Matija Murko: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 10. 4. 2010, 01:01

Šablona:Infobox Spisovatel Matija Murko známý také jako Mathias Murko (10. února 1861, Drstelja – 11. února 1952, Praha, Československo, dnešní Česká republika) byl slovinský literární historik, etnolog, slavista a redaktor.

Životopis

Matija Murko navštěvoval základní školu v Drstniku a v Ptuji, kde navštěvoval také nižší stupeň klasického gymnázia. Vyšší stupeň poté navštěvoval v Mariboru. Poté odešel do Vídně, kde studoval germanistiku a slavistiku. Po doktorátu z germanistiky se jel studijně zdokonalovat do Moskvy. Když se navrátil z Moskvy do Vídně, tak se stal prvním docentem slovanské filologie na Filozofické fakultě v rámci vídeňské univerzity. Právě zde začala jeho dlouholetá kariéra univerzitního profesora. Nejprve se stal řádným profesorem slovanské filologie na univerzitě v Grazu, kde působil patnáct let. Poté několik let působil na Filozofické fakultě v Lipsku. Matija Murko byl prvním profesorem jihoslovanských jazyků a literatury v letech 1920–1931 na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Murko byl mimo jiné jedním z prvních zakladatelů Slovanského ústavu, který se utvářel v rozmezí let 1932–1941 a kterému pak jako druhý předsedal. Slovanský ústav se pod jeho vedením stal významným vědeckým pracovištěm a centrem vědeckého života

Matija Murko patřil k poslední generaci „renesančních“ slavistů, jakým byl např. v 19. století Pavel Josef Šafařík nebo Murkův předchůdce, první předseda Slovanského ústavu, Lubor Niederle. Murko byl výraznou a všestrannou vědeckou osobností a svým dílem se zapsal do řady vědních oborů, ať již to byla lingvistika či literární věda nebo etnologie a folkloristika. Byl také výborným organizátorem vědecké práce a vynikajícím pedagogem.

Vědecké práce

Publicistické a vědecké práce začal psát a publikovat již jako student, psal až do konce svého života. Jeho poslední dílo Spomeniki 1951, vyšlo rok po jeho úmrtí u Slovinské matice v Lublani. Toto dílo bylo poté přeloženo do slovinštiny. Neocenitelný je jeho příspěvek spisů oblasti literární historie, etnologie a jeho filologický a knižní pojednání.

Byl redaktorem časoposu Slavia. V prvním čísle I. ročníku tohoto časopisu pro slovanskou filologii formuloval své názory o pojetí slavistiky. Tento časopis založil společně s O. Hujerem, vydávali ho v letech 1922–1939 a dodnes vychází ve Slovanském ústavu.

Bibliografie

Miklošič in Hrvati: poslanica hrvatskemu akademičkemu društvu "Zvonimir" v Beču (1883)
Enklitike v slovenščini. Napisal (1891–1892)
Dr. Vatroslav Oblak. S podobo. (1899)
Die slawische Liturgie an der Adria (1905)
Geschichte der alteren sudslawischen Litteraturen (1908)
Nauka o jeziku i književnosti Hrvata i Srba (1911)
Tragom srpsko-hrvatske narodne epike. Putovanja u godinama 1930–1932 (1951)
Narodopisna razstava češkoslovanska v Pragi l. 1895 (1896)
Rozpravy z oboru slovanské filologie. Uspořádal Jiřá Horá (1937)
Velika zbirka slovenskih narodnih pesmi z melodijami (1929)
Vrazove za tisk pripravljene slovenske pesmi (1910)
Dobrozdáni o návrhu Rukověti slovanske filologie (1925)
Die Schrôpfkopfe bei den Slaven. Sltv. bańa, banka, lat. belnea. (1913)
Das serbische Geistesleben (1916)
Die slawische Philologie in Deutschlan (1917)
Die Bedeutung der Reformation und Gegenreformation für das geistige Leben der Südslaven (1927)
La poésie populaire épique en Yougoslavie au début XXe si`ecle (1929)
Spomeni mojega Života (1939)
Spomini (1951)

