Andrej Krob: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Faktografie úprava
Faktrografické opravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
{{Infobox - osoba}}
'''Andrej Krob''' (* [[14. duben|14. dubna]] [[1938]] [[Cheb]]) je český divadelní scenárista, herec a režisér. Ze strany otce je potomkem katolických německých imigrantů (rod se usídlil v Mutějovicích v době otevírání uhelných dolů v 18. století). Rodina otce po roce 1867 migrovala dále na Volyň (jiná část do USA). Patřila k prvním usedlíkům v Malíně (stavení 28). Po roce 1880 podobně většině českých katolíků v Rusku přijala pravoslaví (násilná rusifikace). Děd Andreje Kroba, Jeroným, byl obchodníkem. Babička Anna Krobová pocházela z Turnovska a na Volyň byla prodána jako nevěsta. V době seznámení s J. Krobem, se kterým založila početnou rodinu (pět dětí) byla vdovou. Anna Krobová se stala aktivní členkou české komunity v Rusku (Ukrajině) , především v Kyjevě (zástupkyně Předsedkyně spolku českých dam, Zdravotní služba České družiny v bitvě u Zborova., členka školních komitétů a podporovatelka české vzdělanosti). V letech 1922-1927 byla vězněna bolševiky na Ljublance v Moskvě. Rodina se vrátila do ČR v roce 1928. Anna Krobová obdržela za své zásluhy o český stát od Prezidenta Masaryka "Revoluční medaili". Otec Jeroným Krob studoval v Kyjevě (diplomacie, stavitelství), dokončil vzdělání v Praze na ČVUT. Krobova matka pocházela z ruské židovské rodiny z Moskvy, byla dcerou jednoho z čelních představitelů ruského družstevnictví N.M.Michajlova. Její otec byl veřejně označen za nepřítele sovětského režimu v novinách Pravda (1920) a stejně tak v knize Golinkova "Pravda o vragach naroda". V roce 1922 byl donucen k emigraci společně s celým vedením Centrosujuzu (ústředí družstev), zastával zde funkci obchodního ředitele. Žil v Paříži, Londýně a Praze, člen ZEMGORU, člen zednářské lože. Děti Michajlova žili z části v Řecku, nejmladší se vzdělávaly v RČS. Bratr matky byl z Prahy unesen v roce 1945 a strávil 16 let v sovětských táborech.
'''Andrej Krob''' (* [[14. duben|14. dubna]] [[1938]] [[Cheb]]) je český divadelní scenárista, herec a režisér. Ze strany otce je potomkem katolických německých imigrantů (rod se usídlil v Mutějovicích v době otevírání uhelných dolů v 18. století). Rodina otce po roce 1867 migrovala dále na Volyň (jiná část do USA). Patřila k prvním usedlíkům v Malíně (stavení 28). Po roce 1880 podobně většině českých katolíků v Rusku přijala pravoslaví (násilná rusifikace). Děd Andreje Kroba, Jeroným, byl obchodníkem. Babička Anna Krobová pocházela z Turnovska a na Volyň byla prodána jako nevěsta. V době seznámení s J. Krobem, se kterým založila početnou rodinu (pět dětí) byla vdovou. Anna Krobová se stala aktivní členkou české komunity v Rusku (Ukrajině) , především v Kyjevě (zástupkyně Předsedkyně spolku českých dam, Zdravotní služba České družiny v bitvě u Zborova., členka školních komitétů a podporovatelka české vzdělanosti). V letech 1922-1927 byla vězněna bolševiky na Ljublance v Moskvě. Rodina se vrátila do ČR v roce 1928. Anna Krobová obdržela za své zásluhy o český stát od Prezidenta Masaryka "Revoluční medaili". Otec Jeroným Krob studoval v Kyjevě (diplomacie, stavitelství), dokončil vzdělání v Praze na ČVUT. Krobova matka pocházela z ruské rodiny usazené v Moskvě. Byla dcerou jednoho z čelních představitelů ruského dorevolučního družstevního hnutí N.M.Michajlova, člena moskevské Dumy a vlády, poradce ministra zásobování Prozatimní vlády, esera, zednáře, který po roce 1907 strávil pět let ve vyhnanství za účast v revolučním hnutí 1905 až 1907. Michajlov byl po roce 1917 veřejně označen za nepřítele sovětského režimu v novinách Pravda (1920) a stejně tak v knize Golinkova "Pravda o vragach naroda". V roce 1922 byl donucen k emigraci společně s celým vedením Centrosujuzu (ústředí družstev), zastával zde funkci obchodního ředitele. Žil v Paříži, Londýně a Praze, kde působil v ruském zahraničním archivu, člen ZEMGORU - pověřený otázkami utečenců v Řecku a Československu, v roce 1928 člen revizní komise v Paříži, člen zednářské lože. Děti Michajlova žili z části v Řecku, nejmladší se vzdělávaly v RČS. Bratr matky, tajemník agrárního politika Maslova, byl z Prahy unesen v roce 1945 a strávil 16 let v sovětských táborech.


