Kyselina pyrohroznová: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
(diskuse | příspěvky)
m high resolution svg
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - chemická sloučenina
{{Infobox - chemická sloučenina
| název = Kyselina pyrohroznová
| název = Kyselina pyrohroznová
| obrázek = Pyruvic acid.svg
| obrázek = Brenztraubensäure.svg
| velikost obrázku = 140px
| velikost obrázku = 140px
| popisek = Strukturní vzorec
| popisek = Strukturní vzorec

Verze z 24. 10. 2017, 03:46

Kyselina pyrohroznová
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Prostorový model
Prostorový model
Obecné
Systematický názevkyselina 2-oxopropanová,
kyselina 2-oxopropionová
Triviální názevkyselina pyrohroznová
Funkční vzorecCH3COCOOH
Sumární vzorecC3H4O3
Identifikace
Registrační číslo CAS127-17-3
Vlastnosti
Molární hmotnost88,35 g/mol
Teplota tání11,8 °C
Teplota varu165 °C
Hustota1,250 g/cm³
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyselina pyrohroznová je alfa-keto kyselina, důležitý substrát i produkt buněčného metabolismu. Je metabolitem v dráze glykolýzy (štěpení sacharidů), alkoholového i mléčného kvašení, transaminací přechází na aminokyselinu alanin, je konečným produktem katabolismu uhlíkového řetězce cysteinu, serinu, glycinu, threoninu a hydroxyprolinu. Enzymatickou reakcí je metabolizován na kyselinu oxaloctovou nebo na acetyl-CoA, substráty Krebsova cyklu, který tvoří „palivo“ buňky.

Konjugovaná zásada kyseliny pyrohroznové se nazývá pyruvát. Pyruvát se účastní procesu buněčného dýchání (vzniká glykolýzou a je odbouráván typicky pomocí pyruvátdehydrogenázy na acetyl-CoA) a je také potřebný při mléčném kvašení (při němž je odbouráván na jiné meziprodukty).[zdroj?]

Redukčním produktem kyseliny pyrohroznové je methylglyoxal, cytotoxický produkt metabolizmu.

Vznik ve svalech

Ve svalech vzniká reakcí typicky glukózy a O2 za katalýzy enzymy, vzniká CO2. Jelikož je však nebezpečná pro svaly (navíc jí v nich vzniká velké množství) a může způsobit svalovou smrt (nevratné poškození plazmatických membrán, rozsáhlá podráždění, velká bolest), je okamžitě degradována enzymem na kyselinu L-mléčnou a vodu.