Andrijan Nikolajev: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot automaticky nahradil text: (-{{biografický pahýl}} +{{Pahýl - biografie}})
Rozšiřuji pasáž dětství z již uved.zdroje, dávám odkaz na portál, pryč pahýl
Řádek 1: Řádek 1:
[[Image:Adrian G. Nikolaiev (timbre roumain).jpg|thumb|150px|right|A. Nikolajev na rumunské poštovní známce]]
[[Image:Adrian G. Nikolaiev (timbre roumain).jpg|thumb|150px|right|A. Nikolajev na rumunské poštovní známce]]
'''Andrijan Grigorievič Nikolajev''', {{vjazyce2|ru|Николаев, Андриян Григорьевич}}, ([[5. září]] [[1929]] Šoršely, Čuvašská republika, [[Sovětský svaz|SSSR]] - [[3. červenec|3. července]] [[2004]] [[Čeboksary]], [[Rusko]]), byl [[Sovětský svaz|sovětský]] [[kosmonaut]].
'''Andrijan Grigorievič Nikolajev''', {{vjazyce2|ru|Николаев, Андриян Григорьевич}}, ([[5. září]] [[1929]] Šoršely, Čuvašská autonomní republika, [[Sovětský svaz|SSSR]] - [[3. červenec|3. července]] [[2004]] [[Čeboksary]], [[Rusko]]), byl [[Sovětský svaz|sovětský]] [[kosmonaut]].




==Život==
==Život==
Do svých 14 let neopustil rodnou vesničku a pomáhal otci na poli. V roce 1944 dokončil základní sedmiletou školu a nastoupil na lesnickou průmyslovku. Do školy chodil denně 15 km pěšky. Když školu ukončil, byl jmenován mistrem dřevařského střediska, pracoval v lese. V roce 1950 nastouoil vojenskou službu. Brzy byl poslán na vojenské letecké učiliště v podhůří masivu Ťan-šan, ve [[Frunze]]. Zde se během výuky v letech 1951-1954 naučil létat i na reaktivních letounech
V letech 1951 – 1954 absolvoval vojenské letecké učiliště ve [[Frunze]] a stal se letcem. Od roku 1960 byl mezi kandidáty na kosmonauty ve [[Hvězdné městečko|Hvězdném městečku]]. Roku 1962 se stal pátým kosmonautem světa. Ve Vostoku 3 obletěl Zemi čtyřiašedesátkrát a protože byl na [[Oběžná dráha|orbitě]] i [[Vostok 4]], jednalo se o první skupinový let.


Od roku 1960 byl mezi kandidáty na kosmonauty ve [[Hvězdné městečko|Hvězdném městečku]]. Roku 1962 se stal pátým kosmonautem světa.
V roce 1963 se oženil s kosmonautkou [[Valentina Těreškovová|Těreškovovou]]. Měli spolu dceru Jelenu. Roku [[1980]] se jejich manželství rozpadlo, Těreškovová se vdala za lékaře Šapošnikova.


V roce 1963, po svém prvním letu se oženil s kosmonautkou [[Valentina Těreškovová|Těreškovovou]]. Měli spolu dceru Jelenu. Roku [[1980]] se jejich manželství rozpadlo, Těreškovová se vdala za lékaře Šapošnikova.
V roce 1968 ukončil Vojenskou akademii leteckého inženýrství. Dva roky poté byl velitelem kosmické lodě [[Sojuz 9]]. Dne 26.ledna 1982 byl vyřazen z týmu kosmonautů. V roce 1996 se stal poslancem v ruském parlamentu. V té době byl generálmajorem. Zemřel na [[Infarkt myokardu|srdeční infarkt]], když se ve věku 75 let účastnil jako hlavní rozhodčí Celoruských sportovních her venkova v [[Čeboksary|Čeboksarech]] v ruském Povolží.

V roce 1968 ukončil Vojenskou akademii leteckého inženýrství. Dne 26.ledna 1982 byl vyřazen z týmu kosmonautů. Byl také v [[Praha|Praze]] při otevření první stanice kosmických letů v tehdejším Československu.


==Lety do vesmíru==
==Lety do vesmíru==
Zprvu byl jmenován náhradníkem letu [[German Titov|Germana Titova]] a pak již do vesmíru letěl. Ve Vostoku 3 byl sám, obletěl Zemi čtyřiašedesátkrát a protože byl na [[Oběžná dráha|orbitě]] i [[Vostok 4]], jednalo se o první skupinový let.