Anrej Krob má čtyři dcery. Osvojenou Lucii, vlastní šansonierku a herečku Sylvu Krobovou, Terezu Krobovou a Kateřinu Krobovou, scénáristku a dramaturgyni (ČT). Manželkou Andreje Kroba je Anna Freimanová, sestra herečky Veroniky Freimanové. Anna Freimanová byla dlouhé období (od 70. let) osobní asistentkou Václava Havla a dnes spravuje jeho literární odkaz v Knihovně Václava Havla. Sestra Andreje Kroba, Marina Bačkovská, je překladatelkou a tlumočnicí. Jejím mužem byl generál Jan Bačkovský. Andrej Krob je strýcem jedné z výrazných postav současného českého výtvarného umění ak.mal. Jana Bačkovského.
Anrej Krob má čtyři dcery. Osvojenou Lucii, a vlastní dcery šansonierku a herečku Sylvu Krobovou, Terezu Krobovou a Kateřinu Krobovou, scénáristku a dramaturgyni (ČT). Manželkou Andreje Kroba je Anna Freimanová, sestra herečky Veroniky Freimanové. Anna Freimanová byla dlouhé období (od 70. let) osobní asistentkou Václava Havla a dnes spravuje jeho literární odkaz v Knihovně Václava Havla. Sestra Andreje Kroba, Marina Bačkovská, je překladatelkou a tlumočnicí. Jejím mužem byl generál Ing. Jan Bačkovský. Andrej Krob je strýcem jedné z výrazných postav současného českého výtvarného umění ak.mal. Jana Bačkovského.


