Pohoří: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
úvodní definice dle uvedeného zdroje;
- nadbytečné slovo;
Řádek 3: Řádek 3:
'''Pohoří''' je obecné označení vypuklého [[Reliéf (geografie)|georeliéfu]] [[hornatina|hornatinného]], případně i [[vrchovina|vrchovinného]] rázu.<ref name="Demek 2006, 23">{{Citace monografie | spoluautoři = Břetislav Balatka | titul = Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. | editoři = Jaromír Demek, Peter Mackovčin | redaktoři = | překladatelé = | ilustrátoři = | url = | vydání = 2 | typ vydání = | vydavatel = AOPK ČR | místo = Brno | rok = 2006 | isbn = 80-86064-99-9 | počet stran = 582 | edice = | subedice = | svazek edice = | kapitola = | typ kapitoly = | strany = 23 | svazek = | typ svazku = | jazyk = }}</ref> '''Hory''' je běžné označení pro hornatiny.<ref name="Demek 2006, 21">{{Citace monografie | spoluautoři = Břetislav Balatka | titul = Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. | editoři = Jaromír Demek, Peter Mackovčin | redaktoři = | překladatelé = | ilustrátoři = | url = | vydání = 2 | typ vydání = | vydavatel = AOPK ČR | místo = Brno | rok = 2006 | isbn = 80-86064-99-9 | počet stran = 582 | edice = | subedice = | svazek edice = | kapitola = | typ kapitoly = | strany = 21 | svazek = | typ svazku = | jazyk = }}</ref>
'''Pohoří''' je obecné označení vypuklého [[Reliéf (geografie)|georeliéfu]] [[hornatina|hornatinného]], případně i [[vrchovina|vrchovinného]] rázu.<ref name="Demek 2006, 23">{{Citace monografie | spoluautoři = Břetislav Balatka | titul = Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. | editoři = Jaromír Demek, Peter Mackovčin | redaktoři = | překladatelé = | ilustrátoři = | url = | vydání = 2 | typ vydání = | vydavatel = AOPK ČR | místo = Brno | rok = 2006 | isbn = 80-86064-99-9 | počet stran = 582 | edice = | subedice = | svazek edice = | kapitola = | typ kapitoly = | strany = 23 | svazek = | typ svazku = | jazyk = }}</ref> '''Hory''' je běžné označení pro hornatiny.<ref name="Demek 2006, 21">{{Citace monografie | spoluautoři = Břetislav Balatka | titul = Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. | editoři = Jaromír Demek, Peter Mackovčin | redaktoři = | překladatelé = | ilustrátoři = | url = | vydání = 2 | typ vydání = | vydavatel = AOPK ČR | místo = Brno | rok = 2006 | isbn = 80-86064-99-9 | počet stran = 582 | edice = | subedice = | svazek edice = | kapitola = | typ kapitoly = | strany = 21 | svazek = | typ svazku = | jazyk = }}</ref>


Pohoří se z&nbsp;geologického hlediska dělí na na tektonická a netektonická.<ref name="ESGV">{{Citace monografie | jméno = Josef | příjmení = Jaroš | spoluautoři = | titul = Encyklopedický slovník geologických věd. N–Ž | editoři = Josef Svoboda | redaktoři = | překladatelé = | ilustrátoři = | url = | vydání = 1 | typ vydání = | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1983 | isbn = | edice = | subedice = | svazek edice = | kapitola = pohoří | typ kapitoly = heslo | strany = 205 | svazek = 2 | typ svazku = | jazyk = }}</ref>
Pohoří se z&nbsp;geologického hlediska dělí na tektonická a netektonická.<ref name="ESGV">{{Citace monografie | jméno = Josef | příjmení = Jaroš | spoluautoři = | titul = Encyklopedický slovník geologických věd. N–Ž | editoři = Josef Svoboda | redaktoři = | překladatelé = | ilustrátoři = | url = | vydání = 1 | typ vydání = | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1983 | isbn = | edice = | subedice = | svazek edice = | kapitola = pohoří | typ kapitoly = heslo | strany = 205 | svazek = 2 | typ svazku = | jazyk = }}</ref>
* netektonická pohoří
* netektonická pohoří
** [[erozní pohoří]]
** [[erozní pohoří]]

