Kardinál-biskup: Porovnání verzí
drobné opravy, upřesnění o volbě |
→Současní kardinálové-biskupové: nový děkan a viceděkan |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
=== Titulární biskupové suburbikálních diecézí === |
=== Titulární biskupové suburbikálních diecézí === |
||
* [[Angelo Sodano]], emeritní děkan kardinálského kolegia |
* [[Angelo Sodano]], emeritní děkan kardinálského kolegia |
||
* [[Giovanni Battista Re]], |
* [[Giovanni Battista Re]], děkan kardinálského kolegia |
||
* [[Francis Arinze]] |
* [[Francis Arinze]] |
||
* [[Tarcisio Bertone]] |
* [[Tarcisio Bertone]] |
||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
=== Kardinálové-biskupové bez titulárních diecézí === |
=== Kardinálové-biskupové bez titulárních diecézí === |
||
* [[Pietro Parolin]] |
* [[Pietro Parolin]] |
||
* [[Leonardo Sandri]] |
* [[Leonardo Sandri]], viceděkan kardinálského kolegia |
||
* [[Marc Ouellet]] |
* [[Marc Ouellet]] |
||
* [[Fernando Filoni]] |
* [[Fernando Filoni]] |
||
Verze z 30. 1. 2020, 19:48
Kardinál-biskup je člen nejprestižnější kardinálské třídy (ordo). Původně se jednalo o šest nebo sedm biskupů, kteří se střídali po celý tydne ve vedení bohoslužeb v lateránské bazilice, a kteří byli biskupy diecézí bezprostředně sousedících s diecézí Řím (tzv. suburbikální diecéze). Z nich jsou voleni děkan a viceděkan kardinálského kolegia. V roce 1965 papež Pavel VI. v motu proprio Ad purpuratorum Patrum Collegium [1] do třídy kardinálů-biskupů zařadil také východní katolické patriarchy, kteří byli jmenováni kardinály; není jim přidělována titulární diecéze, protože mají svůj patriarchální titul. Tento princip přešel i do Kodexu kanonického práva z roku 1983 (CIC, can. 350). Papež František od 28. června 2018 [2] jmenoval další čtyři kardinály-kněze a jáhny do třídy kardinálů-biskupů, přičemž si ponechávají své tituly nebo diakonie, a jsou ve všem postaveni naroveň kardinálům titulářům suburbikálních diecézí.
Současní kardinálové-biskupové
Titulární biskupové suburbikálních diecézí
- Angelo Sodano, emeritní děkan kardinálského kolegia
- Giovanni Battista Re, děkan kardinálského kolegia
- Francis Arinze
- Tarcisio Bertone
- José Saraiva Martins
Kardinálové-biskupové bez titulárních diecézí
- Pietro Parolin
- Leonardo Sandri, viceděkan kardinálského kolegia
- Marc Ouellet
- Fernando Filoni
Kardinálové z řad patriarchů východních katolických církví
Kardinál - děkan
V čele celého kardinálského kolegia stojí děkan, volený z řad kardinálů-biskupů; zastupuje jej viceděkan. Volí jej ostatní kardinálové-biskupové, volba je potvrzována papežem. Jeho funkce je čestná (je primus inter pares), který vede kardinálský sbor běhěm konzistoří, organizuje papežský pohřeb a předsedá konkláve, pokud zvolený papež není biskupem, udílí mu v konkláve biskupské svěcení, při inauguraci nově zvoleného papeže mu předává rybářský prsten. Původně byl volen na doživotí, ale v roce 2019 papež František rozhodl, že [3] děkan bude volen na pět let (s možností být jednou zvolen znovu), a pak se stane emeritním děkanem kardinálského kolegia.
Reference
- ↑ Pavel VI., motu proprio Ad purpuratorum Patrum Collegium, Řím 11. února 1965.
- ↑ Šlo o reskript z audience substitutovi sv. sekretariátu: Rescritto del Santo Padre Francesco con cui ha deciso di cooptare nell’Ordine dei Vescovi, equiparandoli in tutto ai Cardinali insigniti del titolo di una Chiesa suburbicaria, i Cardinali Parolin, Sandri, Ouellet e Filoni, 26.06.2018
- ↑ Papež František, motu proprio Nel corso dei secoli, Řím 21. 12. 2019
Externí odkazy
- The Cardinals of the Holy Roman Church informace o kardinálech od roku 112 až do současnosti, anglicky)
- The College of Cardinals, oficiální vatikánský seznam kardinálů