Andrej Krob od roku 1963 působil v [[Divadlo Na zábradlí|Divadle Na zábradlí]] jako jevištní technik, asistent a herec.Zde se opět setkává s Václavem Havlem , se kterým sloužil po dobu základní vojenské služby. Jejich vztah je později zpečetěn místem Hrádeček u Vlčic, kde si vedle rodinné chalupy Krobů kupuje venkovský dům i Václav Havel a kde později vzniká fenomén Hrádeček jako jedno z center kulturního života v době normalizace.Osobní vztah s Václavem Havlem nejlépe dokumentuje skutečnost, že Andrej Krob byl posledním hostem rodiny Havlových před smrtí Olgy Havlové i jedním z mála, kdo strávil s Václavem Havlem poslední měsíce, týdny, dny a hodiny jeho života. V Divadle Na zábradlí se seznámil s režisérem [[Jan Grossman|Janem Grossmanem]], Liborem a Anettou Fárovými, L. Fialkou a Borisem Hybnerem a mnoha dalšími osobnostmi a stává se součástí této generace Divadla Na zábradlí. Koncem 60. let rok pracuje jako kastelán na zámku Březnice. Zde zakládá amaterské divadlo ze studentů místní střední školy, se kterým získává s inscenací "Krále Ubu" ocenění na festivalu amaterských souborů v Belgii. V roce 1968 se seznamuje se Ctiborem Turbou a Borisem Hybnerem, Rychardem Rýdou, Josefem Platzem a Bolkem Polívkou se kterými pak spolupracuje jako šéf techniky Pantomimy Aldreda Jarryho a pokračuje i na jejich projektech po rozpadu tohoto souboru. Podniká s nimi četné zahraniční cesty. Je členem legendárního Cirkusu Alfred (1973-1979), kterým se Ctibor Turba stává jedním z věrozvěstů Nového cirkusu. Od první poloviny 70. let se stává členem souboru Divadla Járy da Cimrmana a přivádí do divadla Jana Hrabětu, Jana Kašpara, Václava Kotka a další. Od této doby se datuje jeho velmi silné a pevné přátelství s Ladislavem Smoljakem, které vyvrcholí Smoljakovou účastí na práci Krobova Divadla na tahu poroce 1989. V 70. letech zákládá tradici Zahradních slavností na Hrádečku. V roce 1974 zakládá [[Divadlo Na tahu]], se kterým jako první hru nastudoval a veřejně uvedl ''[[Žebrácká opera (Václav Havel)|Žebráckou operu]]'' Václava Havla. Počernické představení se setkalo s živým zájmem státní bezpečnosti. Andrej Krob je spolu s Aničkou Kotkovou, Ivanou Vostárkovou (Losovou), Sašou Bačkovským a dalšími vyslýchán Stb, část souboru složená ze studentů je perzekvována, stejně jako někteří z diváků...V té době je tedy Andrej Krob již aktivní v disentu a stává se předmětem dlouhodobého zájmu [[Státní bezpečnost|Státní bezpečnosti]].<ref>{{Citace monografie
Andrej Krob od roku 1963 působil v [[Divadlo Na zábradlí|Divadle Na zábradlí]] jako jevištní technik, asistent a herec.Zde se opět setkává s Václavem Havlem , se kterým sloužil po dobu základní vojenské služby. Jejich vztah je později zpečetěn místem Hrádeček u Vlčic, kde si vedle rodinné chalupy Krobů kupuje venkovský dům i Václav Havel a kde později vzniká fenomén Hrádeček jako jedno z center kulturního života v době normalizace.Osobní vztah s Václavem Havlem nejlépe dokumentuje skutečnost, že Andrej Krob byl posledním hostem rodiny Havlových před smrtí Olgy Havlové i jedním z mála, kdo strávil s Václavem Havlem poslední měsíce, týdny, dny a hodiny jeho života. V Divadle Na zábradlí se seznámil s režisérem [[Jan Grossman|Janem Grossmanem]], Liborem a Anettou Fárovými, L. Fialkou a Borisem Hybnerem a mnoha dalšími osobnostmi a stává se součástí této generace Divadla Na zábradlí. Koncem 60. let rok pracuje jako kastelán na zámku Březnice. Zde zakládá amaterské divadlo ze studentů místní střední školy, se kterým získává s inscenací "Krále Ubu" ocenění na festivalu amaterských souborů v Belgii. V roce 1968 se seznamuje se Ctiborem Turbou a Borisem Hybnerem, Rychardem Rýdou, Josefem Platzem a Bolkem Polívkou se kterými pak spolupracuje jako šéf techniky Pantomimy Aldreda Jarryho a pokračuje i na jejich projektech po rozpadu tohoto souboru. Podniká s nimi četné zahraniční cesty. Je členem legendárního Cirkusu Alfred (1973-1979), kterým se Ctibor Turba stává jedním z věrozvěstů