Plandry (zámek): Porovnání verzí

Plandry
	místo zbořeného zámku Plandry
Základní informace
Sloh	barokní
Výstavba	1734
Zánik	1998
Stavitel	Josef Ignác Zebo z Breitenau
Další majitelé	Zebové z Breitenau, Zebové z Brachfeldu, Schirdingerové ze Schirdingeru, Dobřenští z Dobřenic, Wiederspergové
Poloha
Adresa	Plandry, Česko
Souřadnice	49°25′17,92″ s. š., 15°32′6,86″ v. d.
	Plandry (zámek) Plandry (zámek), Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky	11882/7-8423 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 2. 2. 2020, 22:26

Plandry je zaniklý zámek, který stával ve stejnojmenné obci Plandry, nedaleko Jihlavy, naproti aleji vedoucí ke kapli svatého Jana Nepomuckého.

Historie

Zámek v obci Plandry nechal kolem roku 1734 postavit Josef Ignác Zebo z Breitenau. Barokní stavba měla půdorys písmene L a tvořila ji dvě jednopatrová křídla. K zámku patřil také hospodářský dvůr, který se stal v 19. století sýpkou a v roce 1840 přistavěným empírovým portikem. Roku 1765 se novým majitelem zámku stal Antonín Adolf Zebo z Breitenu bratr Josefa Ignáce Zeba, který se v Jihlavě zasloužil o pozvednutí soukenictví. Roku 1778 pak celý velkostatek zdědil jeho syn rytíř Vincenc Zebo z Brachfeldu. Ten připojil řadu dalších nemovitostí, které odkoupil od jihlavského špitálu. Po jeho smrti v roce 1810 získala celý majetek jeho dcera Aloisie, provdaná za c. k. komořího svobodného pána Emanuela Františka Schirndingera ze Schirndingu, který k jednomu křídlu nechal přistavět empírovou oranžerii. Majetek následně přešel do rukou její dcery Aloisie, jež se provdala za svobodné pána Václava Petra II. Dobřenského z Dobřenic, c. k. komořího a pána na Úhrově, Příbrami a Nejepíně. Ta v roce 1889 zemřela a novou majitelkou se stala její dcera Aloisie Františka Dobřenská z Dobřenic (†1897), která ho ve své závěti rozdělila na dvě části. První část, 2/3 majetku, odkázala synovci Karlu Wiederspergovi a druhou část, 1/3 majetku, bratrovi Václavu Petrovi III. Dobřenskému z Dobřenic. Po jeho smrti v roce 1921 získala jeho část majetku jeho manželka Josefa Aloisie, roz. Procházková.

20. století

Baron Karel Wiedersperg, jenž získal vlastní zámek a hospodářská stavení, vlastnil tento majetek až do roku 1945, kdy mu byl zkonfiskován. Za první republiky se hlásil k české komunitě a mj. se mu podařilo zasadit o osamostatnění obce Plandry a jejímu odtržení od Německé Vyskytné. Po druhé světové válce a po odsunu do Německa, dožil u svých příbuzných v Žamberku, kde je také pochován. Přál si sice, aby byl pochován v Plandrech v kapli sv. Jana Nepomuckého, ale tehdejší vedení obce mu to nedovolilo. Zámek v obci poté neutěšeně chátral. V 90. letech 20.století byl vyřazen ze seznamu památkově chráněných objektů a v roce 1998 byl zbourán.

Popis

Budova zámku měla mansardovou střechu s arkýři a věžičku nad zámeckou kaplí. Kolem zámku se rozkládal park se sochou sv. Jana Nepomuckého. K zámku patřil také park Engliš s rybníčkem a ostrov, na němž stála plastika čápa.

Hospodářské budovy

Na rozdíl od zámku nepřišel o svoji státní ochranu přiléhající statek a okolní park. Hospodářské budovy zde chátrají, park zarůstá a je bez údržby. V parku nalezneme sochu sv. Jana Nepomuckého, památnou lípu, ruinu hospodářského stavení, které je dosud chráněnou památkou a státem chráněný špýchar.