Šablona:Portál Slovinsko

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+{{ověřit}}
-Matija Murko známý také jako Mathias Murko ([[10. února]] [[1861]], Drstelja – 11.února [[1952]], [[Praha]], Československo, dnešní [[Česká republika]]) byl slovinský literární [[historik]], [[etnolog]], [[slavista]] a [[redaktor]].
+{{Infobox Spisovatel
-[[Soubor:Murko.jpg|thumb|Matija Murko]]
+|obrázek          = Murko.jpg
+|velikost obrázku = 175px
+|narození         = [[10. únor]] [[1861]]
+|úmrtí            = [[11. únor]] [[1952]]
+|národnost        = [[Slovinci|slovinská]]
+|období           =
+|žánr             =
+|téma             =
+|hnutí            =
+|díla             =
+|ocenění          =
+|commons          =
+|wikisource       =
+|wikicitáty       =
+|gutenberg        =
+|nk               = jk01082491
+}}
+'''Matija Murko''' známý také jako '''Mathias Murko''' ([[10. únor]]a [[1861]], Drstelja – [[11. únor]]a [[1952]], [[Praha]], Československo, dnešní [[Česká republika]]) byl slovinský literární [[historik]], [[etnolog]], [[slavista]] a [[redaktor]].
 == Životopis ==
-[[Matija Murko]] navštěvoval základní školu v Drstniku a v Ptuji, kde navštěvoval také nižší stupeň klasického gymnázia. Vyšší stupeň poté navštěvoval v Mariboru. Poté odešel do Vídně, kde studoval germanistiku a slavistiku. Po doktorátu z germanistiky se jel studijně zdokonalovat do Moskvy. Když se navrátil z Moskvy do Vídně, tak se stal prvním docentem slovanské filologie na Filozifické fakultě v rámci vídeňské univerzity. Právě zde začala jeho dlouholetá kariéra univerzitního profesora. Nejprve se stal řádným profesorem slovanské filologie na univerzitě v Grazu, kde působil patnáct let. Poté několik let působil na Filozofické fakultě v Leipzigu. Matija Murko byl prvním profesorem jihoslovanských jazyků a literatury v letech [[1920]] - [[1931]] na Filozofické fakultě na Karlově univerzitě v Praze. Murko byl mimo jiné jedním z prvních zakladatelů Slovanského ústavu, který se utvářel v rozmezí let [[1932]] – [[1941]] a kterému pak jako druhý předsedal. Slovanský ústav se pod jeho vedením stal významným vědeckým pracovištěm a centrem vědeckého života
+Matija Murko navštěvoval základní školu v [[Drstnik]]u a v [[Ptuj]]i, kde navštěvoval také nižší stupeň klasického gymnázia. Vyšší stupeň poté navštěvoval v [[Maribor]]u. Poté odešel do [[Vídeň|Vídně]], kde studoval [[germanistika|germanistiku]] a [[slavistika|slavistiku]]. Po [[doktorát]]u z germanistiky se jel studijně zdokonalovat do [[Moskva|Moskvy]]. Když se navrátil z Moskvy do Vídně, tak se stal prvním docentem slovanské filologie na Filozofické fakultě v rámci [[Vídeňská univerzita|vídeňské univerzity]]. Právě zde začala jeho dlouholetá kariéra univerzitního profesora. Nejprve se stal řádným profesorem slovanské filologie na univerzitě v [[Štýrský Hradec|Grazu]], kde působil patnáct let. Poté několik let působil na Filozofické fakultě v [[Lipsko|Lipsku]]. Matija Murko byl prvním profesorem jihoslovanských jazyků a literatury v letech [[1920]]–[[1931]] na Filozofické fakultě [[Univerzita Karlova|Karlovy univerzity]] v Praze. Murko byl mimo jiné jedním z prvních zakladatelů [[Slovanský ústav|Slovanského ústavu]], který se utvářel v rozmezí let [[1932]]–[[1941]] a kterému pak jako druhý předsedal. Slovanský ústav se pod jeho vedením stal významným vědeckým pracovištěm a centrem vědeckého života