Nového cirkusu. Od první poloviny 70. let se stává členem souboru Divadla Járy da Cimrmana a přivádí do divadla Jana Hrabětu, Jana Kašpara, Václava Kotka a další. Od této doby se datuje jeho velmi silné a pevné přátelství s Ladislavem Smoljakem, které vyvrcholí Smoljakovou účastí na práci Krobova Divadla na tahu poroce 1989. V 70. letech zákládá tradici Zahradních slavností na Hrádečku. V roce 1974 zakládá [[Divadlo Na tahu]], se kterým jako první hru nastudoval a veřejně uvedl ''[[Žebrácká opera (Václav Havel)|Žebráckou operu]]'' Václava Havla. Počernické představení se setkalo s živým zájmem státní bezpečnosti. Andrej Krob je spolu s Aničkou Kotkovou, Ivanou Vostárkovou (Losovou), Sašou Bačkovským a dalšími vyslýchán Stb, část souboru složená ze studentů je perzekvována, stejně jako někteří z diváků...V té době je tedy Andrej Krob již aktivní v disentu a stává se předmětem dlouhodobého zájmu [[Státní bezpečnost|Státní bezpečnosti]].<ref>{{Citace monografie
Řádek 19: Řádek 19:
| strany =274
| strany =274
| jazyk =
| jazyk =
}}</ref> Na přelomu let 1976/1977 se stal jedním z prvních signatářů [[Charta 77|Charty&nbsp;77]], poté je vyhozen z divadla Na zábradlí, posléze opouští i ostatní divadelní projekty a živí se po dlouhou dobu jako montér těsnění oken. Paralelně zakládá Originální videojournal, dokumentuje život českého disentu a je stále divadelně aktivní mnoha inscenacemi Divadla Na tahu i jejich videopodobami. Po roce 1989 se plně věnuje divadelní režii. Jako divadelní režisér hostuje v mnoha českých i zahraničních divadlech. Mezi význačné práce patří i inscenace Havlových her na profesionálních scénách: hry "Audience", "Vernisáž" a "Žebrácká opera" v Polsku v divadle C. K. Norwida v Jelení Hoře, "Pokoušení", "Vyrozumění", "Odcházení" v Klicperově divadle v Hradci Králové, Largo desolato v Karlových Varech, či "Ztížená možnost soustředění" v Divadle na zábradlí. Režíroval také Shakespearova Hamleta v divadle v Chebu a v Klicperově divadle v Hradci Králové inscenoval hru Josefa Topola "Sbohem, Sokrate". Novou éru Krobovy práce začíná spolupráce s dramatikem René Levinským. Spolupracuje s Nejhodnějšími medvíky z Hradce Králové, Billbo Campagnie Jiřího Reidingera. V prosinci roku 2005 vystoupil s Václavem Havlem v pořadku ČT dramaturga Jana Kratochvíla ( syn M.V.Kratochvíla, spolupracovník Ctibora Turby, klíčová postava projektů Cirkus Alfred, Divadelní pouť a další) "Noc s Andělem", ve kterém oba odhalí zákulisí svého vztahu.
}}</ref> Na přelomu let 1976/1977 se stal jedním z prvních signatářů [[Charta 77|Charty&nbsp;77]], poté je vyhozen z divadla Na zábradlí, posléze opouští i ostatní divadelní projekty a živí se po dlouhou dobu jako montér těsnění oken. Paralelně zakládá Originální videojournal, dokumentuje život českého disentu a je stále divadelně aktivní mnoha inscenacemi Divadla Na tahu i jejich videopodobami. Po roce 1989 se plně věnuje divadelní režii. Jako divadelní režisér hostuje v mnoha českých i zahraničních divadlech. Mezi význačné práce patří i inscenace Havlových her na profesionálních scénách: hry "Audience", "Vernisáž" a "Žebrácká opera" v Polsku v divadle C. K. Norwida v Jelení Hoře, "Pokoušení", "Vyrozumění", "Odcházení" v Klicperově divadle v Hradci Králové, Largo desolato v Karlových Varech, či "Ztížená možnost soustředění" v Divadle na zábradlí. Režíroval také Shakespearova Hamleta v divadle v Chebu a v Klicperově divadle v Hradci Králové inscenoval hru Josefa Topola "Sbohem, Sokrate". Novou éru Krobovy práce začíná spolupráce s dramatikem René Levinským. Spolupracuje s Nejhodnějšími medvíky z Hradce Králové, Billbo Campagnie Jiřího Reidingera. V prosinci roku 2005 vystoupil s Václavem Havlem v pořadku ČT dramaturga Jana Kratochvíla ( syn M.V.Kratochvíla, spolupracovník Ctibora Turby, klíčová postava projektů Cirkus Alfred, Divadelní pouť a dalších) "Noc s Andělem", ve kterém oba odhalili zákulisí svého vztahu. V pořadu vystoupili také Ladislav Smoljak a Sylvie Krobová.


