Buršácký spolek: Porovnání verzí
-infobox (nešlo o jeden spolek, jednu organizaci), odkazy značka: odstraněn infobox |
m typografie |
||
| Řádek 26: | Řádek 26: | ||
| isbn = 80-7106-125-5}}</ref> |
| isbn = 80-7106-125-5}}</ref> |
||
Kromě značné obliby [[šerm]]u se vždy vyznačovaly německým vlastenectvím a podporou [[Německá otázka|velkoněmecké myšlenky]]. Jednotlivé studentské spolky se navzájem odlišovaly vlastními barvami, tzv. kulérem (z [[francouzština|franc.]] ''couleur'' |
Kromě značné obliby [[šerm]]u se vždy vyznačovaly německým vlastenectvím a podporou [[Německá otázka|velkoněmecké myšlenky]]. Jednotlivé studentské spolky se navzájem odlišovaly vlastními barvami, tzv. kulérem (z [[francouzština|franc.]] ''couleur'' – barva, zabarvení), které používaly zejména na šerpě a čapce. Proto se také nazývaly kulérové spolky. Už první buršácký spolek z Jeny měl klasickou kombinaci černá-červená-zlatá, původně barvy [[Ludwig Adolf Wilhelm von Lützow|Lützowova]] dobrovolnického sboru, která se později dostala až na [[německá vlajka|německou vlajku]].<ref>{{Citace kvalifikační práce |
||
| příjmení = Hlavatá |
| příjmení = Hlavatá |
||
| jméno = Kristýna |
| jméno = Kristýna |
||
Verze z 4. 11. 2020, 14:06
Buršácké spolky (něm. Burschenschaften) jsou v německy mluvících zemích spolky vysokoškolských studentů, jejichž členové se označují jako buršáci (Burschen). Výraz „buršák“ (Bursch) pochází ze středověké studentské burzy neboli koleje, domova chudých univerzitních studentů (bursarii).[1]
Historie
Od vzniku univerzit ve středověku vzniklo velké množství studentských spolků. V průběhu času existovaly kromě buršáckých i další druhy studentských spolků (Corps, krajanské Landsmannschaften, tělocvičné Turnerschaften, pěvecké Sängerschaften apod.) a řada z nich působí v Německu a Rakousku dodnes. Na rozdíl od těchto zájmových, názorových nebo krajanských spolků však chtěly buršácké spolky sdružovat všechny německé studenty a přispět tak ke sjednocení Německa.
První buršácký spolek byl založen roku 1815 na univerzitě v Jeně, když se tam vrátili studenti, kteří se účastnili osvobozeneckého boje proti Napoleonovi. Smyslem činnosti spolku mělo být budoucí celoněmecké sjednocení, první významnější akcí v tomto směru byla slavnost na hradě Wartburg, kde se setkali studenti z jedenácti německých univerzit. Když však byl spisovatel August von Kotzebue, který proti buršáckým spolkům veřejně vystupoval, zavražděn jedním z jejich členů, Karlem Ludwigem Sandem, byly tyto nacionálně-liberální spolky karlovarskými usneseními z roku 1819 zakázány. Některé z nich nicméně v utajení působily i nadále a po roce 1848 vznikaly už legálně další.[2]
Kromě značné obliby šermu se vždy vyznačovaly německým vlastenectvím a podporou velkoněmecké myšlenky. Jednotlivé studentské spolky se navzájem odlišovaly vlastními barvami, tzv. kulérem (z franc. couleur – barva, zabarvení), které používaly zejména na šerpě a čapce. Proto se také nazývaly kulérové spolky. Už první buršácký spolek z Jeny měl klasickou kombinaci černá-červená-zlatá, původně barvy Lützowova dobrovolnického sboru, která se později dostala až na německou vlajku.[3][2]
Odkazy
Reference
- ↑ DURDÍK, Petr. Bursa studentská. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1891. Dostupné online. Svazek IV.. S. 970.
- ↑ a b MÜLLER, Helmut. Dějiny Německa. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1995. ISBN 80-7106-125-5. S. 147.
- ↑ HLAVATÁ, Kristýna. Studentské spolky na prahu 21. století (příklad studentských spolků v Tübingenu). Praha, 2009 [cit. 2015-11-24]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií. Vedoucí práce Hedvika Novotná. s. 43–50. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu buršácký spolek na Wikimedia Commons - Deutsche Burschenschaft
