kdy ho strýc Josef Jiří Kolár uvedl do Stavovského divadla.[4] Určitou dobu mu ale trvalo, než získal zkušenost a přesvědčil vedení divadla, že dokáže i náročnější úlohy. První, nepříliš atraktivní rolí byl pán z Nemanic v Claurenově veselohře Amerikánský ženich aneb Brambory na loupačku. Velkou příležitost dostal roku 1852 v Shakespearově hře Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete, když původně obsazený herec Grabinger kvůli sporu s ředitelem nečekaně opustil soubor. Tehdy teprve nadřízení poznali jeho talent a získali důvěru, že zvládne i náročné charakterní role. V letech 1854 – 58 hrál v řadě dalších Shakespearových dramat.[3]

V 60. letech přešel Kolár do Prozatímního divadla a dobře se uplatnil v salonní veselohře v rámci čtveřice Kolár – Šamberk – Pešková – Čermáková.[3] Jako známý herec pak hrál různé významné úlohy, komické i tragické. Patřil k nim např. Václav I. (Stroupežnického Velký sen),[5] šašek (Král Lear), Polonius (Hamlet) a Napoleon (Bozděchův Světa pán v županu). Podle Jana Nerudy (v článku v Osvětě z roku 1876) sledoval každou postavu do detailu a nechal ji přirozeně se vyvíjet; svým talentem obsáhl velkolepý okruh úloh, ve kterém se střídali bohatí a chudí, obyvatelé měst i venkova, veselí i smutní, kladní i záporní.[4]

V divadle hrál Kolár čtyřicet let; jeho poslední dvě role před odchodem do důchodu v roce 1891 byly Kryštof ze Švamberka (Zvíkovský rarášek) a Mikuláš Dačický (Paní mincmistrová, obě hry od Stroupežnického). I v posledních letech života se občas objevoval na jevišti.[4]

Jak v Prozatímním, tak i později v Národním divadle působil také jako úspěšný režisér. Po odchodu strýce Josefa Jiřího Kolára se stal vrchním režisérem činohry, opery i baletu. V letech 1873 – 74 byl i ředitelem Prozatímního divadla. Jeho specialitou bylo aranžování živých obrazů; nejvíc se jich odehrálo během Jubilejní výstavy r. 1891. Národopisné výstavy v roce 1895 se už nemohl aktivně zúčastnit ze zdravotních důvodů a koncem téhož roku po dlouhé nemoci zemřel.[4]

Kolár se uplatnil i jako kreslíř a ilustrátor. Pro Humoristické listy nakreslil množství obrázků, včetně karikatur neoblíbených rakouských politiků Herbsta a Schmerlinga.[6]

František Kolár byl ve své době uznávaný jako jeden z nejnadanějších herců s velkým vlasteneckým cítěním[5]. Oceňována byla i jeho režie, při které využíval svého výtvarného nadání a vzdělání k aranžování působivých scén.[3]

Odkazy

Reference

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu František Karel Kolár na Wikimedia Commons Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Karel Kolár

  1. ↑ a b c František Kolár. Zlatá Praha. 12. 1886, roč. 3, čís. 52, s. 830. Dostupné online. 
  2. ↑ Historie obce Lesná
  3. ↑ a b c d TURNOVSKÝ, Josef Ladislav. František Kolár. Světozor. 12. 1886, roč. 21, čís. 3, s. 33 - 34. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d František Kolár. Světozor. 12. 1895, roč. 30, čís. 5, s. 57 - 58. Dostupné online. 
  5. ↑ a b František Kolár. Zlatá Praha. 1. 1885, roč. 2, čís. 14, s. 174. Dostupné online. 
  6. ↑ František Kolár. Humoristické listy. 11. 1881, roč. 23, čís. 48, s. 378. Dostupné online. 

Literatura

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Karel_Kolár&oldid=7036059“