Salinita: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 26. 2. 2010, 15:55

Salinita (slanost) označuje koncentraci minerálních látek (solí) rozpuštěných v roztoku (obvykle ve vodě). Nejčastěji bývá měřena v promile (‰) nebo v gramech na litr roztoku. Největší podíl mezi látkami rozpuštěnými v (mořské) vodě má chlorid sodný.

Příklad výpočtu

Je-li salinita mořské vody 36 ‰, znamená to, že v každém litru je rozpuštěno 36 gramů soli.

Salinita mořské vody

Mořská sůl je tvořena chloridem sodným přibližně ze 70 %. Slanost mořské vody není všude stejná, zejména mezi vnitřními moři jsou značné rozdíly. Salinita je ovlivněna následujícími faktory:

výpar
srážky
přítok vody z řek
přítok vody tajících ledovců
cirkulace mořské vody

Obecně platí, že subtropická moře v oblasti obratníků jsou slanější než polární, a to z důvodu vyššího výparu, menšího přítoku sladké vody z řek atd. Nejvyšší slanost má Rudé moře (42 ‰), které má relativně málo říčních přítoků, omezený kontakt s oceánem a vysoký výpar. Pro srovnání, slanost Mrtvého moře (které je vlastně bezodtokým jezerem) je asi 330 ‰.

Nejnižší salinita je v Baltském moři, zejm. Botnickém zálivu, kde se salinita blíží nule. Důvodem pro tento fakt je nízký výpar, omezený styk s oceánem a významné říční přítoky.

Průměrná salinita mořské vody je asi 36 ‰. Smíšená mořskoříční voda s nízkou salinitou se označuje jako brakická voda.^[1]

Salinita nejen že je ovlivňována cirkulací mořské vody (mořské proudy přivádějí slanější nebo méně slanou vodu), ale sama o sobě se také podílí na mořském proudění – slaná voda je totiž těžší, a proto se tlačí ke dnu, odkud vytlačuje lehčí sladší vodu vzhůru. Významný je tento proud například v Gibraltarském průlivu, kde po dně vtéká slaná voda (přestože je teplejší) směrem do Atlantického oceánu, zatímco nad ní se valí obrovské masy sladké vody opačným směrem, protože hladina Středozemního moře je nižší. Slanost mořské vody se vyznačuje na speciálních mapách pomocí izohalin, čar, které spojují místa se stejnou salinitou.

Reference

↑ KÖSSL, Roman; CHÁBERA, Stanislav. Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 1999. ISBN 80-7040-348-9. S. 24-25.

Literatura

KÖSSL, Roman; CHÁBERA, Stanislav. Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 1999. ISBN 80-7040-348-9. S. 24-25.

CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.

[1] KÖSSL, Roman; CHÁBERA, Stanislav. Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 1999. ISBN 80-7040-348-9. S. 24-25.