Natočil také několik dokumentárních snímků pro Českou televizi, mezi jinými seriál jedenácti dílů pro cyklus "Samizdaty" a sedm dílů pro "Ateliéry" či hodinový dokument "Magor". Prací Andreje Kroba je dokumentární film "Fenomén Hrádeček aneb Strašidla pod Břečtejnem" natočený v r.2006 ve spolupráci s producentem Čestmírem Kopeckým.
Natočil také několik dokumentárních snímků pro Českou televizi, mezi jinými seriál jedenácti dílů pro cyklus "Samizdaty" a sedm dílů pro "Ateliéry" či hodinový dokument "Magor". Prací Andreje Kroba je dokumentární film "Fenomén Hrádeček aneb Strašidla pod Břečtejnem" natočený v r.2006 ve spolupráci s producentem Čestmírem Kopeckým.

Verze z 4. 6. 2017, 15:28

Andrej Krob
Andrej Krob (2016)
Andrej Krob (2016)
Narození14. dubna 1938 (86 let)
Cheb
Povolánírežisér a kameraman
ChoťAnna Freimanová
DětiSylvie Krobová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrej Krob (* 14. dubna 1938 Cheb) je český divadelní scenárista, herec a režisér. Ze strany otce je potomkem katolických německých imigrantů (rod se usídlil v Mutějovicích v době otevírání uhelných dolů v 18. století). Rodina otce po roce 1867 migrovala dále na Volyň (jiná část do USA). Patřila k prvním usedlíkům v Malíně (stavení 28). Po roce 1880 podobně většině českých katolíků v Rusku přijala pravoslaví (násilná rusifikace). Děd Andreje Kroba, Jeroným, byl obchodníkem. Babička Anna Krobová pocházela z Turnovska a na Volyň byla prodána jako nevěsta. V době seznámení s J. Krobem, se kterým založila početnou rodinu (pět dětí) byla vdovou. Anna Krobová se stala aktivní členkou české komunity v Rusku (Ukrajině) , především v Kyjevě (zástupkyně Předsedkyně spolku českých dam, Zdravotní služba České družiny v bitvě u Zborova., členka školních komitétů a podporovatelka české vzdělanosti). V letech 1922-1927 byla vězněna bolševiky na Ljublance v Moskvě. Rodina se vrátila do ČR v roce 1928. Anna Krobová obdržela za své zásluhy o český stát od Prezidenta Masaryka "Revoluční medaili". Otec Jeroným Krob studoval v Kyjevě (diplomacie, stavitelství), dokončil vzdělání v Praze na ČVUT. Krobova matka pocházela z ruské rodiny usazené v Moskvě. Byla dcerou jednoho z čelních představitelů ruského dorevolučního družstevního hnutí N.M.Michajlova, člena moskevské Dumy a vlády, poradce ministra zásobování Prozatimní vlády, esera, zednáře, který po roce 1907 strávil pět let ve vyhnanství za účast v revolučním hnutí 1905 až 1907. Michajlov byl po roce 1917 veřejně označen za nepřítele sovětského režimu v novinách Pravda (1920) a stejně tak v knize Golinkova "Pravda o vragach naroda". V roce 1922 byl donucen k emigraci společně s celým vedením Centrosujuzu (ústředí družstev), zastával zde funkci obchodního ředitele. Žil v Paříži, Londýně a Praze, kde působil v ruském zahraničním archivu, člen ZEMGORU - pověřený otázkami utečenců v Řecku a Československu, v roce 1928 člen revizní komise v Paříži, člen zednářské lože. Děti Michajlova žili z části v Řecku, nejmladší se vzdělávaly v RČS. Bratr matky, tajemník agrárního politika Maslova, byl z Prahy unesen v roce 1945 a strávil 16 let v sovětských táborech.

