Nová divočina: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
první uložení - pracuje se
(Žádný rozdíl)

Verze z 18. 2. 2017, 19:07

Takzvaná nová divočina vzniká v územích dříve intenzivně využívaných člověkem nebo přímo člověkem vytvořených, posléza však z nějakých důvodů opuštěných a ponechaných svému osudu, jako jsou části vojenských prostorů, někdejší hraniční pásmo, některé výsypky, opuštěné průmyslové areály apod.[1]

Popis a klasifikace

Dle způsobu vzniku se rozlišuje několik typů nové divočinyː

  • Postagrární (opuštěná pole, louky, sady, pastviny, vinice)
  • Postmontánní (opuštěné lomy, povrchové doly, cihelny, pískovny, haldy a odvaly, nevyužívaná poddolovaná území)
  • Postindustriální (zarůstající opuštěné průmyslové areály)
  • Postsídelní (zarůstající zaniklé vsi či jiné pozůstatky lidských sídel)
  • Postmilitární (nevyužívané vojenské prostory a cvičiště)[2]

Biologicky se nejčastěji jedná o společenstva v raných stádiích sukcese, jako jsou bylinná společenstva a křoviny. Vzhledem k bohatému zásobení živinami na antropogenních substrátech je zde hojný výskyt ruderálních druhů, ale zpravidla se jedná o velmi heterogenní směs, tvořenou zplanělými zahradními a okrasnými roslinami (křen selský, ořešák královský, šeříky), invazními neofyty (pajasan žláznatý, javor jasanolistý), liánami (loubinec pětilistý, chmel otáčivý, břečťan popínavý) i konkurenčně zdatnými stromy a keři domácí provenience (svída krvavá, ptačí zob obecný, slivoň trnka, slivoň slíva a další). Řada takto nově vzniklých společenstev bývá druhově poměrně chudá, jsou však i případy, kdy se např. na nikdy nekultivovaných haldách kladenských dolů vyskytuje tolik druhů rostlin jako v přírodních rezervacích.[3]

Význam

Nová divočina je velmi častým jevem zejména na městských periferiích, kde má značný krajinotvorný, ekologický i hygienický význam. Mozaika křovinatých a travnatých ploch se skupinami stromů bývá intenzivně využívána ke každodenní rekreaci (venčení psů, kondiční aktivity, piknik atp.). Soustřeďuje se zde množství zvěře, ptactva i hmyzu, který by jinde v okolí města jen obtížně hledal útočiště. Doplňkový význam má i možnost sběru drobných plodů, jako jsou šípky, trnky či slívy. Na druhou stranu zde nejsou neobvyklé ani provizorní přístřešky bezdomovců.[4]

Odkazy

Reference