[1]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-[[Soubor:Wiki_plot_04.png|thumb|mapa povrchové salinity vody [[světový oceán|světového oceánu]]]]
+[[Soubor:Wiki_plot_04.png|thumb|Mapa povrchové salinity vody [[světový oceán|světového oceánu]]]]
-'''Salinita''' ('''slanost''') označuje koncentraci minerálních látek ([[Soli|solí]]) rozpuštěných v roztoku (obvykle ve [[voda|vodě]]). Nejčastěji bývá měřena v [[promile]] (‰) nebo v [[gram]]ech na [[litr]] roztoku. Největší podíl rozpuštěných látek má [[chlorid sodný]].
+'''Salinita''' ('''slanost''') označuje koncentraci minerálních látek ([[Soli|solí]]) rozpuštěných v roztoku (obvykle ve [[voda|vodě]]). Nejčastěji bývá měřena v [[promile]] (‰) nebo v [[gram]]ech na [[litr]] roztoku. Největší podíl mezi látkami rozpuštěnými v (mořské) vodě má [[chlorid sodný]].
 == Příklad výpočtu ==
@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 == Salinita mořské vody ==
-Slanost mořské vody není všude stejná, zejména mezi vnitřními moři jsou zančné rozdíly. Salinita je ovlivněna následujícími faktory:
+Mořská sůl je tvořena chloridem sodným přibližně ze 70 %. Slanost mořské vody není všude stejná, zejména mezi [[vnitřní moře|vnitřními moři]] jsou značné rozdíly. Salinita je ovlivněna následujícími faktory:
 * [[výpar]]
 * [[srážky]]
@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 * cirkulace mořské vody
-Obecně platí, že subtropická moře v oblasti obratníků jsou slanější než polární (vyšší výpar, menší přítok sladké vody z řek). Nejvyšší slanost má [[Rudé moře]] (42 ‰), které má relativně málo říčních přítoků, omezený kontakt s oceánem a vysoký výpar. Pro srovnání, slanost [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]] je asi 330 ‰. Průměrná salinita mořské vody je asi 36 ‰. Mořská sůl je tvořena chloridem sodným přibližně ze 70 %. Nejnižší salinita se nachází v [[Baltské moře|Baltském moři]], zejm. [[Botnický záliv|Botnickém zálivu]], kde se salinita blíží nule. Důvodem je tu nízký výpar, omezená komunikace s oceánem a významné říční přítoky. Smíšená mořskoříční vody s nízkou salinitou se označuje jako [[brakická voda]].<ref>{{Citace monografie
+Obecně platí, že subtropická moře v oblasti obratníků jsou slanější než polární, a to z důvodu vyššího výparu, menšího přítoku sladké vody z&nbsp;řek atd. Nejvyšší slanost má [[Rudé moře]] (42 ‰), které má relativně málo říčních přítoků, omezený kontakt s oceánem a vysoký výpar. Pro&nbsp;srovnání, slanost [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]] (které je vlastně bezodtokým jezerem) je asi 330 ‰.
+Nejnižší salinita je v [[Baltské moře|Baltském moři]], zejm. [[Botnický záliv|Botnickém zálivu]], kde se salinita blíží nule. Důvodem pro tento fakt je nízký výpar, omezený styk s&nbsp;oceánem a&nbsp;významné říční přítoky.
+Průměrná salinita mořské vody je asi 36 ‰. Smíšená mořskoříční voda s nízkou salinitou se označuje jako [[brakická voda]].<ref>{{Citace monografie
  | příjmení = Kössl
  | jméno = Roman
@@ Řádek 29: / Řádek 33: @@
 </ref>
-Salinita nejen, že je ovlivňována cirkulací mořské vody ([[mořský proud|mořské proudy]] přivádějí slanější nebo méně slanou vodu), ale i naopak se sama podílí na mořském proudění - slaná voda je těžší, a proto se tlačí ke dnu, odkud vytlačuje lehčí sladší vodu. Významný je tento proud například v [[Gibraltarský průliv|Gibraltarském průlivu]], kde po dně vtéká slaná voda (přestože je teplejší) směrem do [[Atlantický oceán|Atlantického oceánu]], zatímco nad ní se valí obrovské masy sladké vody opačným směrem, protože hladina [[Středozemní moře|Středozemního moře]] je nižší. Slanost mořské vody se vyznačuje na speciálních mapách pomocí [[izohalina|izohalin]], čar, které spojují místa se stejnou salinitou.
+Salinita nejen že je ovlivňována cirkulací mořské vody ([[mořský proud|mořské proudy]] přivádějí slanější nebo méně slanou vodu), ale sama o sobě se také podílí na mořském proudění – slaná voda je totiž těžší, a proto se tlačí ke dnu, odkud vytlačuje lehčí sladší vodu vzhůru. Významný je tento proud například v [[Gibraltarský průliv|Gibraltarském průlivu]], kde po dně vtéká slaná voda (přestože je teplejší) směrem do [[Atlantický oceán|Atlantického oceánu]], zatímco nad ní se valí obrovské masy sladké vody opačným směrem, protože hladina [[Středozemní moře|Středozemního moře]] je nižší. Slanost mořské vody se vyznačuje na speciálních mapách pomocí [[izohalina|izohalin]], čar, které spojují místa se stejnou salinitou.
 == Reference ==