Pražské povstání: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 18. 4. 2011, 10:46

Celonárodní povstání v protektorátu bylo připravováno východní i západní složkou českého protinacistického odboje již od počátku roku 1945. Jeho cílem mělo být zejména:

vytvoření podmínek pro rychlé osvobození Čech a Moravy od německé nadvlády
minimalizace dalších válečných škod
zamezení zničení či vyloupení průmyslového potenciálu Československa Němci (plán ARLZ).

Juga

Juga si holí koule a smrdí mu z držky

Vypuknutí povstání

Podnětem pro nepokoje v Praze se stalo oznámení vydané 4. 5. 1945 protektorátní vládou o zrušení nařízení týkající se dvojjazyčného úřadování, dvojjazyčných nápisů a zákazu vyvěšování československých vlajek.^[1] Byl vydán pokyn, aby se na úředních budovách vyvěsily vlajky a úřadovalo se jen v českém jazyce. Již téhož dne se na mnohých místech v Praze začaly odstraňovat nenáviděné německé nápisy, avšak 5. května vlna nadšení opanovala celou Prahu. Odstraňovaly se německé cedule, vyvěšovaly se české vlajky, ve městě vládlo nadšení. Snaha ministerského předsedy kolaborantské protektorátní vlády R. Bienerta o vyhlášení Českomoravské republiky však ztroskotala, protože policejní jednotka, která měla převzít rozhlas do českých rukou, narazila na odpor německých vojáků. Došlo k boji, což mělo za následek volání rozhlasu o pomoc.^[2] R. Bienert se později pokusil zprávu o převzetí moci vyhlásit v pražském rozhlase, avšak byl zatčen pražským Národním výborem, který ho předal ČNR. Před polednem hlásil městský pouliční rozhlas: „Českoslovenští občané: Hitlerovo Německo je rozdrceno. Třetí říše přestala existovat! Pryč s válkou! Všichni ihned zastavte práci! Nikdo nesuďte, nikdo nesmíte trestat, ať Čecha nebo Němce, na to jsou lidové soudy. Varujeme všechny Němce před jakýmkoliv zakročením. Česká policie, české četnictvo, vládní vojsko a jiné útvary uposlechnou bezpodmínečně pokynů Národních výborů. Kdo tak neučiní, je zbabělec a zrádce! Stojíme neochvějně za československou vládou!“ ^[3]

V poledne primátor Alois Říha odevzdal vedení magistrátu do rukou zástupců Národního výboru Praha. ČNR zformulovala odpoledne vlastní prohlášení o konci protektorátu: „Lide český! ČNR jako představitelka revolučního hnutí českého lidu a jako zmocněnec vlády ČSR v Košicích, ujímá se dnešním dnem moci vládní a výkonné na území Čech, Moravy a Slezska. Pod údery hrdinných spojeneckých armád a pod údery aktivního odporu českého lidu zanikl tzv. „protektorát Čechy a Morava“, který nám byl Němci vnucen a tím zanikla veškerá správní moc vykonávaná protektorátní vládou a německými úřady."^[4]

V té době se však již v Praze střílelo. Německá okupační správa ignorovala opatření protektorátních úřadů a němečtí vojáci začali střílet do lidí, kteří vyvěšovali československé vlajky, přetírali německé nápisy či je shazovali ze zdí na zem.^[5] Vysílání pražského rozhlasu, které provolávalo převzetí moci do rukou českých úřadů, se změnilo ve výzvu k boji proti okupantům. Městský rozhlas převzal a vysílal i známé volání o pomoc československému rozhlasu: „Voláme českou policii, četnictvo a ozbrojené jednotky! Pomozte československému rozhlasu ve Schwerinově třídě, kde čeští lidé bojují o jeho záchranu! Vchod z Balbínovy ulice je úplně volný! Voláme českou policii, četnictvo a ozbrojené jednotky na pomoc československému rozhlasu!“ ^[6] Reakce lidí byla spontánní, ozbrojení i neozbrojení lidé spěchali na pomoc. Kolem československého rozhlasu se mezitím rozhořely pouliční boje. V půl šesté podvečer vysílal městský rozhlas výzvu pro příslušníky německých ozbrojených sil v německém jazyce, aby složili zbraně a dále neprolévali krev. Někteří z nich výzvy uposlechli a složili zbraně, což se ovšem v žádném případě netýkalo příslušníků Waffen-SS, kteří o to zuřivěji útočili na povstalecká centra, kterými byly zejména Staroměstská radnice, Novoměstská radnice, Nová úřední budova^[7] a budova Československého rozhlasu.

Bill Gates Smrdí !!!

