Propad uhlíku: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 6. 1. 2021, 15:38

Propad uhlíku je přírodní nebo umělý rezervoár, kde se hromadí a ukládá uhlík buď dočasně a nebo trvale. Proces, při kterém propady uhlíku odstraňují oxid uhličitý (CO₂) z atmosféry je znám jako vázání (sekvestrace) uhlíku. Zájem a povědomí veřejnosti o významu propadů CO₂ vzrostl od doby přijetí Kjótského protokolu, který podporuje jejich použití jako formu uhlíkové kompenzace. Existují různé strategie používané pro zlepšení tohoto procesu.

Přírodní propady uhlíku jsou:

Absorpce oxidu uhličitého oceány prostřednictvím fyzikálně-chemických a biologických procesů
Fotosyntéza suchozemskými rostlinami.

Přírodní propady jsou obvykle mnohem větší než propady umělé. Hlavní umělé propady uhlíku jsou:

Skládkování ^[1] ^[2]
Návrhy na zachycování a ukládání uhlíku.

Mezi zdroje uhlíku patří:

Spalování fosilních paliv (uhlí, zemního plynu a ropy) lidmi pro účely energetiky a dopravy ^[3]
Požáry/hoření (spalováním)
Zemědělská půda (dýchání zvířat); existují zde návrhy na zlepšení zemědělských postupů, které by zvrátili tento proces.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carbon sink na anglické Wikipedii.

↑ Environmental Research and Education Foundation [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-23.
↑ epa.gov [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-22.
↑ ENVIRONMENTAL PROTECTION AGENCY, United States. Overview of Greenhouse Gases [online]. US EPA [cit. 2015-05-17]. Dostupné online.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Environmental Research and Education Foundation [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-23.

[2] epa.gov [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-22.

[3] ENVIRONMENTAL PROTECTION AGENCY, United States. Overview of Greenhouse Gases [online]. US EPA [cit. 2015-05-17]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-[[Soubor:Carbon cycle-cute diagram.svg{{!}}lang=cs|náhled|Diagram uhlíkového cyklu. Černé čísla ukazují, jak je uhlík přítomen v různých úložištích v miliardách tun (Gt). Modrá čísla ukazují, kolik uhlíku se ročně vymění mezi jednotlivými úložišti.]]
+[[Soubor:Carbon cycle-cute diagram.svg{{!}}lang=cs|náhled|upright=2|Diagram uhlíkového cyklu. Černé čísla ukazují, jak je uhlík přítomen v různých úložištích v miliardách tun (Gt). Modrá čísla ukazují, kolik uhlíku se ročně vymění mezi jednotlivými úložišti.]]
-'''Propad uhlíku''' je přírodní nebo umělý rezervoár, kde se hromadí a ukládá [[uhlík]] buď dočasně a nebo trvale. Proces, při kterém propady uhlíku odstraňují oxid uhličitý (CO<sub>2</sub>) z atmosféry je znám jako vázání (sekvestrace) uhlíku. Zájem a povědomí veřejnosti o významu propadů CO<sub>2</sub> vzrostl od doby přijetí [[Kjótský protokol|Kjótského]] protokolu, který podporuje jejich použití jako formu [[uhlíková kompenzace|uhlíkové kompenzace]]). Existují různé strategie používané pro zlepšení tohoto procesu.
+'''Propad uhlíku''' je přírodní nebo umělý rezervoár, kde se hromadí a ukládá [[uhlík]] buď dočasně a nebo trvale. Proces, při kterém propady uhlíku odstraňují oxid uhličitý (CO<sub>2</sub>) z atmosféry je znám jako vázání (sekvestrace) uhlíku. Zájem a povědomí veřejnosti o významu propadů CO<sub>2</sub> vzrostl od doby přijetí [[Kjótský protokol|Kjótského]] protokolu, který podporuje jejich použití jako formu [[uhlíková kompenzace|uhlíkové kompenzace]]. Existují různé strategie používané pro zlepšení tohoto procesu.
 Přírodní propady uhlíku jsou: