Hanno Mořeplavec: Porovnání verzí
m Přidání šablony commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
→Expedice: Opraven překlep značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
== Expedice == |
== Expedice == |
||
V důsledku soudobé populační exploze probíhaly ještě za života Hanno Mořeplavce napříč Středozemím mezi [[Mořské národy|mořskými národy]] rozsáhlé konkurenční boje o území a nedostatek dřeva i místa pro zemědělství začal zužovat veškerá plodná uzemí (Kartágo samo bylo jednou z nových osad Féničanů).<ref>Sabatino Moscati (January 2001). The Phoenicians. I.B.Tauris. p. 48. <nowiki>ISBN 978-1-85043-533-4</nowiki>. Retrieved 8 August 2013.</ref> Řekové, Etruskové i Féničané vysílali své flotily a |
V důsledku soudobé populační exploze probíhaly ještě za života Hanno Mořeplavce napříč Středozemím mezi [[Mořské národy|mořskými národy]] rozsáhlé konkurenční boje o území a nedostatek dřeva i místa pro zemědělství začal zužovat veškerá plodná uzemí (Kartágo samo bylo jednou z nových osad Féničanů).<ref>Sabatino Moscati (January 2001). The Phoenicians. I.B.Tauris. p. 48. <nowiki>ISBN 978-1-85043-533-4</nowiki>. Retrieved 8 August 2013.</ref> Řekové, Etruskové i Féničané vysílali své flotily a zakládali města v nových zemích - stejně tak i výprava svěřená Hannonovi Mořeplavci byla "oficiálně" zasvěcena hledání nových území.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=William H. Russeth's Blog - Ancient Navigator Finds Gorilla of His Dreams - November 27, 2013 12:23|periodikum=www.goodreads.com|url=https://www.goodreads.com/author_blog_posts/5295414-ancient-navigator-finds-gorilla-of-his-dreams|datum přístupu=2016-07-15}}</ref> |
||
Kolem r. 480 př. Kr. vyslalo Kartágo Hannona v čele flotily čítající 60 lodí, aby s její pomocí prozkoumal a kolonizoval západní pobřeží [[Afrika|Afriky]]. Hlavním motivem této kolonizace bylo nejspíše hledání zlata.<ref name="mos147">Moscati, str. 147</ref> Hanno proplul [[Gibraltarský průliv|Gibraltarským průlivem]], založil, případně znovu osídlil sedm kolonií podél [[Maroko|marockého]] pobřeží a prozkoumal další podstatnou část afrického pobřeží.<ref name="war74-76">Warmington, str. 74–76</ref> Navštívil marocké město [[As-Sawíra|Mogador]], kde Féničané zřídili dílnu na výrobu [[barvivo|barviv]] z mořských plžů, získávaných z vod Atlantského oceánu.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Mogador |příjmení= Hogan |jméno= C. Michael |datum vydání= 2007-11-02 |vydavatel= The Megalithic Portal |redaktoři=A. Burnham|jazyk=anglicky|url=http://www.megalithic.co.uk/article.php?sid=17926}}</ref> |
Kolem r. 480 př. Kr. vyslalo Kartágo Hannona v čele flotily čítající 60 lodí, aby s její pomocí prozkoumal a kolonizoval západní pobřeží [[Afrika|Afriky]]. Hlavním motivem této kolonizace bylo nejspíše hledání zlata.<ref name="mos147">Moscati, str. 147</ref> Hanno proplul [[Gibraltarský průliv|Gibraltarským průlivem]], založil, případně znovu osídlil sedm kolonií podél [[Maroko|marockého]] pobřeží a prozkoumal další podstatnou část afrického pobřeží.<ref name="war74-76">Warmington, str. 74–76</ref> Navštívil marocké město [[As-Sawíra|Mogador]], kde Féničané zřídili dílnu na výrobu [[barvivo|barviv]] z mořských plžů, získávaných z vod Atlantského oceánu.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Mogador |příjmení= Hogan |jméno= C. Michael |datum vydání= 2007-11-02 |vydavatel= The Megalithic Portal |redaktoři=A. Burnham|jazyk=anglicky|url=http://www.megalithic.co.uk/article.php?sid=17926}}</ref> |
Verze z 7. 4. 2017, 05:44
Hanno Mořeplavec | |
---|---|
Narození | 5. století př. n. l. Kartágo |
Úmrtí | 5. století př. n. l. |
Povolání | objevitel |
Děti | Himilco |
Rod | Magonids |
Funkce | monarch of Carthage (480–440 př. n. l.) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Hanno Mořeplavec (také Hannón Mořeplavec) byl kartáginský cestovatel, který žil v 5. století př. n. l. Do dějin se zapsal průzkumnou plavbou podél afrického pobřeží.
Expedice
V důsledku soudobé populační exploze probíhaly ještě za života Hanno Mořeplavce napříč Středozemím mezi mořskými národy rozsáhlé konkurenční boje o území a nedostatek dřeva i místa pro zemědělství začal zužovat veškerá plodná uzemí (Kartágo samo bylo jednou z nových osad Féničanů).[1] Řekové, Etruskové i Féničané vysílali své flotily a zakládali města v nových zemích - stejně tak i výprava svěřená Hannonovi Mořeplavci byla "oficiálně" zasvěcena hledání nových území.[2]
Kolem r. 480 př. Kr. vyslalo Kartágo Hannona v čele flotily čítající 60 lodí, aby s její pomocí prozkoumal a kolonizoval západní pobřeží Afriky. Hlavním motivem této kolonizace bylo nejspíše hledání zlata.[3] Hanno proplul Gibraltarským průlivem, založil, případně znovu osídlil sedm kolonií podél marockého pobřeží a prozkoumal další podstatnou část afrického pobřeží.[4] Navštívil marocké město Mogador, kde Féničané zřídili dílnu na výrobu barviv z mořských plžů, získávaných z vod Atlantského oceánu.[5]
Hanno se na své cestě setkal s nejrůznějšími domorodými obyvateli. Na ostrově, kde jeho plavba končila, narazil navíc na hojný počet „srstnatých lidí“. Přes veškeré úsilí se mu z nich nepodařilo zajmout ani jednoho samce, pouze tři samice. Ty byly však natolik vzdorovité, že musely být nakonec zabity a zpátky do Kartága dovezla výprava jen jejich kůže. Tlumočníci při překládání z punštiny do řečtiny označili tyto živočichy jako gorillai. Tento výraz převzal v roce 1847 zoolog Thomas Staughton Savage a vzniklo tak dnešní pojmenování goril.
Podle Plinia Staršího byly jejich kůže uchovány v Kartágu až do Římského triumfu o 350 let později.[6]
Periplús
Primárním zdrojem informací o Hannonově expedici je Periplús, řecký překlad textu, který nechal Hanno po svém návratu vytesat na stély v chrámu Ba'al Hammona, boha, jehož řečtí spisovatelé ztotožňovali s Kronem. Celý název zprávy přeložený do češtiny zní: „Cesta Hannona, krále Kartáginců, do libyjských zemí za Héraklovými sloupy, kterou zasvětil v Kronově chrámu“.[3] Jedna z pozdějších písemných kopií se dnes nachází i v Britském muzeu.[7]
Faktická přesnost zprávy byla různými odborníky zpochybněna i obhajována (viz [8][4][9]). Případné nepřesnosti, zejména geografického rázu, mohly být však zaneseny záměrně, aby znemožnily konkurenčním národům odhalit cesty a kotviště punského postupu v severní Africe.[4][10]
Rozbor Hannonovy trasy
K Hannonově plavbě se vyslovila řada vědců, většinou s cílem osvětlit a interpretovat původní zprávu. William Smith například uvádí, že osazenstvo lodí tvořilo 30 000 lidí a že hlavním posláním cesty bylo zakládat kartáginská (dřívější hantýrkou libyjsko-fénická) města.[11] Ani s konkrétními geografickými názvy se však nemůžeme dovtípit přesné lokace - ve spisech se totiž můžeme dočíst například o Thymiaterionu - domu kadidla, který se podle historiků nacházel asi 40 km od dnešního Rabatu. Dohady o pokračování výpravy se tak týkají i významů měst jako Karikon Teichos, Gytte, Akra, Melitta a Arambys.[12]
Podle Hardena[8] existuje všeobecný konsensus o tom, že expedice dosáhla Senegalu, a panuje také určitá shoda o tom, že doplula do Gambie. Vědci si však neví rady s tím, kam se Hanno dostal nejdále – zda to bylo Sierra Leone, Kamerun, Gabon, nebo jiná oblast. Harden poznamenává, že hora, kterou Hanno ve zprávě popisuje, by mohla odpovídat 4095 metrů vysoké Kamerunské hoře. Naproti tomu Warmington[13] dává při hledání lokality přednost cca 890 metrů vysoké guinejské hoře Kakulima, neboť považuje Kamerun za příliš vzdálený.
Odkazy
Literatura
- HARDEN, Donald. The Phoenicians. London: Penguin, 1962. (anglicky)
- WARMINGTON, B. H. Carthage. London: Penguin, 1960. (anglicky)
- MOSCATI, Sabatino. Foiničané. Redakce A. Plavcová, V. Šalamounová, J. Pekárek; překlad Liana Veselá. Praha: Orbis, 1975. 240 s. (Stopy, fakta, svědectví).
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hanno the Navigator na anglické Wikipedii.
- ↑ Sabatino Moscati (January 2001). The Phoenicians. I.B.Tauris. p. 48. ISBN 978-1-85043-533-4. Retrieved 8 August 2013.
- ↑ William H. Russeth's Blog - Ancient Navigator Finds Gorilla of His Dreams - November 27, 2013 12:23. www.goodreads.com [online]. [cit. 2016-07-15]. Dostupné online.
- ↑ a b Moscati, str. 147
- ↑ a b c Warmington, str. 74–76
- ↑ HOGAN, C. Michael. Mogador [online]. Redakce A. Burnham. The Megalithic Portal, 2007-11-02. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jona Lendering. Hanno the Navigator [online]. [cit. 2015-05-16]. Dostupné online.
- ↑ Hanno the Navigator - Livius. www.livius.org [online]. [cit. 2016-07-15]. Dostupné online.
- ↑ a b Harden, str. 163–168
- ↑ Hanno's Periplus on the Web
- ↑ Moscati, str. 148
- ↑ SMITH, William. Dictionary of Greek and Roman Biography and Mythology. Svazek 2. [s.l.]: [s.n.], 1880. Dostupné online. S. 346. (anglicky)
- ↑ Hanno the Navigator (2) - Livius. www.livius.org [online]. [cit. 2016-07-15]. Dostupné online.
- ↑ Warmington, str. 79
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hanno Mořeplavec na Wikimedia Commons
- Dílo Άννωνος Περίπλους ve Wikizdrojích (řecky)
- (řecky) Universitätsbibliothek Heidelberg – naskenovaný původní řecký rukopis s Hannonovou zprávou
- (anglicky) Livius.Org: Hanno – okomentovaný překlad zprávy do angličtiny
- (anglicky) Hanno's Periplus on the Web – rozcestník s odkazy na další informace