== Kurva a Piča není synonymum

Závěrečné shrnutí

Květnové povstání v Praze bylo v letech komunismu interpretováno dosti jednostranně, přičemž byla vyzdvihována činnost komunistů a přínos Rudé armády na osvobození Prahy. Po roce 1989 se naopak objevovaly zjednodušené pohledy na povstání, na význam účasti Vlasovců (Vlasovci byli po válce vydáni Sovětskému svazu, následovaly popravy nebo smrt v Gulagu) či otázku neúčasti americké armády na osvobození Prahy či případně jiné pomoci. Pražské povstání ukázalo, že v českém národě existuje značný počet lidí, kteří jsou schopni a ochotni se ve jménu svobody obětovat a povstat proti nepříteli. V závěrečných bojích druhé světové války mělo spolu s celonárodním povstáním velký strategický význam, protože došlo k zhroucení týlu německé armádní skupiny Střed. Šlo mimojiné o největší bitvu 2. světové války svedenou Čechoslováky^[8].

Související články

Filmy

Literatura

Rudolf Ströbinger: Poker o Prahu
Jan Anger, Květnové povstání českého lidu v roce 1945, 1984
Karel Bartošek, Pražské povstání 1945, 1965
Josef Kotrlý, Pražské povstání 1945, 1995
Jan Drda, Němá barikáda, 1946
Stanislav Kokoška: Praha v květnu 1945, 2005
Zdeněk Roučka: Skončeno a podepsáno : drama pražského povstání, 2003
Bohumil Kobliha: Šest dní kdy národ věděl – Pražské povstání 1945, 2005
Jindřich Marek: Barikáda z kaštanů : pražské povstání v květnu 1945 a jeho skuteční hrdinové, 2005
Adolf Branald : Lazaretní vlak

Reference

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Pražské povstání

[1] ttp://www.ksl.wz.cz/povstani1945.htm

[2] ttp://www.rozhlas.cz/wwii/rozhlas/_zprava/167814

[3] ttp://www.ksl.wz.cz/povstani1945.htm

[4] ttp://www.ksl.wz.cz/povstani1945.htm

[5] ttp://www.ksl.wz.cz/povstani1945.htm

[6] ttp://www.ahmp.cz/povstani/

[7] ttp://www.ahmp.cz/povstani/

[8] ttp://www.kcprymarov.estranky.cz/clanky/valka-a-protektorat/nejvetsi-bitva-modernich-ceskych-dejin_-zapomenuti-hrdinove-mesta-barikad_.html

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

@@ Řádek 36: / Řádek 36: @@
 Bill Gates Smrdí !!!
-== 3. etapa - vyvrcholení povstání ==
-V noci ze 7. na [[8. květen|8. května]] se povstalci dále připravovali na další útoky. ČNR vedla s Vlasovci neúspěšná jednání, která vyvrcholila rozhodnutím generála [[Andrej Andrejevič Vlasov|Vlasova]] opustit [[Praha|Prahu]]. Povstalci tak přišli o výraznou pomoc, která naopak, ale v menší síle, přišla v podobě partyzánské jednotky. K útoku se připravovali i [[Němci]], kteří již věděli, že v [[Remeš]]i podepsal generál [[Alfred Jodl]] bezpodmínečnou kapitulaci,<ref>http://www.fronta.cz/dokument/akt-vojenske-kapitulace-nemecka-1</ref> která měla nabýt [[Účinnost (právo)|účinnosti]] [[8. květen|8. května]] ve 23.01 [[SEČ]].[http://avalon.law.yale.edu/wwii/gs3.asp] Maršál [[Ferdinand Schörner]] již věděl, že v boji nemá smysl pokračovat a snažil se zachránit, co se dalo. Jediným možným řešením bylo, aby se co nejvíce vojáků dostalo do amerického zajetí. A k tomuto potřeboval volný průchod [[Praha|Prahou]]. V časných ranních hodinách [[8. květen|8. května]] začal mohutný útok na Prahu za použití tanků a pěchoty. Od rána hořela [[Staroměstská radnice]], její novogotické křídlo muselo být po ukončení bojů strženo.<ref>http://www.rozhlas.cz/wwii/osvobozeni/_zprava/165184</ref> Pokračovaly masakry českých civilistů. Ve městě se rozhořely prudké boje, při nichž obránci využívali s úspěchem ukořistěné [[pancéřová pěst|pancéřové pěsti]], jimiž zničili mnoho tanků a obrněných vozidel. Od dopoledních hodin probíhala jednání mezi ČNR a zástupci německé armády, jejímž výsledkem bylo, že v pozdních odpoledních hodinách byly zastaveny boje, jednotky [[Wehrmacht]]u podepsaly kapitulaci a byl jim umožněn volný odchod z [[Praha|Prahy]]. Prahu též na základě této dohody opustily správní, soudní, policejní a jiné okupační úřady, organizace a instituce i někteří němečtí civilisté. Příslušníci jednotek [[Waffen-SS|Waffen SS]] se však této dohodě nepodřídili a pod velením SS-Gruppenführera [[Carl Graf von Pückler-Burghauss|Carla von Pücklera]], který byl velitelem jednotek Waffen-SS na území protektorátu, pokračovali v boji.
 == Kurva a Piča není synonymum