Dva roky poté byl velitelem kosmické lodě [[Sojuz 9]], tehdy se jednalo o nejdelší, tedy rekordní let. Partnerem v lodi mu byl [[Vitalij Sevasťjanov]].

*[[Vostok 3]] ([[11. srpen]] [[1962]] - [[15. srpen]] [[1962]])
*[[Vostok 3]] ([[11. srpen]] [[1962]] - [[15. srpen]] [[1962]])
*[[Sojuz 9]] ([[1. června]] [[1970]] – [[19. června]] [[1970]])
*[[Sojuz 9]] ([[1. června]] [[1970]] – [[19. června]] [[1970]])

==Závěr života==
V roce 1996 se stal poslancem v ruském parlamentu. V té době byl generálmajorem. Zemřel na [[Infarkt myokardu|srdeční infarkt]], když se ve věku 75 let účastnil jako hlavní rozhodčí Celoruských sportovních her venkova v [[Čeboksary|Čeboksarech]] v ruském Povolží.


==Zdroje==
==Zdroje==
Řádek 30: Řádek 39:
*http://www.lib.cas.cz/space.40/ASTRON/RUS/NIKO-AG.HTM
*http://www.lib.cas.cz/space.40/ASTRON/RUS/NIKO-AG.HTM


{{Portál Kosmonautika}}

{{Pahýl - biografie}}

{{DEFAULTSORT:Nikolajev, Andrijan Grigorjevič}}
{{DEFAULTSORT:Nikolajev, Andrijan Grigorjevič}}
[[Kategorie:Kosmonauté|Nikolajev,Adrijan]]
[[Kategorie:Kosmonauté|Nikolajev,Adrijan]]

Verze z 13. 9. 2008, 23:28

A. Nikolajev na rumunské poštovní známce

Andrijan Grigorievič Nikolajev, rusky Николаев, Андриян Григорьевич, (5. září 1929 Šoršely, Čuvašská autonomní republika, SSSR - 3. července 2004 Čeboksary, Rusko), byl sovětský kosmonaut.


Život

Do svých 14 let neopustil rodnou vesničku a pomáhal otci na poli. V roce 1944 dokončil základní sedmiletou školu a nastoupil na lesnickou průmyslovku. Do školy chodil denně 15 km pěšky. Když školu ukončil, byl jmenován mistrem dřevařského střediska, pracoval v lese. V roce 1950 nastouoil vojenskou službu. Brzy byl poslán na vojenské letecké učiliště v podhůří masivu Ťan-šan, ve Frunze. Zde se během výuky v letech 1951-1954 naučil létat i na reaktivních letounech

Od roku 1960 byl mezi kandidáty na kosmonauty ve Hvězdném městečku. Roku 1962 se stal pátým kosmonautem světa.

V roce 1963, po svém prvním letu se oženil s kosmonautkou Těreškovovou. Měli spolu dceru Jelenu. Roku 1980 se jejich manželství rozpadlo, Těreškovová se vdala za lékaře Šapošnikova.

V roce 1968 ukončil Vojenskou akademii leteckého inženýrství. Dne 26.ledna 1982 byl vyřazen z týmu kosmonautů. Byl také v Praze při otevření první stanice kosmických letů v tehdejším Československu.

Lety do vesmíru

Zprvu byl jmenován náhradníkem letu Germana Titova a pak již do vesmíru letěl. Ve Vostoku 3 byl sám, obletěl Zemi čtyřiašedesátkrát a protože byl na orbitě i Vostok 4, jednalo se o první skupinový let.

Dva roky poté byl velitelem kosmické lodě Sojuz 9, tehdy se jednalo o nejdelší, tedy rekordní let. Partnerem v lodi mu byl Vitalij Sevasťjanov.

Závěr života

V roce 1996 se stal poslancem v ruském parlamentu. V té době byl generálmajorem. Zemřel na srdeční infarkt, když se ve věku 75 let účastnil jako hlavní rozhodčí Celoruských sportovních her venkova v Čeboksarech v ruském Povolží.

Zdroje

Literatura

  • CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. [s.l.]: Práce, 1982. 

Externí odkazy

Šablona:Portál Kosmonautika