Pruský král: Porovnání verzí
m →Seznam Pruských králů: typos |
oprava úděsného slovosledu |
||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
== Vznik Pruského království == |
== Vznik Pruského království == |
||
⚫ | Dosavadní braniborský [[kurfiřt]] a pruský vévoda [[Fridrich I. Pruský|Fridrich III.]] se, se svolením polského krále a [[Svatá říše římská|římskoněmeckého]] císaře, prohlásil ''„[[Král v Prusku|Králem v Prusku]]''“ jako [[Fridrich I. (pruský)|Fridrich I.]]. Za závazek poskytnutí osmitisícového vojska pro [[válka o španělské dědictví|válku o španělské dědictví]] dosáhl toho, že [[Svatá říše římská|římskoněmecký]] císař svým korunním traktátem ze [[16. listopad]]u [[1700]] povýšil pruské vévodství na království, jež však nebylo součástí [[Svatá říše římská|římsko-německé říše]]. |
||
⚫ | |||
Přibližně ve stejnou dobu ovšem získal královský titul i hannoverský rod, který později získal královskou korunu [[Spojené království|Spojeného království]] v roce [[1714]] a saský [[kurfiřt]] [[Fridrich August I. Silný]] (z rodu [[wettinové|Wettinů]]) získal roku [[1697]] titul polského krále, takže se královský titul stával pro [[Braniborsko-Prusko|Prusko]] (Braniborsko-Prusko) otázkou prestiže. |
Přibližně ve stejnou dobu ovšem získal královský titul i hannoverský rod, který později získal královskou korunu [[Spojené království|Spojeného království]] v roce [[1714]] a saský [[kurfiřt]] [[Fridrich August I. Silný]] (z rodu [[wettinové|Wettinů]]) získal roku [[1697]] titul polského krále, takže se královský titul stával pro [[Braniborsko-Prusko|Prusko]] (Braniborsko-Prusko) otázkou prestiže. |
Verze z 21. 11. 2009, 20:06
Pruský král (ze začátku král v Prusku) byl titul vládců pruského království od roku 1701 do roku 1918. Prvním pruským králem neboli „králem v Prusku“ se stal 18. ledna 1701 braniborský kurfiřt a pruský vévoda Fridrich III. syn Fridricha Viléma, čímž založil později velice mocné Pruské království.
Vznik Pruského království
Dosavadní braniborský kurfiřt a pruský vévoda Fridrich III. se, se svolením polského krále a římskoněmeckého císaře, prohlásil „Králem v Prusku“ jako Fridrich I.. Za závazek poskytnutí osmitisícového vojska pro válku o španělské dědictví dosáhl toho, že římskoněmecký císař svým korunním traktátem ze 16. listopadu 1700 povýšil pruské vévodství na království, jež však nebylo součástí římsko-německé říše.
Přibližně ve stejnou dobu ovšem získal královský titul i hannoverský rod, který později získal královskou korunu Spojeného království v roce 1714 a saský kurfiřt Fridrich August I. Silný (z rodu Wettinů) získal roku 1697 titul polského krále, takže se královský titul stával pro Prusko (Braniborsko-Prusko) otázkou prestiže.
Ale jelikož území Prus královských (pozdější Západní Prusko), ovládalo stále Polsko tak se nemohl Fridrich III. titulovat jak je běžné pruský král (König von Preußen), ale král v Prusku (König in Preußen).
Korunovaci předcházelo založení Řádu Černé orlice. 18. ledna 1701 Fridrich III. byl v okázalé ceremonii korunován v Königsbergu, při níž si sám vložil korunu na hlavu a na hlavu své ženy a až poté se nechal pomazat.
V letech 1772-1795 se pak Prusko zúčastnilo trojího dělení Polska a získalo tak rozsáhlá území na východě mezi nimiž měly pro Prusko největší význam právě tvz. Prusy Královské (pozdější Západní Prusko). Tehdejší „král v Prusku“ Fridrich II. Veliký se tedy již titululoval jako „pruský král“.
Za vlády kurfiřta Fridricha Viléma IV. (pruský král Fridrich Vilém III.) bylo do pruského království včleněno Braniborské kurfiřství čímž skončila personální unie Braniborska a Pruska.
Po sjednocení německa roku 1871 se pruští králové stali dědičnými císaři německými.
Seznam Pruských králů
Dynastie: Hohenzollernové
Králové v Prusku
Pruští králové
- Fridrich II. Veliký: 1740 - 1786
- Fridrich Vilém II.: 1786 - 1797
- Fridrich Vilém III.: 1797 - 1840
- Fridrich Vilém IV.: 1840 - 1861
- Vilém I.: 1861: 1888 - od roku 1871 byl zárověň německým císařem.
Pruští králové německými císaři
Od roku 1871 byli pruští králové zároveň německými císaři.