Zámek s hospodářským dvorem a parkem, tvořeným kaskádou rybníků, představoval ve své době významný komplex venkovského panského sídla. I po zboření zámku si areál uchoval vysokou urbanistickou hodnotu, narušuje jej však celá řada negativních jevů. Je to jak zanedbaná údržba areálu, tak i nevhodná výstavba a stavební úpravy, nerespektující jeho památkový ráz.^[1]

Odkazy

Reference

↑ Památkový katalog: Zámek s hospodářským dvorem a parkem [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-09-13]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Plandry na Wikimedia Commons
Krátký popis historie zámku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Památkový katalog: Zámek s hospodářským dvorem a parkem [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-09-13]. Dostupné online.

[1]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 | loc-map = {{LocMap|Česko|label=Plandry (zámek)|lat_deg=49|lat_min=25|lat_sec=17.92|lon_deg=15|lon_min=32|lon_sec=6.85|float=center}}
 |stavitel = [[Josef Ignác Zebo z Breitenau]]
-|další majitelé = [[Zebové z Breitenau]], [[Zebové z Brachfeldu]], [[Schirdingerové ze Schirdingeru]], [[Dobřenští z Dobřenic]], [[Wiedersbergové]]
+|další majitelé = [[Zebové z Breitenau]], [[Zebové z Brachfeldu]], [[Schirdingerové ze Schirdingeru]], [[Dobřenští z Dobřenic]], [[Wiederspergové]]
 |současný majitel =
 |sloh = [[Baroko|barokní]]
@@ Řádek 24: / Řádek 24: @@
 == Historie ==
-Zámek v obci [[Plandry]] nechal kolem roku [[1734]] postavit [[Josef Ignác Zebo z Breitenau]]. [[Baroko|Barokní]] stavba měla půdorys písmene L a tvořila ji dvě jednopatrová křídla. K zámku patřil také hospodářský dvůr, který se stal v [[19. století]] [[Sýpka|sýpkou]] a v roce [[1840]] přistavěným [[empír]]ovým [[Portikus|portikem]]. Roku [[1765]] se novým majitelem zámku stal [[Antonín Adolf Zebo z Breitenu]] bratr Josefa Ignáce Zeba, který se v Jihlavě zasloužil o pozvednutí soukenictví. Roku [[1778]] pak celý velkostatek zdědil jeho syn rytíř [[Vincenc Zebo z Brachfeldu]]. Ten připojil řadu dalších nemovitostí, které odkoupil od jihlavského špitálu. Po jeho smrti v roce [[1810]] získala celý majetek jeho dcera Aloisie, provdaná za c. k. komořího svobodného pána [[Emanuel František Schirndinger ze Schirndingu|Emanuela Františka Schirndingera ze Schirndingu]], který k jednomu křídlu nechal přistavět empírovou oranžerii. Majetek následně přešel do rukou její dcery Aloisie, jež se provdala za svobodné pána [[Václav Petr II. Dobřenský z Dobřenic|Václava Petra II. Dobřenského z Dobřenic]], c. k. komořího a pána na [[Úhrov]]ě, [[Uhelná Příbram|Příbrami]] a [[Nejepín]]ě. Ta v roce [[1889]] zemřela a novou majitelkou se stala její dcera [[Aloisie Františka Dobřenská z Dobřenic]] (†[[1897]]), která ho ve své závěti rozdělila na dvě části. První část, 2/3 majetku, odkázala synovci [[Karel Wiedersberg|Karlu Wiedersbergovi]] a druhou část, 1/3 majetku, bratrovi [[Václav Petr III. Dobřenský z Dobřenic|Václavu Petrovi III. Dobřenskému z Dobřenic]]. Po jeho smrti v roce [[1921]] získala jeho část majetku jeho manželka Josefa Aloisie, roz. Procházková.
