Wikipedista:Xth-Floor/Pískoviště 2: Porovnání verzí
záloha značka: revertováno |
záloha značka: revertováno |
||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
Podle tradice pocházela socha od starého hradu [[Trojany (Dolní Dvořiště)|Trojany]], kde měla stát odnepaměti a souviset s dávnými majiteli hradu. K soše „zázračného Spasitele“ se tam konaly četné lidové poutě, které se staly trnem v oku místním úřadům. Nekontrolovatelná lidová zbožnost byla vyřešena přesunem sochy do Českých Budějovic.<ref name="kat2014"/> |
Podle tradice pocházela socha od starého hradu [[Trojany (Dolní Dvořiště)|Trojany]], kde měla stát odnepaměti a souviset s dávnými majiteli hradu. K soše „zázračného Spasitele“ se tam konaly četné lidové poutě, které se staly trnem v oku místním úřadům. Nekontrolovatelná lidová zbožnost byla vyřešena přesunem sochy do Českých Budějovic.<ref name="kat2014"/> |
||
Socha ve skutečnosti vznikla po roce 1717 jako součást [[Sedm zastavení bolesti Panny Marie (Český Krumlov)|křížové cesty]] vedoucí z [[Český Krumlov|Českého Krumlova]] ke kapli na [[Křížová hora (Český Krumlov)|Křížové hoře]].<ref name="kat2014"/><ref name="ksk"/> V roce 1764 (nebo mezi lety 1770–1780)<ref name="kat2014"/> se dostala do lesů mezi [[Světlík (okres Český Krumlov)|Světlíkem]] a [[Hořice na Šumavě|Hořicemi]] ke dvoru [[Pasovary]]. Stala se cílem lidových poutí, čemuž následoval složitý spor mezi obyvateli obcí, duchovními, městem Český Krumlov a vrchností o vlastnictví a umístění sochy.<ref name="ksk"/> Podle některých zdrojů došlo roku 1793 k převozu do [[Trojany (Dolní Dvořiště)|Trojan]], kde rok stála v dřevěné kapličce.<ref name="kat2014"/> V roce 1794 došlo k přesunu do Českých Budějovic a předání biskupské konzistoři.<ref name="kat2014"/><ref name="ksk"/> Vymezeno jí bylo místo v postranní kapli katedrály, ovšem z důvodu neutuchající lidové úcty padlo rozhodnutí o přesunu do krypty, kde zůstala zapomenuta až do roku 1912.<ref name="kat2014"/> |
Socha ve skutečnosti vznikla po roce 1717 jako součást [[Sedm zastavení bolesti Panny Marie (Český Krumlov)|křížové cesty]] vedoucí z [[Český Krumlov|Českého Krumlova]] ke kapli na [[Křížová hora (Český Krumlov)|Křížové hoře]].<ref name="kat2014"/><ref name="ksk"/> Mezi lety 1740–1755 byla původní zastavení se sochami nahrazena kapličkami vymalovanými [[František Jakub Prokyš|Františkem Jakubem Prokyšem]].<ref name="eck"/> V roce 1764 (nebo mezi lety 1770–1780)<ref name="kat2014"/> se socha dostala do lesů mezi [[Světlík (okres Český Krumlov)|Světlíkem]] a [[Hořice na Šumavě|Hořicemi]] ke dvoru [[Pasovary]]. Stala se cílem lidových poutí, čemuž následoval složitý spor mezi obyvateli obcí, duchovními, městem Český Krumlov a vrchností o vlastnictví a umístění sochy.<ref name="ksk"/> Podle některých zdrojů došlo roku 1793 k převozu do [[Trojany (Dolní Dvořiště)|Trojan]], kde rok stála v dřevěné kapličce.<ref name="kat2014"/> V roce 1794 došlo k přesunu do Českých Budějovic a předání biskupské konzistoři.<ref name="kat2014"/><ref name="ksk"/> Vymezeno jí bylo místo v postranní kapli katedrály, ovšem z důvodu neutuchající lidové úcty padlo rozhodnutí o přesunu do krypty, kde zůstala zapomenuta až do roku 1912.<ref name="kat2014"/> |
||
== Omyly == |
== Omyly == |
||
| Řádek 55: | Řádek 55: | ||
| strany = 66 |
| strany = 66 |
||
| isbn = 978-80-87277-13-3 |
| isbn = 978-80-87277-13-3 |
||
}}</ref> |
|||
<ref name="eck">{{Citace elektronické monografie |
|||
| příjmení = Hansová |
|||
| jméno = Jarmila |
|||
| odkaz na autora = Jarmila Hansová |
|||
| titul = Encyklopedie Český Krumlov - Kaple na Křížové hoře ve městě Český Krumlov |
|||
| url = https://encyklopedie.ckrumlov.cz/cz/mesto_histor_kapkrh/ |
|||
| datum vydání = |
|||
| datum přístupu = 2021-02-27 |
|||
| vydavatel = město Český Krumlov |
|||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
</references> |
</references> |
||
Verze z 28. 2. 2021, 00:13
Socha Krista klesajícího pod křížem[1] v Českých Budějovicích je barokní kamenosochařská památka, jedna z nejstarších na území města. V poslední třetině 18. století se stala objektem masové úcty věřících a cílem stovek poutníků. V současnosti stojí v nice za presbytářem katedrály svatého Mikuláše naproti vchodu do kaple Smrtelných úzkostí Páně.
