Uhlířství: Porovnání verzí
m kategorie |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
[[Soubor:Charcoal burning in Encyclopédie (1763).jpg|náhled|Různé typy milířů a uhlířských pracovišť na ilustraci z francouzské [[Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel|''Encyklopedie'']] (1763)]] |
[[Soubor:Charcoal burning in Encyclopédie (1763).jpg|náhled|Různé typy milířů a uhlířských pracovišť na ilustraci z francouzské [[Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel|''Encyklopedie'']] (1763)]] |
||
'''Uhlířství''' je [[řemeslo]], při kterém je ze [[Dřevo|dřeva]] pálením v [[ |
'''Uhlířství''' je [[řemeslo]], při kterém je ze [[Dřevo|dřeva]] pálením v [[milíř]]ích vyráběno [[dřevěné uhlí]]. Jde o jedno z nejstarších řemesel vůbec – výroba dřevěného uhlí byla známa již v [[pravěk]]u a je pevně spjata s počátky [[metalurgie]] v [[eneolit]]u. Největší rozmach zažilo uhlířství ve [[středověk]]u a [[novověk]]u, dřevěné uhlí bylo nezbytnou surovinou pro výrobu kovů, [[Výroba skla|skla]] a [[Střelný prach|střelného prachu]]. Úpadek výroby nastal v [[19. století]], kdy začalo uhlí dřevěné být nahrazováno [[Černé uhlí|uhlím kamenným]].<ref name="Vesmír">{{Citace elektronického periodika |
||
| příjmení1 = Woitsch |
| příjmení1 = Woitsch |
||
| jméno1 = Jiří |
| jméno1 = Jiří |
||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
| datum_přístupu = 2017-07-12}}</ref> |
| datum_přístupu = 2017-07-12}}</ref> |
||
Osoba provozující toto řemeslo je nazývána '''uhlíř'''. Jakožto důležití specialisté požívali uhlíři od středověku [[Privilegium|zvláštních práv a výsad]]. Díky netypickému způsobu života a obživy tvořili v rámci venkovské společnosti vlastní [[Subkultura|subkulturu]]. Profesně se uhlíři organizovali do [[ |
Osoba provozující toto řemeslo je nazývána '''uhlíř'''. Jakožto důležití specialisté požívali uhlíři od středověku [[Privilegium|zvláštních práv a výsad]]. Díky netypickému způsobu života a obživy tvořili v rámci venkovské společnosti vlastní [[Subkultura|subkulturu]]. Profesně se uhlíři organizovali do [[cech]]ů. V [[České země|Českých zemích]] byl významný například [[Cech kutnohorských uhlířů]]. V 16. století ale uhlíři své výsady ztratily a ve změněných ekonomických a výrobních podmínkách se z nich stali námezdní dělníci pracující pro hutní provozy. V 18. a 19. století byli uhlíři vnímáni už převážně jako chudí a podivínští lidé z lesů, stali se v podstatě jednou ze [[Sociální vyloučení|sociálně vyloučených skupin]]. Uhlíř se stal také jedním z typologizovaných hrdinů [[Folklór|folklorních]] příběhů.<ref name="Vesmír" /> |
||
Z Českých zemí začalo mizet tradiční uhlířství na konci 19. století, kdy železárny začaly používat kamenné uhlí, k úplnému vymizení řemesla došlo během 50. a 60. let 20. století. Většina dřevěného uhlí se do Česka dováží z mimoevropského prostoru nebo se vyrábí industriálním způsobem v tzv. [[retortová pec|retortových pecích]]. Tradiční pálení uhlí se občas provozuje jako popularizační či turistická akce, v německy mluvících zemích je uhlířství zapsáno na [[Mistrovská díla ústního a nehmotného dědictví lidstva|seznam světového nehmotného dědictví UNESCO]]. Řemeslo částečně přežívá v jihovýchodní Evropě a v mnoha dalších [[Rozvojová země|rozvojových zemích]].<ref name="Vesmír" /> |