Anrej Krob má čtyři dcery. Osvojenou Lucii, a vlastní dcery šansonierku a herečku Sylvu Krobovou, Terezu Krobovou a Kateřinu Krobovou, scénáristku a dramaturgyni (ČT). Manželkou Andreje Kroba je Anna Freimanová, sestra herečky Veroniky Freimanové. Anna Freimanová byla dlouhé období (od 70. let) osobní asistentkou Václava Havla a dnes spravuje jeho literární odkaz v Knihovně Václava Havla. Sestra Andreje Kroba, Marina Bačkovská, je překladatelkou a tlumočnicí. Jejím mužem byl generál Ing. Jan Bačkovský. Andrej Krob je strýcem jedné z výrazných postav současného českého výtvarného umění ak.mal. Jana Bačkovského.

Andrej Krob od roku 1963 působil v Divadle Na zábradlí jako jevištní technik, asistent a herec.Zde se opět setkává s Václavem Havlem , se kterým sloužil po dobu základní vojenské služby. Jejich vztah je později zpečetěn místem Hrádeček u Vlčic, kde si vedle rodinné chalupy Krobů kupuje venkovský dům i Václav Havel a kde později vzniká fenomén Hrádeček jako jedno z center kulturního života v době normalizace.Osobní vztah s Václavem Havlem nejlépe dokumentuje skutečnost, že Andrej Krob byl posledním hostem rodiny Havlových před smrtí Olgy Havlové i jedním z mála, kdo strávil s Václavem Havlem poslední měsíce, týdny, dny a hodiny jeho života. V Divadle Na zábradlí se seznámil s režisérem Janem Grossmanem, Liborem a Anettou Fárovými, L. Fialkou a Borisem Hybnerem a mnoha dalšími osobnostmi a stává se součástí této generace Divadla Na zábradlí. Koncem 60. let rok pracuje jako kastelán na zámku Březnice. Zde zakládá amaterské divadlo ze studentů místní střední školy, se kterým získává s inscenací "Krále Ubu" ocenění na festivalu amaterských souborů v Belgii. V roce 1968 se seznamuje se Ctiborem Turbou a Borisem Hybnerem, Rychardem Rýdou, Josefem Platzem a Bolkem Polívkou se kterými pak spolupracuje jako šéf techniky Pantomimy Aldreda Jarryho a pokračuje i na jejich projektech po rozpadu tohoto souboru. Podniká s nimi četné zahraniční cesty. Je členem legendárního Cirkusu Alfred (1973-1979), kterým se Ctibor Turba stává jedním z věrozvěstů Nového cirkusu. Od první poloviny 70. let se stává členem souboru Divadla Járy da Cimrmana a přivádí do divadla Jana Hrabětu, Jana Kašpara, Václava Kotka a další. Od této doby se datuje jeho velmi silné a pevné přátelství s Ladislavem Smoljakem, které vyvrcholí Smoljakovou účastí na práci Krobova Divadla na tahu poroce 1989. V 70. letech zákládá tradici Zahradních slavností na Hrádečku. V roce 1974 zakládá Divadlo Na tahu, se kterým jako první hru nastudoval a veřejně uvedl Žebráckou operu Václava Havla. Počernické představení se setkalo s živým zájmem státní bezpečnosti. Andrej Krob je spolu s Aničkou Kotkovou, Ivanou Vostárkovou (Losovou), Sašou Bačkovským a dalšími vyslýchán Stb, část souboru složená ze studentů je perzekvována, stejně jako někteří z diváků...V té době je tedy Andrej Krob již aktivní v disentu a stává se předmětem dlouhodobého zájmu Státní bezpečnosti.[1] Na přelomu let 1976/1977 se stal jedním z prvních signatářů Charty 77, poté je vyhozen z divadla Na zábradlí, posléze opouští i ostatní divadelní projekty a živí se po dlouhou dobu jako montér těsnění oken. Paralelně zakládá Originální videojournal, dokumentuje život českého disentu a je stále divadelně aktivní mnoha inscenacemi Divadla Na tahu i jejich videopodobami. Po roce 1989 se plně věnuje divadelní režii. Jako divadelní režisér hostuje v mnoha českých i zahraničních divadlech. Mezi význačné práce patří i inscenace Havlových her na profesionálních scénách: hry "Audience", "Vernisáž" a "Žebrácká opera" v Polsku v divadle C. K. Norwida v Jelení Hoře, "Pokoušení", "Vyrozumění", "Odcházení" v Klicperově divadle v Hradci Králové, Largo desolato v Karlových Varech, či "Ztížená možnost soustředění" v Divadle na zábradlí. Režíroval také Shakespearova Hamleta v divadle v Chebu a v Klicperově divadle v Hradci Králové inscenoval hru Josefa Topola "Sbohem, Sokrate". Novou éru Krobovy práce začíná spolupráce s dramatikem René Levinským. Spolupracuje s Nejhodnějšími medvíky z Hradce Králové, Billbo Campagnie Jiřího Reidingera. V prosinci roku 2005 vystoupil s Václavem Havlem v pořadku ČT dramaturga Jana Kratochvíla ( syn M.V.Kratochvíla, spolupracovník Ctibora Turby, klíčová postava projektů Cirkus Alfred, Divadelní pouť a dalších) "Noc s Andělem", ve kterém oba odhalili zákulisí svého vztahu. V pořadu vystoupili také Ladislav Smoljak a Sylvie Krobová.

