Muammar Kaddáfí

Muammar Kaddáfí (2009)

Muammar Kaddáfí či al-Kaddáfi (arabsky معمر القذافي, nar. 19. června 1942, Surt, Libye) je faktický vládce Libye a jeden z nejdéle vládnoucích světových diktátorů.

Biografie

Jde o syna kočovného beduinského zemědělce narozeného v pouštní oblasti Sirte roku 1942. Jeho přesné datum narození zůstává neznámé. Přes tradiční náboženské základní vzdělání, které se mu dostalo, také vystudoval Univerzitu v Libyi v roce 1963. Poté začal navštěvovat vojenskou akademii v Benghází a následně byl poslán do Velké Británie na další výcvik. Domů se vracel v roce 1966 jako důstojník v signálovém sboru.

Byl prý velmi nadaný student, ale také zapřísáhlý muslim a nacionalista, který už na škole začal vytvářet militantní revoluční skupiny. V roce 1961 byl pro svůj politický aktivismus vyhozen ze školy Sebho. Jeho vzorem se stal Gamál Abdul Násir, egyptský státník, který odsuzoval Západ.

Toužil po moci. Proto zrealizoval svůj plán, a 1. září 1969, sesadil lybyjského krále Idrise, který byl tou dobou na léčení v Turecku. Nekrvavou cestou se ujal vlády nad Libyí, kde se nechal jmenovat vrchním velitelem ozbrojených sil. Avšak titul si nechal udělit pouze jako plukovník.

Jeho režim je ideologicky založen na takzvaném „islámském socialismu“, tedy směsi arabského nacionalismu, socialismu a populismu. Své politické názory shrnul v takzvané Zelené knize, publikované ve třech dílech mezi roky 1975 a 1979. V tomto díle se vyjadřuje o tématech jako politika přes společenskou morálku až po sport. Sám Kaddáfí považuje obsah téhle knihy za nejlepší možné státní uspořádání.

Jeho soukromou ochranku tvoří ženy. Pod názvem Amazonská garda ho doprovází nejen v Libyi, ale i na důležitých zahraničních jednáních. Jeho syn Al-Sádí je pak fotbalistou, zahrál si dokonce italskou Serii A za klub Sampdorie.

Vláda

Během své vlády se zaměřil hlavně na zahraniční politiku a utužoval vztahy s arabskými zeměmi a naopak byl proti USA a Velké Británii a odstranil americké a britské základny z území státu Libye roku 1970, znárodnil ropné rafinerie a vyhnal původní italské a židovské komunity z Libye téhož roku. Dále pak například zakázal alkohol a hazard. Ačkoliv byl z počátku své vládnoucí epochy mírný a nenásilný, kvůli prosazení těchto změn a jiných, začal být na místním obyvatelstvu, a nejen na něm, násilnický. Řídil se svými vlastními přísnými islámskými zásadami. Odmítal jak západní modely vládnutí, tak i komunismus, a zvolil si svou vlastní cestu.

Snažil se sjednotit, ale neúspěšně, Libyi s ostatními arabskými zeměmi. Také se pokoušel o vojenský převrat v zemích Egypta a Súdánu. Taktéž se zapojil do občanské války v sousedním Čadu a vedl neústupné jednání s Izraelem. V roce 2011 propuklo povstání proti jeho vládě, kterou se snaží zastavit za použití všech dostupných prostředků včetně leteckého bombardování.

Muammar Kaddáfí (2003)

Muammar Kaddáfí x USA

Stal se známým pro své nevypočitatelné a nepředvídatelné chování na mezinárodní scéně. Jeho vláda financovala mnoho revolučních či teroristických skupin na celém světě, včetně Black Panthers a Nation Islam ve Spojených státech a Irské republikánské armády v Severním Irsku. Jeho vláda byla údajně zapojena do několika krvavých teroristických incidentů v Evropě, od palestinského či jiných arabských extremistů. Tyto spekulace jej dostaly do křížku s Evropou, ale hlavně s USA. USA bombardovaly několik míst v Libyi, zabili nebo zranili několik jeho dětí a málem přitom zahynul sám Muammar Kaddáfí. V roce 1986 přerušilo USA s Libyí diplomatické styky.

Za vlády Reagana a Bushe st. v USA se libyjsko - americké vztahy spíše horšily, než aby se věci hnuly a daly se do pořádku. USA po bombardování Tripolisu a Benghází zatlačilo na Libyi a chtělo po ni, aby se zbavila chemických zbraní. To však Kaddáfí s díky odmítl.

Od nástupu Billa Clintona jako prezidenta USA si Libyjci hodně slibovali vzhledem k vylepšení vzájemných vztahů USA a Libye. Niceméně se spletli a Clinton pokračoval v politice proti Libyi jako jeho dva předchůdci.

Sblížení se Západem ukázala až jehoreakce na zářijové útoky na New York a Washington v roce 2001. Ostře je odsoudil a přislíbil pomoc v boji proti Al-Kajdě. V roce 2003 pak oznámil, že Libye ukončí svůj program v oblasti zbraní hromadného ničení. O tři roky později se pak Spojené státy rozhodly s Tripolisem opět navázat diplomatické styky.

Africká unie

Stál u zrodu Africké unie, společenství vzniklého v roce 2002, jehož snahou je postupná integrace afrických zemí. Na summitu v Addis Abeba v únoru 2009, kde byl zvolen jejím předsedou, se vyjádřil pro projekt Spojených států afrických.

Reference

Kaddáfí spáchá sebevraždu jako Hitler, tvrdí bývalý ministr

Poznámky a zdroje

METZ, HELEN. Libya: A Country Study. Kessinger Publishing Co. 1987, č. 4, s. 308

BRUCE, RONALD. Libyan Foreign Policy: Newfound Flexibility. Journal of Libyan Studies. 2003, roč. 43, č. 3, s. 463-477. Dostupné také z WWW: http://www.sciencedirect.com

HAJJAR, SAMI. The Jamahiriya Experiment in Libya: Qadhafi and Rousseau. Cambridge University Press. 1980, roč. 18, č. 2, s. 181-200. Dostupné také z WWW: http://www.jstor.org