Chalupník: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Vesnice za použití HotCat
Odkazy, typografie
Řádek 1: Řádek 1:
'''Chalupník''' (méně často '''chalupák''', [[čtvrtláník]], něm. ''Häusler'', ''Kleinbauer'', ''Kothsaß'', ''Beisaß'', ''Söldner'') bylo označení pro drobného [[Zemědělec|zemědělce]]. Podle tradičního členění zemědělců (na české vesnici antikvovaného zejména [[Kolektivizace v Československu|kolektivizací]]) byl chalupník menším zemědělcem, než [[sedlák]] (zpravidla majitel statku a větší výměry polí), ale větším než [[baráčník]] (ten byl majitelem domku, ale neměl žádná pole, pouze zahrádku okolo domu). Chalupník zpravidla vlastnil usedlost ([[Chalupa|chalupu]]) a menší rozlohu polí (konkrétní výměra kolísá na místě i čase, např. [[Josef Jungmann]] uvádí, že chalupníci hospodařívali na výsevku 12–20 [[Korec (jednotka)|korců]],<ref>Jungmann. [[Slovník česko-německý (Jungmann)|Slovník česko-německý]]. Díl I, s. 791.</ref> [[František Štěpán Kott|Kott]] uvádí, že od 18. století se za chalupníky považovali ti, co měli do 30 korců polí<ref>Kott. Česko-německý slovník. Svazek 8, s. 121. http://kott.ujc.cas.cz/index.php?vstup=chalupn%EDk&idHeslo=83154&zpusob=heslo&Zvyraznit=chalupn%EDk&hledat=vse&popis=&heslo=checked</ref>). Chalupník je někdy označován jako [[čtvrtláník]] (tedy majitel čtvrtiny [[lán]]u). Souvislost podle rozměru polností naznačoval jinak uměle vytvořený poměr berních jednotek pro potřeby [[Berní rula|berní ruly]], kde se osedlý (tj. sedlák, základní berní jednotka) rovnal čtyřem chalupníkům a osmi zahradníkům (tj. baráčníkům).
'''Chalupník''' (méně často '''chalupák,''' čtvrtláník, {{Vjazyce2|de|''Häusler, Kleinbauer, Kothsaß, Beisaß, Söldner''}}) bylo označení pro drobného [[Zemědělec|zemědělce]]. Podle tradičního členění zemědělců (na české vesnici antikvovaného zejména [[Kolektivizace v Československu|kolektivizací]]) byl chalupník menším zemědělcem, než [[sedlák]] (zpravidla majitel statku a větší výměry polí), ale větším než [[baráčník]] (ten byl majitelem domku, ale neměl žádná pole, pouze zahrádku okolo domu). Chalupník zpravidla vlastnil usedlost ([[Chalupa|chalupu]]) a menší rozlohu polí. Konkrétní výměra kolísá na místě i čase, např. [[Josef Jungmann]] uvádí, že chalupníci hospodařívali na výsevku 12–20 [[Korec (jednotka)|korců]],<ref name="jungmann"/> [[František Štěpán Kott|Kott]] uvádí, že od 18. století se za chalupníky považovali ti, co měli do 30 korců polí.<ref name="kott"/>


Chalupník je někdy označován jako čtvrtláník (tedy majitel čtvrtiny [[Lán (jednotka)|lánu]]). Souvislost podle rozměru polností naznačoval jinak uměle vytvořený poměr berních jednotek pro potřeby [[Berní rula|berní ruly]], kde se osedlý (tj. sedlák, základní berní jednotka) rovnal čtyřem chalupníkům a osmi zahradníkům (tj. baráčníkům).
Ve Slezsku se spíše pod pojmem chalupník také označuje baráčník (tedy člověk bez vlastní polí).

Ve Slezsku se pod pojmem chalupník označuje spíše baráčník (tedy člověk bez vlastní polí).


== Reference ==
== Reference ==
<references />
<references>
<ref name="jungmann">{{Citace monografie
| příjmení = Jungmann
| jméno = Josef
| odkaz na autora = Josef Jungmann
| titul = Slovník česko-německý
| vydavatel =
| svazek = I
| místo =
| rok =
| počet stran =
| strany = 791
}}</ref>
<ref name="kott">{{Citace elektronické monografie
| titul = Česko-německý slovník
| url = http://kott.ujc.cas.cz/index.php?vstup=chalupn%EDk&idHeslo=83154&zpusob=heslo&Zvyraznit=chalupn%EDk&hledat=vse&popis=&heslo=checked
| datum přístupu = 2017-05-08
| vydavatel = Ústav pro jazyk český
}}</ref>
</references>


{{Pahýl}}
{{Pahýl}}

Verze z 8. 5. 2017, 08:57

Chalupník (méně často chalupák, čtvrtláník, německy Häusler, Kleinbauer, Kothsaß, Beisaß, Söldner) bylo označení pro drobného zemědělce. Podle tradičního členění zemědělců (na české vesnici antikvovaného zejména kolektivizací) byl chalupník menším zemědělcem, než sedlák (zpravidla majitel statku a větší výměry polí), ale větším než baráčník (ten byl majitelem domku, ale neměl žádná pole, pouze zahrádku okolo domu). Chalupník zpravidla vlastnil usedlost (chalupu) a menší rozlohu polí. Konkrétní výměra kolísá na místě i čase, např. Josef Jungmann uvádí, že chalupníci hospodařívali na výsevku 12–20 korců,[1] Kott uvádí, že od 18. století se za chalupníky považovali ti, co měli do 30 korců polí.[2]

Chalupník je někdy označován jako čtvrtláník (tedy majitel čtvrtiny lánu). Souvislost podle rozměru polností naznačoval jinak uměle vytvořený poměr berních jednotek pro potřeby berní ruly, kde se osedlý (tj. sedlák, základní berní jednotka) rovnal čtyřem chalupníkům a osmi zahradníkům (tj. baráčníkům).

Ve Slezsku se pod pojmem chalupník označuje spíše baráčník (tedy člověk bez vlastní polí).

Reference

  1. JUNGMANN, Josef. Slovník česko-německý. Svazek I. [s.l.]: [s.n.] S. 791. 
  2. Česko-německý slovník [online]. Ústav pro jazyk český [cit. 2017-05-08]. Dostupné online.