Nová divočina: Porovnání verzí
první uložení - pracuje se značka: editace z Vizuálního editoru |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 18. 2. 2017, 19:07
Takzvaná nová divočina vzniká v územích dříve intenzivně využívaných člověkem nebo přímo člověkem vytvořených, posléza však z nějakých důvodů opuštěných a ponechaných svému osudu, jako jsou části vojenských prostorů, někdejší hraniční pásmo, některé výsypky, opuštěné průmyslové areály apod.[1]
Popis a klasifikace
Dle způsobu vzniku se rozlišuje několik typů nové divočinyː
- Postagrární (opuštěná pole, louky, sady, pastviny, vinice)
- Postmontánní (opuštěné lomy, povrchové doly, cihelny, pískovny, haldy a odvaly, nevyužívaná poddolovaná území)
- Postindustriální (zarůstající opuštěné průmyslové areály)
- Postsídelní (zarůstající zaniklé vsi či jiné pozůstatky lidských sídel)
- Postmilitární (nevyužívané vojenské prostory a cvičiště)[2]
Biologicky se nejčastěji jedná o společenstva v raných stádiích sukcese, jako jsou bylinná společenstva a křoviny. Vzhledem k bohatému zásobení živinami na antropogenních substrátech je zde hojný výskyt ruderálních druhů, ale zpravidla se jedná o velmi heterogenní směs, tvořenou zplanělými zahradními a okrasnými roslinami (křen selský, ořešák královský, šeříky), invazními neofyty (pajasan žláznatý, javor jasanolistý), liánami (loubinec pětilistý, chmel otáčivý, břečťan popínavý) i konkurenčně zdatnými stromy a keři domácí provenience (svída krvavá, ptačí zob obecný, slivoň trnka, slivoň slíva a další). Řada takto nově vzniklých společenstev bývá druhově poměrně chudá, jsou však i případy, kdy se např. na nikdy nekultivovaných haldách kladenských dolů vyskytuje tolik druhů rostlin jako v přírodních rezervacích.[3]
Význam
Nová divočina je velmi častým jevem zejména na městských periferiích, kde má značný krajinotvorný, ekologický i hygienický význam. Mozaika křovinatých a travnatých ploch se skupinami stromů bývá intenzivně využívána ke každodenní rekreaci (venčení psů, kondiční aktivity, piknik atp.). Soustřeďuje se zde množství zvěře, ptactva i hmyzu, který by jinde v okolí města jen obtížně hledal útočiště. Doplňkový význam má i možnost sběru drobných plodů, jako jsou šípky, trnky či slívy. Na druhou stranu zde nejsou neobvyklé ani provizorní přístřešky bezdomovců.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ http://casopis.vesmir.cz/clanek/divocina-v-ceske-krajine
- ↑ http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2010/04/12-13.pdf
- ↑ http://www.scienceworld.cz/biologie/jak-funguje-nova-divocina-1390/?switch_theme=mobile
- ↑ http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2010/06/22-23.pdf