Verze z 18. 2. 2019, 22:08

Tento článek je o geomorfologickém útvaru. Další významy jsou uvedeny na stránce Pohoří (rozcestník).
Pohoří Himálaj z vesmíru

Pohoří je obecné označení vypuklého georeliéfu hornatinného, případně i vrchovinného rázu.[1] Hory je běžné označení pro hornatiny.[2]

Pohoří se z geologického hlediska dělí na tektonická a netektonická.[3]

Pohoří nebo také hory, jsou podle nejjednodušší definice skupiny hor obklopených nižším georeliéfem. Do pohoří přitom patří celá část krajiny převyšující nižší georeliéf, tedy nejen vrcholky, ale i horská sedla, údolí a plošiny menšího rozsahu. Pohoří mohou být vzájemně oddělena horskými průsmyky, toky řek či jinými výraznými útvary; často je ale vymezení hranice pohoří konvenční. V obecném významu nemusí mít jedno pohoří jednotný geologický původ.

Nadmořská výška

Alpy satelitním pohledem

Typická pro horskou krajinu je jak vyšší nadmořská výška, tak i velké rozdíly ve výšce mezi údolími a vrcholky hor. Hory se nejčastěji rozdělují právě podle nadmořské výšky – pohoří s vyšší absolutní nadmořskou výškou se označují jako velehory, které se někdy ještě dále dělí na střední velehory a vysoké velehory. Jako hranice velehor se uvádí různé hodnoty, často např. 2 500 m n. m.

Nejvyšším pohořím na Zemi je, podle absolutní nadmořské výšky, Himálaj se 14 nejvyššími vrcholy světa přesahujícími 8 000 m. Méně jednoznačná je otázka výškového rozdílu – například havajská sopka Mauna Kea se tyčí do výšky 4 205 m n. m., ale její výška od úpatí na mořském dně přesahuje 9 km, čímž překonává všechna ostatní pohoří.

Vznik horstev

Pohoří vznikají vlivem tektonického pohybu litosférických desek a jejich vzájemnou kolizí. Proces vzniku hor se odborně nazývá orogeneze a využívá se pro něj český ekvivalent horotvoří. Vlivem srážky litosférických desek dochází k nárůstu tlaku, který má za následek vyvrásnění pásemných pohoří. Druhý způsob, jak mohou vznikat horské oblasti, je spojen s vulkanismem a jeho sopečnými projevy. Díky posunu litosférických desek pak vzniká několik vulkánů vedle sebe. Častým případem je spojení tektonické srážky a vulkanismu, typickým reprezentantem je pohoří And, které vznikají na subdukci oceánské a kontinentální desky.

Horská krajina

Krajina velehor (Bernské Alpy)

Pro horskou krajinu je typických mnoho morfologických tvarů. Mohutné vrcholky se označují jako štíty, strmé útvary jako věže, hroty nebo dokonce jehly. Protáhlé vyvýšeniny jsou hřebeny. Skloněné hřebeny, vybíhající ze štítů či dominantnějších hřebenů, jsou žebra. Nižší výběžky souběžné s hřebenem se nazývají rozsochy.

Velké sníženiny mezi hřebeny tvoří údolí nebo též doliny či doly. Dolina kruhového tvaru obklopená strmými srázy se nazývá kotel. Rozsahem menší sníženiny ve strmém terénu se označují jako kuloáry a žlaby.

Zvláště ve velehorách jsou důležitým činitelem utvářejícím horskou krajinu ledovce. Specifickým útvarem jsou morény (místa ukládání materiálu přenášeného ledovcem).

Odkazy

Reference

  1. ↑ Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny.. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. S. 23. 
  2. ↑ Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny.. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. S. 21. 
  3. ↑ JAROŠ, Josef. Encyklopedický slovník geologických věd. N–Ž. Příprava vydání Josef Svoboda. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Academia, 1983. Heslo pohoří, s. 205. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pohoří&oldid=16964163“