Alexander Archipenko: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Robot: Opravuji 2 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta8) |
||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
== Život == |
== Život == |
||
Umění studoval v letech 1902-1905 na umělecké škole v Kyjevě.<ref>http://www.guggenheim.org/new-york/collections/collection-online/artists/bios/553</ref> Roku 1906 odjel do [[Moskva|Moskvy]], kde začal mít první umělecké úspěchy. Byl tehdy silně ovlivněn tradicí [[Byzantské císařství|byzantského]] a ruského umění – zejména [[Pravoslaví|pravoslavnými]] [[Ikona|ikonami]] a chrámovými freskami. |
Umění studoval v letech 1902-1905 na umělecké škole v Kyjevě.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul={title} |url=http://www.guggenheim.org/new-york/collections/collection-online/artists/bios/553 |datum přístupu=11-05-2014 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140512215659/http://www.guggenheim.org/new-york/collections/collection-online/artists/bios/553 |datum archivace=12-05-2014 |nedostupné=ano }}</ref> Roku 1906 odjel do [[Moskva|Moskvy]], kde začal mít první umělecké úspěchy. Byl tehdy silně ovlivněn tradicí [[Byzantské císařství|byzantského]] a ruského umění – zejména [[Pravoslaví|pravoslavnými]] [[Ikona|ikonami]] a chrámovými freskami. |
||
V roce 1909 Rusko opustil a odjel do [[Paříž]]e.<ref>http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=93</ref> Zde ho ohromilo [[Pablo Picasso|Picassovo]] dílo a nastupující kubismus. Rychle kubistické přístupy včlenil do vlastních prací. Velkým inspiračním zdrojem se pro něj stalo rovněž starověké umění vystavené v galerii [[Louvre]]. Roku 1910 již vystavoval v ''Salon des Indépendants'' a ''Salon d'Automne'' po boku předních pařížských avantgardních umělců ([[Sonia Delaunay-Terková]], [[Kazimir Malevich]], Pablo Picasso, [[Georges Braque]], [[André Derain]]). |
V roce 1909 Rusko opustil a odjel do [[Paříž]]e.<ref>http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=93</ref> Zde ho ohromilo [[Pablo Picasso|Picassovo]] dílo a nastupující kubismus. Rychle kubistické přístupy včlenil do vlastních prací. Velkým inspiračním zdrojem se pro něj stalo rovněž starověké umění vystavené v galerii [[Louvre]]. Roku 1910 již vystavoval v ''Salon des Indépendants'' a ''Salon d'Automne'' po boku předních pařížských avantgardních umělců ([[Sonia Delaunay-Terková]], [[Kazimir Malevich]], Pablo Picasso, [[Georges Braque]], [[André Derain]]). |
||
Řádek 32: | Řádek 32: | ||
* [http://artmuseum.cz/umelec.php?art_id=93 Heslo na Artmuseum.cz] |
* [http://artmuseum.cz/umelec.php?art_id=93 Heslo na Artmuseum.cz] |
||
* [http://www.britannica.com/EBchecked/topic/32845/Alexander-Archipenko Heslo v encyklopedii Britannica] |
* [http://www.britannica.com/EBchecked/topic/32845/Alexander-Archipenko Heslo v encyklopedii Britannica] |
||
* [http://www.guggenheim.org/new-york/collections/collection-online/artists/bios/553 Portrét na stránkách Guggenheimova muzea v New Yorku] |
* [https://web.archive.org/web/20140512215659/http://www.guggenheim.org/new-york/collections/collection-online/artists/bios/553 Portrét na stránkách Guggenheimova muzea v New Yorku] |
||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
{{DEFAULTSORT:Archipenko, Alexander}} |
{{DEFAULTSORT:Archipenko, Alexander}} |
Verze z 21. 8. 2018, 20:39
Alexander Archipenko | |
---|---|
Narození | 30. května 1887 Kyjev |
Úmrtí | 25. února 1964 (ve věku 76 let) New York |
Místo pohřbení | Woodlawn Cemetery |
Alma mater | Gymnázium Gotliba Valkera (1900–1902) Kyjevská umělecká škola (1902–1905) Národní vysoká škola krásných umění (od 1908) |
Povolání | sochař, malíř, grafický designér, ilustrátor, fotograf, kolážista, designér a projektant |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alexander Archipenko (ukr. Olexandr Porfyrovyč Archypenko, ruš. Alexandr Archipenko, 30. května 1887, Kyjev[1] – 25. února 1964, New York) byl ukrajinsko-americký sochař a grafik, představitel avantgardy, nejčastěji řazený ke kubismu.
