Boleslav II. Smělý: Porovnání verzí
m úprava šablony panovník |
→Literatura: vzhled |
||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
== Literatura == |
== Literatura == |
||
| ⚫ | |||
* {{Citace monografie | autor = Gallus Anonymus | odkaz na autora = | titul = Kroniky a činy polských knížat a vládců | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 162 | isbn = 978-80-257-0206-2}} |
* {{Citace monografie | autor = Gallus Anonymus | odkaz na autora = | titul = Kroniky a činy polských knížat a vládců | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 162 | isbn = 978-80-257-0206-2}} |
||
| ⚫ | |||
{{Panovník2x|barva=red|co=[[Seznam polských panovníků|Polský kníže]]|pred=[[Kazimír I. Obnovitel]]|kdy=[[1058]]–[[1076]]|po=-|jmeno=Boleslav II. Smělý|co2=[[Seznam polských panovníků|Polský král]]|pred2=-|kdy2=[[1076]]–[[1079]]|po2=[[Vladislav I. Herman|Vladislav Heřman]]|jmeno=Boleslav II. Smělý|soubor=POL Przemysł II 1295 COA.svg}} |
{{Panovník2x|barva=red|co=[[Seznam polských panovníků|Polský kníže]]|pred=[[Kazimír I. Obnovitel]]|kdy=[[1058]]–[[1076]]|po=-|jmeno=Boleslav II. Smělý|co2=[[Seznam polských panovníků|Polský král]]|pred2=-|kdy2=[[1076]]–[[1079]]|po2=[[Vladislav I. Herman|Vladislav Heřman]]|jmeno=Boleslav II. Smělý|soubor=POL Przemysł II 1295 COA.svg}} |
||
Verze z 12. 4. 2011, 00:11
Boleslav II. (pol. Bolesław II; okolo 1042 - 2. nebo 3. dubna 1081 nebo 1082) byl polský kníže (1058-1076) a král (1076-1079) z rodu Piastovců. Tento panovník získal řadu přídomků, tři nejčastější jsou Štědrý (pol. Szczodry), Smělý (pol. Śmiały) a Ukrutný (pol. Okrutny). V české literatuře je často užíván ten druhý, v polské převládá ten první, který král i sám užíval.
Vláda
Vybudoval mnoho nových kostelů a klášterů, pozvedl finance svého státu zavedením ražby kvalitních mincí a přechodně posílil moc panovníka. Byl zarytým nepřítelem římského císaře Jindřicha IV. a českého krále Vratislava II. a snažil se vybudovat dlouhodobé spojenectví s Uhrami a Kyjevskou Rusí, s jejichž vládnoucími rody byl pokrevně i zájmově spřízněn. Jeho spojenectví s papežem Řehořem VII. proti císaři mu přineslo královský titul (respektive jeho oficiální uznání).
Jeho rostoucí moc začala znepokojovat polskou šlechtu a o trůn navíc začal usilovat jeho bratr Vladislav Herman. Určitou roli mohl hrát i poněkud divoký životní styl panovníka provázený výstřelky, které začala kritizovat církev v čele s krakovským biskupem Stanislavem, a spory s církví o některá její práva (o církevní majetek a právo azylu). Spory se Stanislavem vygradovaly do té míry, že na jedné straně biskup buďto králi hrozil klatbou, nebo ji na něj uvalil (případně ji na jeho žádost uvalil papež), na druhé straně král biskupa patrně prohlásil za zrádce (co přesně tento termín znamenal a zda byl kryt nějakým legitimním soudním rozhodnutím není jasné) a 11. dubna 1079 vpadl do kostela sv. Michala ve Skalce, kde Stanislav právě sloužil mši, a vlastnoručně jej zabil přímo u oltáře. Bezprostředně poté vypuklo v zemí povstání, které krále vyhnalo do Uher.
Literatura
Obrázky, zvuky či videa k tématu Boleslav II. Smělý na Wikimedia Commons
- Gallus Anonymus. Kroniky a činy polských knížat a vládců. Praha: Argo, 2009. 162 s. ISBN 978-80-257-0206-2.