-Matija Murko patřil k poslední generaci "renesančních" slavistů, jakým byl např. v [[19. století]] [[Pavel Josef Šafařík]] nebo Murkův předchůdce, první předseda Slovanského ústavu [[Lubor Niederle]]. M. Murko byl výraznou a všestrannou vědeckou osobností a svým dílem se zapsal do řady vědních oborů, ať již to byla [[lingvistika]] či literární věda nebo [[etnologie]] a folkloristika. Byl také výborným organizátorem vědecké práce a vynikajícím pedagogem.
+Matija Murko patřil k poslední generaci „renesančních“ slavistů, jakým byl např. v [[19. století]] [[Pavel Josef Šafařík]] nebo Murkův předchůdce, první předseda Slovanského ústavu, [[Lubor Niederle]]. Murko byl výraznou a všestrannou vědeckou osobností a svým dílem se zapsal do řady vědních oborů, ať již to byla [[lingvistika]] či literární věda nebo [[etnologie]] a [[folkloristika]]. Byl také výborným organizátorem vědecké práce a vynikajícím pedagogem.
 == Vědecké práce ==
-Publicistické a vědecké práce začal psát a publikovat již jako student, psal až do konce svého života. Jeho poslední dílo Spomeniki [[1951]], vyšlo rok po jeho úmrtí u Slovinské matice v Lublani. Tto dílo bylo poté přeloženo do slovinštiny. Neocenitelný je jeho příspěvek spisů oblasti literární historie, etnologie a jeho filologický a knižní pojednání.
+Publicistické a vědecké práce začal psát a publikovat již jako student, psal až do konce svého života. Jeho poslední dílo ''{{cizojazyčně|sl|Spomeniki}}'' [[1951]], vyšlo rok po jeho úmrtí u Slovinské matice v Lublani. Toto dílo bylo poté přeloženo do [[slovinština|slovinštiny]]. Neocenitelný je jeho příspěvek spisů oblasti literární historie, etnologie a jeho filologický a knižní pojednání.
-Byl redaktorem časoposu [[Slavia]]. V prvním čísle I. ročníku tohoto časopisu pro slovanskou filologii formuloval své názory o pojetí slavistiky. Tento časopis založil společně s O. Hujerem, vydávali ho v letech 1922-1939 a dodnes vychází ve Slovanském ústavu.
+Byl redaktorem časoposu [[Slavia]]. V prvním čísle I. ročníku tohoto časopisu pro slovanskou filologii formuloval své názory o pojetí slavistiky. Tento časopis založil společně s O. Hujerem, vydávali ho v letech 1922–1939 a dodnes vychází ve Slovanském ústavu.
 == Bibliografie ==
-* Miklošič in Hrvati : poslanica hrvatskemu akademičkemu društvu "Zvonimir" v Beču (1883)
+* Miklošič in Hrvati: poslanica hrvatskemu akademičkemu društvu "Zvonimir" v Beču (1883)
 * Enklitike v slovenščini. Napisal (1891–1892)
 * Dr. Vatroslav Oblak. S podobo. (1899)
 * Die slawische Liturgie an der Adria (1905)
 * Geschichte der alteren sudslawischen Litteraturen (1908)
 * Nauka o jeziku i književnosti Hrvata i Srba (1911)
 * Tragom srpsko-hrvatske narodne epike. Putovanja u godinama 1930–1932 ([[1951]])
-* Narodopisna razstava češkoslovanska v Pragi l.1895 ([[1896]])
+* Narodopisna razstava češkoslovanska v Pragi l. 1895 ([[1896]])
 * Rozpravy z oboru slovanské filologie. Uspořádal Jiřá Horá ([[1937]])
 * Velika zbirka slovenskih narodnih pesmi z melodijami ([[1929]])
 * Vrazove za tisk pripravljene slovenske pesmi (1910)
 * Dobrozdáni o návrhu Rukověti slovanske filologie (1925)
-* Die Schrôpfkopfe bei den Slaven. Sltv. bańa, banka, lat.belnea. (1913)
+* Die Schrôpfkopfe bei den Slaven. Sltv. bańa, banka, lat. belnea. (1913)
 * Das serbische Geistesleben (1916)
 * Die slawische Philologie in Deutschlan (1917)
 * Die Bedeutung der Reformation und Gegenreformation für das geistige Leben der Südslaven (1927)
 * La poésie populaire épique en Yougoslavie au début XXe si`ecle (1929)
 * Spomeni mojega Života (1939)
 * Spomini ([[1951]])
+<!-- == Odkazy == -->
+{{Portál Slovinsko}}
+<!-- === Reference ===
+<references /> -->
+{{DEFAULTSORT:Murko, Matija}}
+[[Kategorie:Narození 1861]]
+[[Kategorie:Úmrtí 1952]]
+[[Kategorie:Slovinští historikové]]
 [[en:Matija Murko]]