Natočil také několik dokumentárních snímků pro Českou televizi, mezi jinými seriál jedenácti dílů pro cyklus "Samizdaty" a sedm dílů pro "Ateliéry" či hodinový dokument "Magor". Prací Andreje Kroba je dokumentární film "Fenomén Hrádeček aneb Strašidla pod Břečtejnem" natočený v r.2006 ve spolupráci s producentem Čestmírem Kopeckým.

Andrej Krob byl pedagogem Vyšší odborné školy herecké v Praze.

Dvorním výtvarníkem Krobových inscenací je scénograf Jan Dušek.

Poslední inscenací Andreje Kroba je Havlova hra "Asanace" v Klicperově divadle, jejíž premiéra patřila k vrcholným divadelním zážitkům sezóny 2016. Na této inscenaci se neprojevil vztah Andreje Kroba s Dagmar Havlovou, který lze , nehledě na silnou podporu vztahu Dagmar Veškrnové a Václava Havla ze strany Andreje Kroba, dnes považovat za krajně napjatý ze strany dramatikovy vdovy. Inscenace byla málem zmařena vysokými finančními nároky nositelky autorských práv.

Andrej Krob patří k silným osobnostem českého divadla, které vzešly z pionýrské doby divadla malých forem z počátku 60. let. Jeho osud je jakoby odvozen z divadelního světa génia Jana Grosmana. Pro divadlo objevil mnoho talentů. Vytvořil si osobitý styl režijní práce s neherci, jehož prvky uplatňuje i při práci s profesionály.

Reference

  1. MÜLLEROVÁ, Alena; HANZEL, Vladimír. Albertov 16:00 Příběhy sametové revoluce. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7422-002-9. Kapitola Slovníček, s. 274. 

Externí odkazy