Popis a umístění
Socha byla náhodně objevena při rekonstrukci katedrály v roce 1912. K nálezu došlo v kryptě před kaplí svatého Auraciána, jež byla otevřena při výměně dlažby. Pro „ušlechtilé formy“ odkazující na „pravé křesťanské umění“ bylo rozhodnuto o umístění na nové čestné místo. To vzniklo úpravou prostoru mezi opěráky v čele presbytáře, k nimž byla přistavěna dvojice sloupů původem ze zrušené křížové cesty. Ty překlenul široký oblouk a takto vzniklou niku uzavřela mříž navržená Richardem Klenkou. Socha Krista zpodobněného při nesení kříže dostala nový podstavec s nápisem „Jesu, Filii Dei, miserere nobis“ (Ježíši, synu boží, smiluj se) a v prosinci 1912 se dočkala umístění do nové výklenkové kaple.[2]
Tradice a historie
Podle tradice pocházela socha od starého hradu Trojany, kde měla stát odnepaměti a souviset s dávnými majiteli hradu. K soše „zázračného Spasitele“ se tam konaly četné lidové poutě, které se staly trnem v oku místním úřadům. Nekontrolovatelná lidová zbožnost byla vyřešena přesunem sochy do Českých Budějovic.[2]
Socha ve skutečnosti vznikla po roce 1717 jako součást křížové cesty vedoucí z Českého Krumlova ke kapli na Křížové hoře.[2][3] Mezi lety 1740–1755 byla původní zastavení se sochami nahrazena kapličkami vymalovanými Františkem Jakubem Prokyšem.[4] V roce 1764 (nebo mezi lety 1770–1780)[2] se socha dostala do lesů mezi Světlíkem a Hořicemi ke dvoru Pasovary. Stala se cílem lidových poutí, čemuž následoval složitý spor mezi obyvateli obcí, duchovními, městem Český Krumlov a vrchností o vlastnictví a umístění sochy.[3] Podle některých zdrojů došlo roku 1793 k převozu do Trojan, kde rok stála v dřevěné kapličce.[2] V roce 1794 došlo k přesunu do Českých Budějovic a předání biskupské konzistoři.[2][3] Vymezeno jí bylo místo v postranní kapli katedrály, ovšem z důvodu neutuchající lidové úcty padlo rozhodnutí o přesunu do krypty, kde zůstala zapomenuta až do roku 1912.[2]
Omyly
Po znovuobjevení sochy byla mylně považována za pozůstatek původní českobudějovické křížové cesty.[3] Později bylo autorství sochy chybně připisováno českokrumlovskému sochaři Josefu Pablovi (1662—1710).[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b ŠILHAN, Milan. Encyklopedie Českých Budějovic - sochařství [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2021-02-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g ADÁMEK, Jan; HANSOVÁ, Jarmila; KOVÁŘ, Daniel, Roman Lavička, Zdeněk Mareš, Zuzana Thomová. Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. Č. Budějovice: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2014. 271 s. ISBN 978-80-85033-54-0. S. 232-233.
- ↑ a b c d BINDER, Milan; KOVÁŘ, Daniel. Kapličky, sochy a křížky. české Budějovice: Milan Binder, 2019. 173 s. ISBN 978-80-87277-13-3. S. 66.
- ↑ HANSOVÁ, Jarmila. Encyklopedie Český Krumlov - Kaple na Křížové hoře ve městě Český Krumlov [online]. město Český Krumlov [cit. 2021-02-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Xth-Floor/Pískoviště 2 na Wikimedia Commons
