Východotibetská pohoří: Porovnání verzí
typo |
m Robot automaticky nahradil text: (-<br> +<br />) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox reliéf |
{{Infobox reliéf |
||
| název = Východotibetská pohoří<br>Kham Gangdug |
| název = Východotibetská pohoří<br />Kham Gangdug |
||
| obrázek = Diqing, Yunnan, China.jpg |
| obrázek = Diqing, Yunnan, China.jpg |
||
| popis1 = Hory v severozápadním Jün-nanu v tibetské autonomní oblasti Diqing (Dêqên) |
| popis1 = Hory v severozápadním Jün-nanu v tibetské autonomní oblasti Diqing (Dêqên) |
||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
| podřaz = [[Powo Gang]], [[Zabmo Gang]], [[Cchawa Gang]], [[Markham Gang]], [[Jarmo Gang]], [[Miňa Gang]] |
| podřaz = [[Powo Gang]], [[Zabmo Gang]], [[Cchawa Gang]], [[Markham Gang]], [[Jarmo Gang]], [[Miňa Gang]] |
||
| světadíl = [[Asie]] |
| světadíl = [[Asie]] |
||
| stát = {{Flagicon|Čína}} [[Čína]]<br>{{Flagicon|Myanmar}} [[Myanmar]] |
| stát = {{Flagicon|Čína}} [[Čína]]<br />{{Flagicon|Myanmar}} [[Myanmar]] |
||
| povodí = [[Dlouhá řeka]], [[Mekong]], [[Salwin]], [[Irrawaddy]], [[Brahmaputra]] |
| povodí = [[Dlouhá řeka]], [[Mekong]], [[Salwin]], [[Irrawaddy]], [[Brahmaputra]] |
||
}} |
}} |
||
Verze z 20. 8. 2008, 20:01
Šablona:Infobox reliéf Východotibetská pohoří (tibetsky Kham Gangdug, Šest ledových pohoří Khamu) je soustava horských pásem vesměs severojižního směru, která z východu ohraničují Tibetskou vysočinu. Táhnou se po hranicích Tibetu a Sečuánu, později po hranicích Jün-nanu a Barmy. Jsou pokračováním Himálaje a dalších celků vzniklých ve třetihorách nárazem Indie do Asie. Navazují na ně nižší pohoří v Indočíně. Za východní konec Himálaje se obvykle považuje oblast kolem hory Namča Barva. Nejvýraznější pohoří Tibetské vysočiny, na které okrajová pohoří navazují, je Ňänčhen Thangla (Nyainqêntanglha Shan).
Podle různých pramenů lze v této oblasti rozlišit různé horské celky. Liší se jejich tibetské a čínské názvy. Souhrnný tibetský název Kham Gangdug odkazuje k těmto šesti celkům:
Nejvyšší pohoří je Miňa Gang, známé též pod čínským názvem Ta-süe-šan (Daxue Shan), které je pátým nejvyšším pohořím na světě. Nejvyšší hora Miňa Gangkar (Minya Gongkar, Gongga Shan, 7 556 m) je mj. i nejvyšší horou čínské provincie S'-čchuan a pravděpodobně nejvýchodněji položenou sedmitisícovkou na světě.
Podle Velkého atlasu světa (přibližně od severu k jihu a od západu k východu):
- Taniantaweng Shan
- Ningjing Shan (Ning-ťing-šan)
- Chola Shan
- Shaluli Shan
- Hengduan Shan (Cheng-tuan-šan) (横断山脉, Héngduàn Shānmò) s nejvyšší horou Meili Xue Shan (Mej-li-süe-šan, 6 740 m)
- Shanngaw Taungdan v Myanmě
- Gaoligong Shan (Kao-li-kung-šan) (高黎贡山, Gāolígòng Shān), 5 128 m
- Nu Shan
- Yun Ling
- Mianmian Shan
- Daxue Shan (Daxue Mountains)
- Daliang Shan u řeky Jingsha Jiang, zdrojnice Dlouhé řeky
Oblast východního Tibetu je velmi zajímavá i vodopisně. Procházejí tudy četná důležitá rozvodí a v paralelních údolích poměrně blízko sebe protéká několik významných asijských řek: Nu Jiang (Nu-ťiang, pozdější barmský Salwin, který se vlévá do Andamanského moře), Lancang Jiang (Lan-cchang-ťiang, pozdější Mekong, který se vlévá do Jihočínského moře) a Jinsha Jiang (Ťin-ša-ťiang, zdrojnice Dlouhé řeky, která se vlévá do Východočínského moře).
Literatura
- Velký atlas světa. Geodetický a kartografický podnik, Praha, 1988
- Nový atlas světa. Euromedia Group, Praha, 1998
- Jiří Šlégl et al.: Světová pohoří Asie, pp. 152–165. Euromedia Group, Praha, 2001. ISBN 80-242-0291-3