Z Českých zemí začalo mizet tradiční uhlířství na konci 19. století, kdy železárny začaly používat kamenné uhlí, k úplnému vymizení řemesla došlo během 50. a 60. let 20. století. Většina dřevěného uhlí se do Česka dováží z mimoevropského prostoru nebo se vyrábí industriálním způsobem v tzv. [[retortová pec|retortových pecích]]. Tradiční pálení uhlí se občas provozuje jako popularizační či turistická akce, v německy mluvících zemích je uhlířství zapsáno na [[Mistrovská díla ústního a nehmotného dědictví lidstva|seznam světového nehmotného dědictví UNESCO]]. Řemeslo částečně přežívá v jihovýchodní Evropě a v mnoha dalších [[Rozvojová země|rozvojových zemích]].<ref name="Vesmír" /> |
||
Řádek 55: | Řádek 55: | ||
| url = http://vesmir.cz/2017/06/05/vazeni-dablovi-pacholci/ |
| url = http://vesmir.cz/2017/06/05/vazeni-dablovi-pacholci/ |
||
| datum_přístupu = 2017-07-12}} |
| datum_přístupu = 2017-07-12}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Řemesla]] |
[[Kategorie:Řemesla]] |
Verze z 6. 10. 2017, 11:30
Uhlířství je řemeslo, při kterém je ze dřeva pálením v milířích vyráběno dřevěné uhlí. Jde o jedno z nejstarších řemesel vůbec – výroba dřevěného uhlí byla známa již v pravěku a je pevně spjata s počátky metalurgie v eneolitu. Největší rozmach zažilo uhlířství ve středověku a novověku, dřevěné uhlí bylo nezbytnou surovinou pro výrobu kovů, skla a střelného prachu. Úpadek výroby nastal v 19. století, kdy začalo uhlí dřevěné být nahrazováno uhlím kamenným.[1]
Osoba provozující toto řemeslo je nazývána uhlíř. Jakožto důležití specialisté požívali uhlíři od středověku zvláštních práv a výsad. Díky netypickému způsobu života a obživy tvořili v rámci venkovské společnosti vlastní subkulturu. Profesně se uhlíři organizovali do cechů. V Českých zemích byl významný například Cech kutnohorských uhlířů. V 16. století ale uhlíři své výsady ztratily a ve změněných ekonomických a výrobních podmínkách se z nich stali námezdní dělníci pracující pro hutní provozy. V 18. a 19. století byli uhlíři vnímáni už převážně jako chudí a podivínští lidé z lesů, stali se v podstatě jednou ze sociálně vyloučených skupin. Uhlíř se stal také jedním z typologizovaných hrdinů folklorních příběhů.[1]
Z Českých zemí začalo mizet tradiční uhlířství na konci 19. století, kdy železárny začaly používat kamenné uhlí, k úplnému vymizení řemesla došlo během 50. a 60. let 20. století. Většina dřevěného uhlí se do Česka dováží z mimoevropského prostoru nebo se vyrábí industriálním způsobem v tzv. retortových pecích. Tradiční pálení uhlí se občas provozuje jako popularizační či turistická akce, v německy mluvících zemích je uhlířství zapsáno na seznam světového nehmotného dědictví UNESCO. Řemeslo částečně přežívá v jihovýchodní Evropě a v mnoha dalších rozvojových zemích.[1]
Literatura
- HLÁVKA, Jiří; KADERA, Jiří. Historie železářství a uhlířství v Českém lese. Planá: Hornicko-historický spolek, 2010. S. 435. (česky, německy)
- KŘIVÁNEK, J. Řemesla, kterým už dávno odzvonilo – Uhlířství. VLS. Červen 2007.
- KULHÁNOVÁ, Petra. Uhlíři, máš zaplacené daně?. Lesnická práce. Čís. 5/11. Dostupné online.
Reference
- ↑ a b c WOITSCH, Jiří. Vážení ďáblovi pacholci. Vesmír [online]. 2017-06-05 [cit. 2017-07-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
- WOITSCH, Jiří. Vážení ďáblovi pacholci. Vesmír [online]. 2017-06-05 [cit. 2017-07-12]. Dostupné online.