Chalífa: Porovnání verzí
m + husajn ibn Alí al-hášimí > chalífa |
m typo |
||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
Prvním chalífou byl Mohamedův tchán [[Abú Bakr]]. Pátý chalífa [[Mu‘ávija I.]] založil dynastii Umajjovců. Když [[20. listopad|20. listopadu]] [[749]] přijal [[Abú-l-Abbás]] hold jako chalífa a počátkem roku [[750]] vojensky porazil posledního umajjovského chalífu [[Marván II.|Marvána II.]], vlády se ujala dynastie Abbásovců. Poté, co [[10. únor]]a [[1258]] dobyla mongolská vojska pod vedením [[Hülegü]]ovým [[Bagdád]] a chalífa [[al-Musta'sim]] byl popraven, přešel titul s tříapůlletou přestávkou [[9. červen|9. června]] [[1261]] na jeho strýce [[Ahmad al-Mustansir billáh|Ahmada]]. Toho jmenoval chalífou [[mamlúci|mamlúcký]] [[sultán]] [[Egypt]]a [[az-Záhir Ruknuddín Bajbars]]. Egyptští Abbásovci byli duchovní hlavou islámu až do roku [[1517]], kdy [[Osmanská říše|osmanský]] sultán [[Selim I.]] dobyl Egypt a vystřídal ve funkci abbásovce [[al-Mutavakil III.|al-Mutavakila III.]] Posledním chalífou byl [[Abdulmecid II.]] z dynastie Osmanů. Funkce chalífy byla zrušena [[3. březen|3. března]] [[1924]]. |
Prvním chalífou byl Mohamedův tchán [[Abú Bakr]]. Pátý chalífa [[Mu‘ávija I.]] založil dynastii Umajjovců. Když [[20. listopad|20. listopadu]] [[749]] přijal [[Abú-l-Abbás]] hold jako chalífa a počátkem roku [[750]] vojensky porazil posledního umajjovského chalífu [[Marván II.|Marvána II.]], vlády se ujala dynastie Abbásovců. Poté, co [[10. únor]]a [[1258]] dobyla mongolská vojska pod vedením [[Hülegü]]ovým [[Bagdád]] a chalífa [[al-Musta'sim]] byl popraven, přešel titul s tříapůlletou přestávkou [[9. červen|9. června]] [[1261]] na jeho strýce [[Ahmad al-Mustansir billáh|Ahmada]]. Toho jmenoval chalífou [[mamlúci|mamlúcký]] [[sultán]] [[Egypt]]a [[az-Záhir Ruknuddín Bajbars]]. Egyptští Abbásovci byli duchovní hlavou islámu až do roku [[1517]], kdy [[Osmanská říše|osmanský]] sultán [[Selim I.]] dobyl Egypt a vystřídal ve funkci abbásovce [[al-Mutavakil III.|al-Mutavakila III.]] Posledním chalífou byl [[Abdulmecid II.]] z dynastie Osmanů. Funkce chalífy byla zrušena [[3. březen|3. března]] [[1924]]. |
||
V roce [[1924]] po zrušení [[chalífát]]u |
V roce [[1924]] po zrušení [[chalífát]]u [[Turecko|Tureckou republikou]] se [[Husajn ibn Alí al-Hášimí|Husajn bin Alí]], tehdejší král [[Hidžáz]]u (a vládce Mekky a Medíny) z významného rodu [[Hášimovci|Hášimovců]] (rod odvozující původ od [[Mohamed]]a) prohlásil [[chalífa|chalífou]] (a také králem všech Arabů), nebyl však uznán ostatními sunnitsko-muslimskými vládci. |
||
== Související články == |
== Související články == |
||
Verze z 22. 1. 2010, 21:47
Chalífa neboli kalif (arabsky خليفة, původně chalífat rasúl Alláh – náměstek posla božího) je titul užívaný nástupci proroka Mohameda. Chalífa byl nejvyšší duchovní autoritou islámu (imámem) a do pádu arabského chalífátu v roce 1258 také světským vládcem říše.
Prvním chalífou byl Mohamedův tchán Abú Bakr. Pátý chalífa Mu‘ávija I. založil dynastii Umajjovců. Když 20. listopadu 749 přijal Abú-l-Abbás hold jako chalífa a počátkem roku 750 vojensky porazil posledního umajjovského chalífu Marvána II., vlády se ujala dynastie Abbásovců. Poté, co 10. února 1258 dobyla mongolská vojska pod vedením Hülegüovým Bagdád a chalífa al-Musta'sim byl popraven, přešel titul s tříapůlletou přestávkou 9. června 1261 na jeho strýce Ahmada. Toho jmenoval chalífou mamlúcký sultán Egypta az-Záhir Ruknuddín Bajbars. Egyptští Abbásovci byli duchovní hlavou islámu až do roku 1517, kdy osmanský sultán Selim I. dobyl Egypt a vystřídal ve funkci abbásovce al-Mutavakila III. Posledním chalífou byl Abdulmecid II. z dynastie Osmanů. Funkce chalífy byla zrušena 3. března 1924.
V roce 1924 po zrušení chalífátu Tureckou republikou se Husajn bin Alí, tehdejší král Hidžázu (a vládce Mekky a Medíny) z významného rodu Hášimovců (rod odvozující původ od Mohameda) prohlásil chalífou (a také králem všech Arabů), nebyl však uznán ostatními sunnitsko-muslimskými vládci.
Související články
- Chalífát (Kalifát)