Život
Umění studoval v letech 1902-1905 na umělecké škole v Kyjevě.[2] Roku 1906 odjel do Moskvy, kde začal mít první umělecké úspěchy. Byl tehdy silně ovlivněn tradicí byzantského a ruského umění – zejména pravoslavnými ikonami a chrámovými freskami.
V roce 1909 Rusko opustil a odjel do Paříže.[3] Zde ho ohromilo Picassovo dílo a nastupující kubismus. Rychle kubistické přístupy včlenil do vlastních prací. Velkým inspiračním zdrojem se pro něj stalo rovněž starověké umění vystavené v galerii Louvre. Roku 1910 již vystavoval v Salon des Indépendants a Salon d'Automne po boku předních pařížských avantgardních umělců (Sonia Delaunay-Terková, Kazimir Malevich, Pablo Picasso, Georges Braque, André Derain).
Roku 1912 si v Paříži otevřel vlastní uměleckou školu, kterou o dva roky později přestěhoval do Nice. Další školu si otevřel v roce 1921, když přesídlil do Berlína,[4] odkud však odešel v roce 1923 před hrozbou fašismu[zdroj?]. (Archipenkovy obavy z nacistů nebyly plané, 22 jeho děl, která byla v německých muzeích, byla nacisty zničena jakožto zvrhlé umění.) Odjel do Spojených států a usadil se již natrvalo v New Yorku. Americkým občanem se stal v roce 1928. I v New Yorku založil uměleckou školu, ovšem také v Los Angeles či Chicagu.
Dílo
Věnoval se především figurálnímu sochařství. V roce 1947 prvně užil ve své tvorbě plexisklo, jako jeden z prvních sochařů vůbec. Kromě klasických soch modeloval tzv. sculpto-peintures, jakési přechodové formy mezi sochou a obrazem, i v tom drží prvenství. Na výstavě Armory Show v New Yorku představil i své grafiky.
Martina Glenn o jeho stylu na webu Artmuseum.cz napsala: „Bývá spojován s hnutím kubismu, který pozměnil a znovu definoval tradiční postupy při popisování lidské formy. Figury v jeho tvorbě byly vytvořeny užitím prostoru a neprostoru a dopadu světla na určité části sochy. Jeho sochy jsou paradoxně tvořeny mezerami a ne materiálem, který je obklopuje. Archipenkovy sochy jsou s největší pravděpodobností prvními sochami, které představily podobné koncepty v konstrukci, a ukázaly tak radikální odklon od klasické tradice sochařství. Užití děr a prostoru vytvořilo nový přístup v náhledu na lidskou formu, což bývá kubisty popsáno jako fragmentování subjektu.“
Článek v anglické Wikipedii obsahuje galerii soch A. Archipenka, které zatím nebyly uvolněny pro vložení na Wikimedia Commons.
Literatura
- Michaelsen, Katherine J.; Nehama Guralnik (1986). Alexander Archipenko A Centennial Tribute. National Gallery of Art, The Tel Aviv Museum.
- Karshan, Donald H. (editor) (1969). Archipenko, International Visionary. Smithsonian Institution Press.
Reference
- ↑ http://www.artnet.com/artists/alexander-archipenko/biography
- ↑ {title}. www.guggenheim.org [online]. [cit. 11-05-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 12-05-2014.
- ↑ http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=93
- ↑ http://www.moma.org/collection/artist.php?artist_id=209
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexander Archipenko na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alexander Archipenko
- Heslo na Artmuseum.cz
- Heslo v encyklopedii Britannica
- Portrét na stránkách Guggenheimova muzea v New Yorku