+Zámek v obci [[Plandry]] nechal kolem roku [[1734]] postavit [[Josef Ignác Zebo z Breitenau]]. [[Baroko|Barokní]] stavba měla půdorys písmene L a tvořila ji dvě jednopatrová křídla. K zámku patřil také hospodářský dvůr, který se stal v [[19. století]] [[Sýpka|sýpkou]] a v roce [[1840]] přistavěným [[empír]]ovým [[Portikus|portikem]]. Roku [[1765]] se novým majitelem zámku stal [[Antonín Adolf Zebo z Breitenu]] bratr Josefa Ignáce Zeba, který se v Jihlavě zasloužil o pozvednutí soukenictví. Roku [[1778]] pak celý velkostatek zdědil jeho syn rytíř [[Vincenc Zebo z Brachfeldu]]. Ten připojil řadu dalších nemovitostí, které odkoupil od jihlavského špitálu. Po jeho smrti v roce [[1810]] získala celý majetek jeho dcera Aloisie, provdaná za c. k. komořího svobodného pána [[Emanuel František Schirndinger ze Schirndingu|Emanuela Františka Schirndingera ze Schirndingu]], který k jednomu křídlu nechal přistavět empírovou oranžerii. Majetek následně přešel do rukou její dcery Aloisie, jež se provdala za svobodné pána [[Václav Petr II. Dobřenský z Dobřenic|Václava Petra II. Dobřenského z Dobřenic]], c. k. komořího a pána na [[Úhrov]]ě, [[Uhelná Příbram|Příbrami]] a [[Nejepín]]ě. Ta v roce [[1889]] zemřela a novou majitelkou se stala její dcera [[Aloisie Františka Dobřenská z Dobřenic]] (†[[1897]]), která ho ve své závěti rozdělila na dvě části. První část, 2/3 majetku, odkázala synovci [[Karel Wiedersperg|Karlu Wiederspergovi]] a druhou část, 1/3 majetku, bratrovi [[Václav Petr III. Dobřenský z Dobřenic|Václavu Petrovi III. Dobřenskému z Dobřenic]]. Po jeho smrti v roce [[1921]] získala jeho část majetku jeho manželka Josefa Aloisie, roz. Procházková.
 == 20. století ==
-Baron [[Karel Wiedersberg]], jenž získal vlastní zámek a hospodářská stavení, vlastnil tento majetek až do roku [[1945]], kdy mu byl [[Konfiskace|zkonfiskován]]. Za [[První republika|první republiky]] se hlásil k české komunitě a mj. se mu podařilo zasadit o osamostatnění obce [[Plandry]] a jejímu odtržení od [[Vyskytná nad Jihlavou|Německé Vyskytné]]. Po druhé světové válce a po [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu]] do [[Německo|Německa]], dožil u svých příbuzných v [[Žamberk]]u, kde je také pochován. Přál si sice, aby byl pochován v [[Plandry|Plandrech]] v kapli sv. Jana Nepomuckého, ale tehdejší vedení obce mu to nedovolilo. Zámek v obci poté neutěšeně chátral. V 90. letech [[20.století]] byl vyřazen ze seznamu památkově chráněných objektů a v roce [[1998]] byl zbourán.
+Baron [[Karel Wiedersperg]], jenž získal vlastní zámek a hospodářská stavení, vlastnil tento majetek až do roku [[1945]], kdy mu byl [[Konfiskace|zkonfiskován]]. Za [[První republika|první republiky]] se hlásil k české komunitě a mj. se mu podařilo zasadit o osamostatnění obce [[Plandry]] a jejímu odtržení od [[Vyskytná nad Jihlavou|Německé Vyskytné]]. Po druhé světové válce a po [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu]] do [[Německo|Německa]], dožil u svých příbuzných v [[Žamberk]]u, kde je také pochován. Přál si sice, aby byl pochován v [[Plandry|Plandrech]] v kapli sv. Jana Nepomuckého, ale tehdejší vedení obce mu to nedovolilo. Zámek v obci poté neutěšeně chátral. V 90. letech [[20.století]] byl vyřazen ze seznamu památkově chráněných objektů a v roce [[1998]] byl zbourán.
 == Popis ==